Velemir Chlebnikov
V dnešním světě se Velemir Chlebnikov stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Velemir Chlebnikov upoutal pozornost mnoha. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a dimenze související s Velemir Chlebnikov a analyzujeme jeho dopad a relevanci v různých kontextech. Od jeho počátků až po jeho dnešní vliv se ponoříme do vyčerpávající analýzy, abychom lépe porozuměli jeho důsledkům a jeho důležitosti v dnešním světě.
| Velemir Chlebnikov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. říjnajul. / 9. listopadu 1885greg. Malye Derbety |
| Úmrtí | 28. června 1922 (ve věku 36 let) Ruchi, Krestetsky District |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Pseudonym | Велимир Хлебников |
| Povolání | básník, spisovatel, dramatik, prozaik a kreslíř |
| Žánr | poezie |
| Rodiče | Vladimir Khlebnikov |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velemir Chlebnikov, vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov, rusky Велимир Хлебников (Виктор Владимирович Хлебников), (28. říjnajul./ 9. listopadu 1885greg., Tundutovo nebo Malyje Děrbety [1] – 28. června 1922, Santalovo, Novgorodská gubernie) byl ruský symbolistický básník a dramatik, představitel ruského futurismu.
Život
Maturoval v roce 1903. Studoval matematiku a přírodní vědy na universitě v Kazani a od roku 1908 pak slovanskou filologii v Petrohradu.[2] Byl to bohém, tulák, nezařaditelný samotář. Po revoluci pracoval v sovětských osvětových institucích, psal verše pro Okna ROSTA. Nebyl ale schopen se adaptovat na praktický život. V roce 1921 se účastnil vojenského tažení do Íránu. Zemřel při návratu z cest po Kavkazu na otravu krve.
Dílo
Tvůrce pojmu zaum – vytvářel zaumný jazyk – uměle vytvořený jazyk zaklínadel a magických kouzel se slovy. Byl znám jako jazykový experimentátor, dal ruskému jazyku nový směr. Většina jeho děl zůstala nedokončená, torzovitá. Preferuje intonační prvek před rytmickým. Čerpal z folklóru a mýtů. Využíval magie čísel. Byl nazýván "básník pro básníky", ovlivnil řadu ruských autorů, jako byli například: Nikolaj Nikolajevič Asejev, Marina Cvětajevová, Vladimir Vladimirovič Majakovskij, Osip Emiljevič Mandelštam, Boris Leonidovič Pasternak nebo Nikolaj Alexejevič Zabolockij.
Spisy (výběr)
- Zakljatije smechom (Zakletí smíchem), 1910, básnická sbírka
- Vila i lešij (Víla a skřítek), 1912
- Rjav (Raf) , 1913
- Vojna v myšelovke (Válka v myší pasti), 1915–1919, protiválečná poéma
- Ladomir, 1920
- Noč pered Sovětami (Noc před sověty), 1921
české překlady
- Čmáranice po nebi, výbor z prací Velemíra Chlebnikova, překlad a předmluva: Jiří Taufer, SNKLHU 1964, Odeon 1974
- Zakletí smíchem , překlad Jiří Taufer, Odeon 1975
- Všem, výbor z prací Velemíra Chlebnikova, překlad Jiří Taufer, Odeon 1984
Odkazy
Reference
- ↑ Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek I, 1978
- ↑ Archivovaná kopie. literatura.kvalitne.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-29.
Literatura
- heslo Chlěbnikov Viktor v Ottově slovníku naučném
- šifra jv (Jaroslav Vávra): heslo Chlebnikov Velemir, in: Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek I (A–K), Odeon, Praha 1978, str. 473;
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velemir Chlebnikov na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Velemir Chlebnikov
- stručný medailon, dílo Archivováno 29. 3. 2009 na Wayback Machine.
- ukázky v češtině Archivováno 30. 3. 2009 na Wayback Machine. – překlad Jiří Taufer
- Výzva předsedů zeměkoule Archivováno 18. 12. 2010 na Wayback Machine. – překlad Jiří Taufer
- (rusky) biografie, bibliografie (rusky)
- (rusky) dílo na serveru Библиотека Максима Мошкова
