V dnešním světě získal Jan Bechyně (fotograf) v naší společnosti velký význam. Ať už kvůli svému vlivu na populární kulturu, jeho významu v historické oblasti, jeho vlivu na politiku nebo jeho důležitosti ve světě zábavy, Jan Bechyně (fotograf) se stal tématem zájmu velkého počtu lidí po celém světě. V průběhu let vyvolal Jan Bechyně (fotograf) četné debaty a diskuse a také vzbudil zájem odborníků z různých oborů. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Jan Bechyně (fotograf) a jeho dopad na naši současnou společnost.
Jan Bechyně | |
---|---|
Narození | 1866 Přibyslav ![]() |
Úmrtí | 15. srpna 1960 (ve věku 93–94 let) tamtéž ![]() |
Povolání | fotograf |
Děti | Jan Bechyně |
Příbuzní | Stanislav Bechyně (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Bechyně (21. března 1885, Přibyslav – 15. srpna 1960, tamtéž) byl stejně jako jeho bratr, konstruktér Stanislav Bechyně, jedním z prvních fotografů v Přibyslavi.[1]
Nadšenými fotografy-amatéry byli oba bratři již od mládí. S batohy na zádech projeli celou Itálii, kde pořídili řadu snímků.
Když Stanislav odešel studovat do Prahy, Jan často společně fotografoval i vyvolával snímky s dalším amatérským fotografem – Stanislavem Hutařem (1895–1974). Oba se stali členy fotografické sekce Muzejního spolku v Přibyslavi, jehož cílem bylo založení Městského muzea. Díky jejich píli a nadšení vzniklo velké množství dokumentárních fotografií města, které se staly základem muzejního archivu.[2]
Fotografovali stejná témata, ale odlišoval je styl práce i to, že na fotografiích Jana Bechyně jsou velmi často postavičky dvou malých chlapců – jeho synů Jana a Stanislava. Jan se později stal významným entomologem, po roce 1948 emigroval a působil pak v zemích Střední a Jižní Ameriky. O šest let mladší Stanislav vystudoval farmacii a po celý život pečoval o fotografický archiv svého otce.[2]