Národní galerie (Berlín)
V dnešním světě je Národní galerie (Berlín) téma, které nabylo velkého významu a aktuálnosti v různých oblastech společnosti. Ať už v politice, vědě, technologii nebo na osobní úrovni, Národní galerie (Berlín) upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad a rozsah se staly předmětem diskusí, výzkumů a hloubkových analýz, které se snaží pochopit jeho vliv na každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Národní galerie (Berlín) a prozkoumáme jeho dopad na naši dnešní společnost.
| Národní galerie | |
|---|---|
 | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Německo |
| Založeno | 1861 |
| Zeměpisné souřadnice | 52°31′17″ s. š., 13°23′44″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní galerie (německy Nationalgalerie) v Berlíně je organizace sdružující několik muzeí, věnovaných výtvarnému umění s těžištěm sbírek od 19. století do současnosti. Prezentace Národní galerie tak navazuje na Obrazovou galerii, která se věnuje předchozím etapám dějin umění.
Národní galerie zahrnuje tyto instituce:
- Stará Národní galerie (německy Alte Nationalgalerie) na Ostrově muzeí, sbírky 19. století
- Nová Národní galerie (německy Neue Nationalgalerie), sbírky 20. století v budově, jejímž architektem byl Ludwig Mies van der Rohe
- Berggruenovo muzeum (německy Berggruen Museum), sbírka klasiků malby 20. století, již vytvořil Heinz Berggruen
- Sbírka Scharfa a Gerstenberga (německy Scharf-Gerstenberg Collection) pokrývající zejména francouzské umění od romantismu po surrealismus
- Hamburské nádraží (německy Hamburger Bahnhof), muzeum současného umění
Do roku 2012 sem patřila ještě sochařská sbírka v kostele ve Friedrichswerderu (německy Friedrichswerdersche Kirche), ta však musela být zavřela poté, co na kostele vznikly v důsledku stavebních prací v sousedství trhliny a stavba začala hrozit zřícením.
