V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Kardiovaskulární onemocnění a vše, co je o něm třeba vědět. Ať už mluvíme o životě Kardiovaskulární onemocnění, nejdůležitějších událostech souvisejících s Kardiovaskulární onemocnění nebo aktuálních trendech kolem Kardiovaskulární onemocnění, tento článek bude vaším úplným průvodcem. V tomto smyslu podrobně analyzujeme nejdůležitější aspekty Kardiovaskulární onemocnění a nabídneme podrobnou a vyčerpávající analýzu, která vám umožní důkladně porozumět tomuto tématu. Bez ohledu na úroveň vašich znalostí o Kardiovaskulární onemocnění vám tento článek poskytne cenné informace a pomůže vám rozšířit vaše znalosti o Kardiovaskulární onemocnění. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Kardiovaskulární onemocnění!
Kardiovaskulární onemocnění jsou v širším slova smyslu veškerá onemocnění srdce a cév (řec. kardia – srdce a lat. vas – céva); v užším smyslu se tento termín obvykle používá pro označení nemocí způsobených aterosklerotickými degenerativními změnami: ischemickou chorobu srdeční, ischemickou chorobu dolních končetin a ischemickou cévní mozkovou příhodu.
Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění se obvykle dělí do dvou skupin: na neovlivnitelné a ovlivnitelné.
Ateroskleróza je dlouhodobý proces, proto pravděpodobnost její manifestace formou některého z kardiovaskulárních onemocnění vzrůstá s věkem. Za rizikový se považuje věk nad 45 let u muže a nad 55 let u ženy.
Muži mají vyšší riziko aterosklerózy a z ní plynoucích onemocnění než ženy před menopauzou. Za příčinu tohoto faktu se považuje protektivní vliv estrogenů. (Estrogeny zvyšují hladinu HDL-cholesterolu.)
Kandidátních genů, zodpovědných za rozvoj aterosklerózy, jsou desítky až stovky. Jejich konkrétní podíl je předmětem výzkumu. Z praktického hlediska se jako rizikový posuzuje infarkt myokardu u prvostupňového mužského příbuzného mladšího 55 let a prvostupňové ženské příbuzné mladší 65 let.
Opakování příhod lze redukovat pomocí aspirinu.[3]