Třída Kamome
V dnešním světě je Třída Kamome problém, který nabyl na významu v různých oblastech společnosti. Ať už v politice, ekonomice, technologii, zdraví a kultuře, Třída Kamome se stal klíčovým bodem diskuse a debaty. Její vliv se rozšiřuje mezinárodně, ovlivňuje rozhodování a vytváří významné změny v mnoha aspektech každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé úhly a perspektivy související s Třída Kamome a analyzujeme jeho dopad a relevanci v dnešním světě.
| Třída Kamome | |
|---|---|
 Cubame (PC-306) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Japonské námořní síly sebeobrany |
| Typ | stíhač ponorek |
| Lodě | 3 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Kari |
| Nástupce | Hajabusa |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 330 t (standardní) 360 t (plný) |
| Délka | 54 m |
| Šířka | 6,6 m |
| Ponor | 2,1 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Posádka | 70 |
| Výzbroj | 2× 40mm kanón (1×2) 1× Hedgehog 2 vrhače, 2 spuštěče |
| Radar | SPS-5B |
| Sonar | SQS-11A |
Třída Kamome byla třída pobřežních protiponorkových hlídkových lodí Japonských námořních sil sebeobrany. Skládala se ze tří jednotek, provozovaných v letech 1957–1977. Jednalo se o mírně upravenou verzi třídy Kari. Některé prameny ji považují za její součást.[1]
Stavba
Celkem byly v letech 1956–1957 postaveny tři jednotky této třídy. Zatímco první a třetí jednotku postavila loděnice Uraga Dock v Uraga, druhou postavila loděnice v Kure.[2]
Jednotky třídy Kamome:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Kamome (PC-305) | 27. ledna 1956 | 3. září 1956 | 14. ledna 1957 | vyřazen 1. prosince 1977 |
| Cubame (PC-306) | 15. března 1956 | 10. října 1956 | 31. ledna 1957 | vyřazen 14. května 1977 |
| Misago (PC-307) | 27. ledna 1956 | 1. listopadu 1956 | 11. února 1957 | vyřazen 1. prosince 1977 |
Konstrukce
Čluny byly vybaveny stejnou elektronikou a vybavením jako předchozí třídy Kari. Pro úsporu hmotnosti byly nástavby a stěžeň vyrobeny z hliníkové slitiny, trup z tenkých ocelových plátů SM41W a ostatní části z vysokotažné oceli. Komín byl velmi malý a nízký.
Čluny byly vybaveny námořním vyhledávacím radarem AN/SPS-5B (pracujícím v pásmu X), střeleckým radarem Mk.63 GFCS (Gun Fire Control System) a trupovým sonarem SQS-11A. Vyzbrojeny byly dvěma 40mm kanóny Bofors Mk.1 v jednohlavňové lafetaci a jedním salvovým vrhačem hlubinných pum Mk.10 Hedgehog s 96 náložemi (celkem čtyři salvy). Doplňovaly jej dva vrhače hlubinných náloží typu 55 a dva spouštěče hlubinných pum typu 54. Oba byly umístěny na bocích zádě. Celkem pro ně bylo neseno 36 hlubinných pum.
Pohonný systém tvořily dva diesely Mitsui-Burmeister & Wain 635VBU-45 o celkovém výkonu 2000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ KAMOME submarine chasers (1957) . Navypedia.org . Dostupné online.
- ↑ a b MOORE, John E. Jane's fighting ships, 1977-1978. Londýn: Jane's Yearbooks, 1977. Dostupné online. ISBN 0-531-03277-9. S. 278. (anglicky)
- ↑ Japan: Submarine Chasers. Military Review. Fort Leavenworth, Kansas: U.S. Army Command and General Staff College, srpen 1957, svazek 37, číslo 5, s. 73. Dostupné online. ISSN 1943-1147. (anglicky)