V dnešním světě získal Karl von Leth ve společnosti neobvyklý význam. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Karl von Leth se ukázal jako téma zajímavé pro lidi všech věkových kategorií a prostředí. V průběhu historie hrál Karl von Leth zásadní roli ve vývoji lidstva a znamenal významné milníky, které utvářely chod civilizace. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Karl von Leth a jeho dopad v různých oblastech, analyzujeme jeho význam v současném kontextu a promítneme jeho vliv do budoucnosti.
Karl von Leth | |
---|---|
Ministr financí Předlitavska | |
Ve funkci: 30. listopadu 1915 – 21. října 1916 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Karl von Stürgkh |
Předchůdce | August von Engel |
Nástupce | Karl Marek |
Narození | 27. května 1861 Vídeň ![]() |
Úmrtí | 17. listopadu 1930 (ve věku 69 let) Vídeň ![]() |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Profese | ekonom a bankéř |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karl rytíř von Leth (27. května 1861 Vídeň – 17. listopadu 1930 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský bankéř, státní úředník a politik, v letech 1915–1916 ministr financí Předlitavska.
Vystudoval právo na Vídeňské univerzitě, získal titul doktora práv. Od roku 1884 působil jako úředník v Poštovní spořitelně (Österreichische Postsparkasse). Postupně vystoupal na nejvyšší posty v tomto ústavu a od roku 1915 byl guvernérem Poštovní spořitelny. Zasloužil se o rozvoj této banky. Prosadil zavedení šekových operací na poštovních úřadech. Za války dokázala banka výrazně pomoci státu při dorovnávání schodku veřejných financí prostřednictvím dvou válečných půjček.[1]
Za vlády Karla Stürgkha se dodatečně stal ministrem financí. Funkci zastával od 30. listopadu 1915 do 21. října 1916.[2] Řešil dopady války na státní finance. Inicioval třetí válečnou půjčku a významná daňová opatření.[1]
Pak byl v letech 1917–1919 guvernérem banky Bodencreditanstalt.[1]