Valéry Giscard d'Estaing
V dnešní době je Valéry Giscard d'Estaing tématem velkého významu v dnešní společnosti. Vliv Valéry Giscard d'Estaing se rozšířil do všech oblastí života, od politiky po populární kulturu. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Valéry Giscard d'Estaing a jeho vliv na naše životy. Od jeho počátků až po jeho současný dopad budeme analyzovat, jak Valéry Giscard d'Estaing formoval svět, ve kterém žijeme. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy na Valéry Giscard d'Estaing a jak se vyvíjel v průběhu času. Bezpochyby je Valéry Giscard d'Estaing i dnes předmětem diskusí a zájmu a je zásadní pochopit jeho důsledky v našich životech.
| Valéry Giscard d'Estaing | |
|---|---|
.jpg) Valéry Giscard d'Estaing (1975) | |
| 20. prezident Francie | |
| Ve funkci: 27. května 1974 – 21. května 1981 | |
| Předchůdce | Georges Pompidou |
| Nástupce | François Mitterrand |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Unie pro francouzskou demokracii Independent Republicans |
| Rodné jméno | Valéry René Marie Georges Giscard d'Estaing |
| Narození | 2. února 1926 Koblenz |
| Úmrtí | 2. prosince 2020 (ve věku 94 let) Authon |
| Příčina úmrtí | covid-19 |
| Místo pohřbení | Authon (47°38′45″ s. š., 0°53′37″ v. d.) |
| Choť | Anne-Aymone Giscard d'Estaing (od 1952) |
| Rodiče | Edmond Giscard d'Estaing a May Bardouxová |
| Děti | Louis Giscard d'Estaing Valerie-Anne Giscard d'Estaing Henri Giscard d'Estaing Jacinte Giscard d'Estaing |
| Příbuzní | Olivier Giscard d'Estaing a Sylvie Giscard d'Estaing (sourozenci) Charles Giscard d'Estaing (synovec) |
| Alma mater | École Nationale d'Administration (1949–1951) Polytechnická škola Lyceum Ludvíka Velikého Lyceum Jansona de Sailly |
| Profese | státník, úředník, politik a autor |
| Náboženství | katolická církev |
| Ocenění | velkokříž Řádu svatého Olafa (1962) velkokříž Řádu Isabely Katolické (1963) záslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1965) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (1973) velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1975) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Valéry Giscard d'Estaing |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valéry Giscard d'Estaing , celým jménem Valéry René Marie Georges Giscard d'Estaing, někdy krátce Giscard nebo VGE (2. února 1926 Koblenz – 2. prosince 2020 Authon, Loir-et-Cher)[1] byl francouzský politik, úřadující jako dvacátý prezident Francouzské republiky mezi lety 1974 až 1981.
Život
Narodil se v rodině vysokého finančního úředníka a významného ekonoma, který tehdy byl s francouzskou okupační armádou v Německu. V 17 letech vstoupil do odbojového hnutí, po maturitě a přípravném roce na Lyceum Ludvíka Velikého (Lycée Louis-le-Grand) v Paříži vystudoval inženýrskou Polytechniku École polytechnique a pak École nationale d'administration. Roku 1952 se oženil s Anne-Aymon Sauvage de Brantes, s níž pak měl čtyři děti.
Zemřel 2. prosince 2020 na následky nemoci covid-19.[2]
Politická kariéra
V letech 1952–1956 pracoval ve finanční inspekci, od roku 1956 byl poslancem francouzského parlamentu, roku 1962 se stal státním tajemníkem v ministerstvu financí a krátce nato ministrem. Roku 1966 byl z této funkce odvolán, zůstal však stále poslancem. Zasazoval se o evropskou integraci a podporoval vstup Velké Británie do EU. Když byl roku 1969 Georges Pompidou zvolen prezidentem, stal se Giscard opět ministrem financí a roku 1974 byl těsnou většinou zvolen prezidentem.
Prezident
Jako prezident musel čelit dvěma ropným krizím (1973–1974 a 1979–1980), během nichž prudké zvýšení cen nafty zvýšilo inflaci a oslabilo francouzské hospodářství. Francie na to zahájila program výstavby jaderných elektráren. Giscard prosadil řadu liberalizačních opatření, zjednodušil prezidentský ceremoniál a výrazně podpořil evropskou integraci.
Zavedl pravidelné schůzky hlav evropských států, z nichž pak vznikla Evropská rada, posílil pravomoci Evropského parlamentu, který byl roku 1979 poprvé volen v přímé volbě. V úzké spolupráci s německým kancléřem Helmutem Schmidtem prosadil vytvoření evropské převodní měny ECU, která se stala předchůdcem eura a snížila rizika kurzových změn uvnitř EU. Od roku 1979 zavedl neformální schůzky hlav států G8. V závěru období Giscarda poškodil skandál s dary od afrického diktátora Bokassy a ve volbě roku 1981 těsně prohrál s François Mitterrandem.
Další působení
Po porážce se věnoval regionální politice v kraji Auvergne, snažil se o sjednocení středopravicových stran a v letech 1989–1993 byl poslancem evropského parlamentu. Roku 2001 se stal předsedou Evropského konventu, který roku 2003 předložil návrh Evropské ústavní listiny. Téhož roku byl Giscard oceněn cenou Karla Velikého a zvolen členem Francouzské akademie. Po neúspěchu ústavní listiny ve francouzském a holandském referendu roku 2005 se z politiky stáhl, důležité otázky však často komentoval v novinách. Roku 2006 byl zvolen čestným občanem rodného města Koblence.
| „ | Evropa bez Řecka by byla jako dítě bez rodného listu. | “ |
| — Valéry Giscard d'Estaing, 2010 | ||
| „ | Euro je velký úspěch, což mnohé zlobí. | “ |
| — Valéry Giscard d'Estaing, 2011 | ||
Vyznamenání
Francouzská vyznamenání
velkokříž (a bývalý velmistr) Řádu čestné legie[3]
velkokříž (a bývalý velmistr) Národního Řádu za zásluhy[3]
Válečný kříž (1939–1945)[3]
Zahraniční vyznamenání
velkokříž Řádu svatého Olafa – Norsko, 1962
velkokříž Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 1963[4]
velký záslužný kříž s hvězdou a šerpouZáslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 1965
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 1. října 1973[5]
velkokříž Maltézského záslužného řádu – Suverénní řád Maltézských rytířů, 1974
velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – Německo, 1975
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 1975
velkokříž Řádu republiky – Tunisko, 1975
velkokříž s řetězem Řádu svatého Jakuba od meče – Portugalsko, 14. října 1975[6]
velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 1976
velkokříž s řetězem Řádu Jižního kříže – Brazílie, 26. dubna 1976
velkokříž s řetězem Řádu Karla III. – Španělsko, 28. června 1978[7]
rytíř Řádu slona – Dánsko, 12. října 1978[8]
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 21. října 1978[6]
rytíř Řádu Serafínů – Švédsko, 6. června 1980
Řád za zásluhy Bádenska-Württemberska – Bádensko-Württembersko, 8. dubna 2005- Cena Karla Velikého – Cáchy, 2003
velkokříž Národního řádu za zásluhy – Guinea
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
.png){kind=small}
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřel prezident Giscard d'Estaing, nedoceněný francouzský Kennedy. iDNES.cz . MAFRA, 2020-12-02 . Dostupné online.
- ↑ Valéry Giscard d'Estaing est mort "des suites du Covid" 2. prosince 2020.
- ↑ a b c Valéry GISCARD d’ESTAING | Académie française. www.academie-francaise.fr . . Dostupné online.
- ↑ Decreto 1038/1963, de 18 de abril, por el que se concede la Gran Cruz de la Orden de Isabel la Católica al señor Valery Giscard d'Estaing. . Dostupné online.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it . . Dostupné online.
- ↑ a b ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt . . Dostupné online.
- ↑ Real Decreto 1679/1978, de 28 de junio, por el que se concede el Collar de la Real y Muy Distinguida Orden de Carlos III al excelentísimo señor Valéry Giscard D'Estaing, Presidente de la República Francesa. . Dostupné online.
- ↑ https://bdkv2.borger.dk/foa/Sider/default.aspx?fk=26&foaid=10198496&p…. archive.is . 2012-12-17 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-17.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valéry Giscard d'Estaing na Wikimedia Commons - Galerie Valéry Giscard d'Estaing na Wikimedia Commons
Osoba Valéry Giscard d'Estaing ve Wikicitátech- (francouzsky) Interview s Valéry Giscard d'Estaing November 2008 CVCE Archivováno 28. 7. 2020 na Wayback Machine.
- (francouzsky) Na stránkách Francouzské akademie
- (německy) Dossier Valéry Giscard d’Estaing na Spiegel Online
- (německy) Cena Karla Velikého 2003
| 16. křeslo Francouzské akademie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Léopold Sédar Senghor |
2003 Valéry Giscard d'Estaing |
Nástupce: — |
