Třída Towada
V tomto článku se bude téma Třída Towada zabývat ze široké a podrobné perspektivy. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy budou prozkoumány různé aspekty související s Třída Towada, včetně jeho původu, vývoje a současné relevance. Budou prozkoumány různé pohledy, teorie a studie o Třída Towada s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma. Kromě toho budou analyzovány konkrétní příklady a praktické případy, které ilustrují důležitost a vliv Třída Towada v různých kontextech. Nakonec budou navrženy úvahy a závěry, které čtenáře vyzvou, aby prohloubili své porozumění a ocenění Třída Towada.
| Třída Towada | |
|---|---|
 Towada (AOE-422) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Japonské námořní síly sebeobrany |
| Typ | zásobovací tanker |
| Lodě | 3 |
| Osud | aktivní (2024) |
| Předchůdce | Sagami (AOE-421) |
| Nástupce | třída Mašú |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 8100 t (standardní) 12 100 t (plný) |
| Délka | 167 m |
| Šířka | 22 m |
| Ponor | 8,4 m |
| Pohon | 2 diesely |
| Rychlost | 22 uzlů |
| Dosah | 10 500 nám. mil při 20 uzlech[1] |
| Posádka | 140 |
| Letadla | 1× vrtulník |
| Radar | OPS-18 |
Třída Towada je třída zásobovacích tankerů japonských námořních sil sebeobrany. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy.[2] Plavidla slouží k zásobování japonských eskortních uskupení palivem, municí a náhradními díly.
Stavba
Stavba prototypové jednotky Towada byla objednána roku 1984 u loděnice Hitachi Zosen v Maizuru.[3] Do služby byla loď přijata roku 1987, přičemž roku 1990 následovaly její dvě sesterské lodě Tokiwa a Hamana.[2] Druhé plavidlo postavila loděnice Ishikawajima-Harima Heavy Industries v Tokiu, přičemž třetí postavila rovněž loděnice Hitachi Zosen.[1]
Jednotky třídy Towada:[1]
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Towada (AOE-422) | 17. dubna 1985 | 26. března 1986 | 24. března 1987 | aktivní |
| Tokiwa (AOE-423) | 12. května 1988 | 23. března 1989 | 12. března 1990 | aktivní |
| Hamana (AOE-424) | 8. července 1988 | 18. května 1989 | 29. března 1990 | aktivní |
Konstrukce
Plavidla jsou vybavena radarem OPS-18. Mají kapacitu 5700 tun nákladu, který je překládán pomocí dvou zásobovacích stanic na každém boku, z nichž jedna slouží pouze pro doplňování paliva a druhá pro palivo i pevné zásoby. Nenesou žádnou výzbroj.[3] Na zádi se nachází přistávací plocha pro jeden vrtulník. Pohonný systém tvoří dva diesely Mitsui 16V42M-A, každý o výkonu 13 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby.[3] Nejvyšší rychlost je 22 uzlů.[2] Dosah činil 10 500 nám. mil při 20 uzlech.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Class Towada Replenishment Oiler . Worldwarships.com . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 163.
- ↑ a b c CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 188.
Literatura
- CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Towada na Wikimedia Commons
