Slovinská národní galerie
V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Slovinská národní galerie a jeho dopad na naši současnou společnost. Od jeho počátků až po jeho význam dnes budeme analyzovat, jak Slovinská národní galerie utvářel naše životy a ovlivnil různé aspekty našeho každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme různé perspektivy a relevantní studie, které nám umožní komplexně porozumět důležitosti Slovinská národní galerie v našem moderním světě. Podobně prozkoumáme možné budoucí scénáře a jejich potenciální vývoj s cílem nabídnout kompletní a aktualizovanou vizi tohoto tématu globálního významu.
| Slovinská národní galerie | |
|---|---|
 Hlavní budova Národní galerie v Lublani | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Slovinsko |
| Založeno | 1918 |
| Zeměpisné souřadnice | 46°3′14,26″ s. š., 14°30′0,9″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Slovinská národní galerie (slovinsky Narodna galerija) je ústřední státní organizace spravující největší sbírku výtvarného umění a sochařství ve Slovinsku. Je umístěna v hlavním městě Slovinska, Lublani, sídlí na adrese Prešernova Cesta 20, jedné z mnoha slovinských ulic, nesoucích jméno básníka France Prešerena.
Slovinská národní galerie byla založena v roce 1918, po rozpadu Rakousko-Uherska a vzniku samostatného Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Původně sídlila v lublaňském paláci Kresija, na současné místo byla přesunuta v roce 1925. V roce 1946 byly sbírky galerie zestátněny.
Budova galerie
Současná hlavní budova galerie byla v novorenesančním slohu postavena v roce 1896, v době, kdy byl starostou města Ivan Hribar, jehož ambicí bylo přeměnit Lublaň na reprezentativní hlavní město všech obyvatel Slovinska. Budovu navrhl český architekt František Škabrout a původně byla užívána jako centrum pro pořádání různých kulturních událostí národního významu (Narodni dom). V přízemí byla tělocvična spolku Sokol a zpočátku, před přestěhováním na Novi trg zde sídlila i Slovinská akademie věd a umění. Vzhledem je galerie podobna budově Národního divadla v Praze, i její fasáda je zdobena v novorenesančním slohu. V roce 1993 byla budova rozšířena o další stavbu v postmoderním stylu podle plánů slovinského architekta Edvarda Ravnikara. Obě budovy byly v roce 2001 propojeny proskleným spojovacím křídlem a vstupní halou podle návrhu architektů Jurije Sadara a Boštjana Vugy. Budova stojí nedaleko parku Tivoli. V roce 2015 byla kompletně restaurována.
Expozice
Galerie je sídlem stálé expozice uměleckých sbírek od středověku do počátku 20. století. Komplex tří budov, které byly postaveny v letech 1894 až 2001, dnes zahrnuje téměř 13 000 metrů čtverečních. Sbírky galerie obsahují 16 000 uměleckých děl.[1] V prosklené centrální části je i originál barokní Robbovy kašny, která sem byla přesunuta po její renovaci v roce 2008.
-
Antonio Bellucci (1654–1726): Rinaldo a Armida -
Élisabeth Vigée-Lebrun (1755–1842): Portrét Elisabeth Isabella Mniszech, 1797 -
Jožef Tominc (1790–1866): Autoportrét, kolem roku 1830 -
Pavel Künl (1817–1871): Rybí trh v Lublani, 1847 -
Anton Ažbe (1862–1905): Zamorka, 1895 -
Ivan Grohar (1867–1911): Kvetoucí jabloň, kolem roku 1907 -
Ivana Kobilca (1861–1926): Autoportrét, kolem roku 1910 -
Ivana Kobilca: „Stará dáma pijící kávu“ (Kofetarca), 19. století
Známí slovinští a evropští autoři, jejichž díla jsou zastoupena v galerii:
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku National Gallery of Slovenia na anglické Wikipedii.
- ↑ Odprtje Narodne galerije in dnevi odprtih vrat, (slovinsky) 2016-03-27
Literatura
- Anica Cevc; Emilijan Cevc: Slowenische Impressionisten und ihre Vorläufer aus der Nationalgalerie in Ljubljana, Österreichische Galerie, Wien, 1979
- Katarina Ambrozić: Wege zur Moderne und die Ažbe-Schule in München, Bongers, Recklinghausen, 1988
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slovinská národní galerie na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- The gallery at Cultural Profiles.net
