V tomto článku se budeme tématu Václav Kapsa věnovat z různých pohledů a přístupů s cílem poskytnout kompletní a detailní vizi tohoto dnes tak aktuálního tématu. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, jeho vývoj v čase a výzvy, které představuje v současné společnosti. Kromě toho prozkoumáme různé názory a postoje k této záležitosti a také možná řešení a alternativy, které byly navrženy k řešení tohoto problému. Prostřednictvím této vyčerpávající analýzy se snažíme našim čtenářům nabídnout široký a obohacující přehled, který jim umožní lépe porozumět důležitosti a složitosti Václav Kapsa.
Mgr. Václav Kapsa, Ph.D. | |
---|---|
Narození | 8. července 1971 (53 let) Plzeň |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (1993–2000) |
Povolání | muzikolog a spisovatel |
Zaměstnavatelé | Etnologický ústav AV ČR (2002–2018) Ústav dějin umění Akademie věd České republiky (od 2019) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Václav Kapsa (* 8. července 1971, Plzeň) je český muzikolog a knihovník.[1] Zaměřuje se ve svém bádání především na českou hudbu období baroka a klasicismu období 18. století v českých zemích. Je pracovníkem Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.[2]
V letech 1993–2009 absolvoval magisterské a doktorské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tamtéž v roce 2009 získal titul Ph.D. Od roku 1999 působí též jako knihovník v hudebním oddělení Národní knihovny ČR v Praze.[3]
Václav Kapsa publikoval řadu svých bádání na téma česká hudba a hudebníci ve šlechtických kapelách v Českém království 18. století. Ve své práci se specializuje především na hudebníky Antonína Mösera, Františka Jiránka, Antonína Reichenauera, Christiana Gottlieba Postela, Jana Josefa Ignáce Brentnera a další. Významný je jeho badatelský počin v oblasti pražské šlechtické kapely hraběte Václava z Morzinu coby hudebního mecenáše a dedikanta hudby Antonia Vivaldiho.[4]