V dnešním světě se Islandská národní galerie stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už díky svému vlivu na společnost, jeho vlivu v kulturní sféře, jeho významu v historii nebo jeho významu v osobním rozvoji, Islandská národní galerie dokázal upoutat pozornost milionů jedinců po celém světě. Při dalším zkoumání tohoto tématu vstupujeme do vesmíru různých možností a perspektiv, které nás zve k zamyšlení, otázkám a diskuzi o Islandská národní galerie. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit ponořit do různých aspektů, které dnes činí Islandská národní galerie tak relevantním tématem, a prozkoumáme jeho dopad v různých oblastech každodenního života.
Islandská národní galerie | |
---|---|
![]() | |
Údaje o muzeu | |
Stát | ![]() |
Adresa | Reykjavík, Island |
Zeměpisné souřadnice | 64°8′38,8″ s. š., 21°56′21,3″ z. d. |
Webové stránky | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Islandská národní galerie (islandsky Listasafn Íslands) v Reykjavíku je státní sbírka islandského umění. Byla založena roku 1884 v Kodani, jejím iniciátorem byl Björn Bjarnarson. Sbírky sestávaly z uměleckých děl darovaných především dánskými umělci. Muzeum zůstalo nezávislou institucí do roku 1916, kdy je islandský parlament začlenil do Muzea národního dědictví. V letech 1885 až 1950 byly sbírky vystaveny přímo v budově islandského parlamentu Alþingishúsið. Pak byly přeneseny do budovy Islandského národního muzea, a roku 1961 se osamostatnily. Roku 1987 se přesunuly na své současné místo, do budovy bývalých mrazíren, jejímž architektem byl Guðjón Samúelsson.