Kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice)
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice). Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost se ponoříme do podrobného rozboru, který nám umožní pochopit jeho význam v různých oblastech. Kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice) byl v průběhu času předmětem zájmu a debat, jeho důsledky překonaly kulturní a generační bariéry. Prostřednictvím této cesty se budeme snažit odhalit záhady a kuriozity obklopující Kaple svaté Máří Magdaleny (Holešovice), ve snaze osvětlit její význam v současném kontextu.
| Kaple svaté Máří Magdaleny | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Holešovice |
| Souřadnice | 50°5′36,6″ s. š., 14°24′57,5″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev a starokatolická církev |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní architektura |
| Další informace | |
| Adresa | Praha, Česko |
| Ulice | nábřeží Edvarda Beneše |
| Kód památky | 40061/1-1201 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple sv. Maří Magdaleny v Praze na nábřeží Edvarda Beneše je kruhová barokní kaple a první budova, jež byla na území Československa přesunuta, a to v roce 1956. Stojí na kraji Holešovic u hranic Malé Strany, v malém proužku území Holešovic, který patří do městské části Praha 1.
Historie
Raně barokní stavbu postavil roku 1635 Jan Dominik de Barifis na klášterní vinici cyriaků (Řád Křižovníků s červeným srdcem) pro vinaře z letenských vinic a voraře, kteří zde vzdávali Bohu díky za pomoc při proplutí nebezpečných úseků Vltavy a v jejím okolí odpočívali.
V roce 1784 ji dal císař Josef II. v rámci josefínských reforem zrušit. Znovu obnovena a vysvěcena byla roku 1908, kdy ji do své péče převzala Starokatolická církev.
V padesátých letech jí hrozil zánik při přestavbě letenského nábřeží a předmostí Čechova mostu (v souvislosti s výstavbou obřího Stalinova pomníku). Profesor Dr. Ing. Stanislav Bechyně však objevil způsob její záchrany přesunutím o 31 m dále směrem proti proudu Vltavy, což bylo provedeno 3. a 4. února 1956. Po svém přesunu byla kaple položena na masivní podstavec obložený kameny a opatřena novou střechou. Do jejích šesti oken byly zasazeny vitráže Aleny Novotné-Gutfreundové zobrazující osudy kaple v různých dobách její existence (vinobraní, odpočinek vorařů, pobyt Švédů v Praze, stavba Čechova mostu, vyztužování zdiva před přesunem, přesun).
Duchovní správa
Od roku 1908 kapli využívá Starokatolická církev, v roce 2004 zde byla ustavena samostatná farní obec.
Odkazy
Literatura
- Eduard Škoda: Pražské svatyně, Nakladatelství Libri 2002, ISBN 80-7277-098-5
- Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 88–89.
- KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha: Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O kapli sv. Maří Magdaleny pod Letnou, s. 106–107.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple svaté Máří Magdaleny na Wikimedia Commons - Hrady.cz
