Jan Josef Ignác Brentner
V dnešním článku se budeme věnovat tématu Jan Josef Ignác Brentner, problému, který vyvolal velký zájem v dnešní společnosti. Jan Josef Ignác Brentner je téma, které je v poslední době předmětem debat a kontroverzí a je klíčové pochopit jeho důležitost a dopad na naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jan Josef Ignác Brentner, od jeho původu a historie až po jeho dnešní význam. Kromě toho budeme diskutovat o různých úhlech pohledu a názorech, které existují kolem Jan Josef Ignác Brentner, s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto velmi relevantního tématu. Připravte se ponořit se do vzrušujícího světa Jan Josef Ignác Brentner a objevte vše, co toto číslo nabízí!
| Jan Josef Ignác Brentner | |
|---|---|
| Narození | 3. listopadu 1689 Dobřany  České království |
| Úmrtí | 28. června 1742 (ve věku 52 let) Dobřany České království |
| Povolání | hudební skladatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Josef Ignác Brentner (též Johann Joseph Ignaz, sám upřednostňoval jméno Joseph/Josef) (3. listopadu 1689, Dobřany[1] – 28. června 1742, Dobřany[2]) byl hudební skladatel, který patřil v období vrcholného baroka k nejvydávanějším a nejpopulárnějším domácím komponistům.
Život a dílo
Narodil se v Dobřanech u Plzně v rodině starosty. O jeho vzdělání není nic známo. Kolem roku 1720 žil v Praze na Malé Straně, jeho bydliště ani délka pražského pobytu však nejsou známy. V Praze snad vedl kapelu na kůru křižovnického kostela sv. Františka Serafínského, komponoval koncerty pro thunovskou kapelu a smuteční moteta určená pravděpodobně pro duchovní bratrstvo při malostranském jezuitském chrámu sv. Mikuláše. Zkomponoval rovněž litanie a antifony pro novénu ke sv. Terezii z Ávily, poprvé uspořádanou bosými karmelitkami ve Štýrském Hradci.[3] V rychlém sledu v rozmezí necelých pěti let zde vydal nejméně čtyři sbírky svých skladeb a stal se tak patrně nejtištěnějším domácím skladatelem své doby. Komponoval zejména duchovní árie (mimo jiné op. 1 a op. 3) a rovněž instrumentální koncerty (op. 4). Brentnerovy skladby vynikají melodickou invencí a jsou v nich patrné vlivy soudobé italské hudby. Ve své době byla jeho díla známa nejen v českých zemích a po celé střední Evropě, ale i v jezuitských misiích v jižní Americe. Zemřel jako svobodný mládenec, za nevyjasněných okolností utonul v rodných Dobřanech.
Brentnerovy tištěné sbírky
- Harmonica duodecatomeria ecclesiastica, op. 1 (Praha 1716)[4]
- Offertoria solenniora, op. 2 (Praha 1717)[5]
- Hymnodia divina, op. 3 (Praha 1718)[6]
- Horae pomeridianae seu Concertus cammerales sex, op. 4 (Praha 1720)[7]
- Laudes matutinae (= Offertoria solenniora, op. 2)[5]
Diskografie
- Jan Josef Ignác Brentner: Concertos & Arias. Hana Blažíková – soprán, Collegium Marianum, Jana Semerádová, Praha 2009, Supraphon SU 3970-2 (Music from Eighteenth-Century Prague / Hudba Prahy 18. století).
- Jan Josef Ignác Brentner: Vesperae cum ordinariis psalmis, Hymnodia divina op. 3 . Ensemble Inégal, Pražští barokní sólisté, Adam Viktora. Praha 2008, Nibiru 0148-2211.
- Jan Josef Ignác Brentner: Motetti pro defunctis, Offertoria solenniora op. 2, Harmonica duodecatometria ecclesiastica op. 1 , Ensemble Inégal, Adam Viktora, Praha 2003, Nibiru 0144-2211.
- Music from the missions and La Plata (Bolivian baroque Vol. 2), Florilegium and Arkaendar Bolivia Choir, Channel classics, 2006. Obsahuje Brentnerovo Gloria et honore z op. 2.
- San Ignacio. L’opéra perdu des missions jésuites de l’Amazonie, anciennes réductions de Chiquitos et Moxos, Bolivie (Musique Baroque à la Royale Audience de Chacras 2), Gabriel Garrido, L’Ensemble Elyma, K617, 1996. Obsahuje Brentnerovo Cantemus Domino z op. 2.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ KAPSA, Václav. Novéna k svaté Terezii od Ježíše a tvorba pražských skladatelů kolem roku 1720. Hudební věda . 2020 . Čís. 3. Dostupné online.
- ↑ Johann Joseph Ignaz Brentner: Duchovní árie I | ACADEMUS EDITION. www.academusedition.cz . . Dostupné online.
- ↑ a b Johann Joseph Ignaz Brentner: Offertoria solenniora | ACADEMUS EDITION. www.academusedition.cz . . Dostupné online.
- ↑ Johann Joseph Ignaz Brentner: Duchovní árie II | ACADEMUS EDITION. udu.cas.cz . Artefactum, 2021 . Dostupné online.
- ↑ Johann Joseph Ignaz Brentner: Instrumentální hudba | ACADEMUS EDITION. www.academusedition.cz . . Dostupné online.
Literatura
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 170.
Externí odkazy
- Václav Kapsa: Joseph Brentner. A Catalogue of His Works (Brk), Ústav dějin umění Akademie věd ČR, Praha 2019–21
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Josef Ignác Brentner
- Václav Kapsa: Harmonica duodecatomeria ecclesiastica a Hymnodia divina. Dvě sbírky árií Jana Josefa Ignáce Brentnera
- Průvodní text ke koncertu z Brentnerova díla[nedostupný zdroj]
- Průvodní text k nahrávce: Offertoria solenniora op. 2, moteta, árie ze sbírky Harmonica duodecatomeria ecclesiastica op. 1 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Průvodní text k nahrávce: Vesperae, árie ze sbírky Hymnodia divina op. 3 Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Václav Kapsa: Missing music? The Baroque Concerto in Bohemia. In: Czech Music 2009, č. 3, s. 30-41, dostupné online na The Free Library
