Stanislav Bechyně

V dnešním světě se Stanislav Bechyně stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho význam ve vědecké oblasti je Stanislav Bechyně fenomén, který nenechává nikoho lhostejným. V průběhu historie byl Stanislav Bechyně předmětem četných debat a generoval nejrůznější názory a teorie. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Stanislav Bechyně, analyzujeme jeho důsledky a jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života.

Ing. Stanislav Bechyně, DrSc.
Narození20. července 1887
Přibyslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. října 1973 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Bydlištěrodný dům Stanislava Bechyně
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánístavitel
statik
vysokoškolský pedagog
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
TitulIng. Dr.h.c.
OceněníŘád práce řp
Zlatá Felberova medaile[1]
Řád republiky řr
Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo[2]
Příbuzníbratr Jan Bechyně
synovec Jan Bechyně
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Bechyně (20. července 1887 Přibyslav[3] – 15. října 1973 Praha) byl český konstruktér a pedagog. Jeho stěžejními díly jsou železobetonové konstrukce, a kamenné a betonové mosty.

Jako jeden z prvních konstruktérů dokázal ocenit vlastnosti betonu, a ty pak, s velkou dávkou invence, využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vznikl i nový obor, stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval publikačně i pedagogicky.

Životopis

Vysvědčení o vykonání 2. státní zkoušky dne 9. června 1910

Narodil se do rodiny obchodníka Jana Bechyně a jeho manželky Marie Anastázie, roz. Jelínkové. Pokřtěn byl jmény Stanislav Jan. Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě studoval Bechyně stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde absolvoval roce 1910, s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován roku 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu.[4] Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do roku 1958.[5]

Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání (Řád práce, Zlatá Felberova medaile, Řád republiky, Zlatá plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo). Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal čestný titul doktora technických věd (Dr. h. c.) Českého vysokého učení technického v Praze.[6]

Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil k nově vzniklé stavební firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský, zabývající se stavbou betonových konstrukcí.[7] Pro vojenskou správu vyvinul Ing. Bechyně speciální recepturu portlandského cementu (nazývanou A cement), používanou při stavbě československého opevnění. Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu, a také se omezilo množství hydratačního tepla, vytvářeného při tuhnutí.[8]

Stanislav Bechyně zemřel v Praze, ale pochován byl, podle svého přání, v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města.

Dílo

Nejznámější stavbou je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiálů. Jeho projekt mostu přes Nuselské údolí, se třemi oblouky, se ovšem nakonec realizace nedočkal.[5]

Díla v Československu

Most v Hořepníku přes Trnavu

Díla v Praze

Napomáhal ale i s rekonstrukcemi stavebních památek v Praze:

Publikace

Sepsal také řadu publikací, do kterých shrnul svoje vědomosti o mostech a jiných betonových stavbách.

  • Betonové stavitelství
  • Stavitelství mostů kamenných a betonových
  • Technický průvodce
  • Mosty trámové a rámové
  • Mosty obloukové

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČVUT, OCEŇOVÁNÍ VE VĚDĚ A VÝZKUMU, Felberova medaile
  2. ↑ Masarykův ústav, Plaketa Za zásluhy o vědu a lidstvo. www.mua.cas.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-27. 
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  4. ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bechyně Stanislav, s. 15–16. 
  5. ↑ a b CODR, Milan; ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 4. 1.. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Stanislav Bechyně, s. 57–61. 
  6. ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. 
  7. ↑ Budoucnost patří betonu. Euro.cz . 2005-03-14 . Dostupné online. 
  8. ↑ MIKOLÁŠEK, Jakub. Tunel . Česká tunelářská asociace ITA-AITES, z. s, 02.2012 . Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 33–34. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 40. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 69. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 342–343. 

Externí odkazy