Reakcionářství

V dnešním světě získal Reakcionářství nebývalý význam. Ať už mluvíme o Reakcionářství jako o společenském fenoménu, tématu vědeckého výzkumu nebo veřejné osobnosti, jeho přítomnost má významný dopad na společnost. V tomto článku do hloubky prozkoumáme nejdůležitější aspekty Reakcionářství, jeho vliv v různých oblastech a možné důsledky, které má pro náš neustále se měnící svět. Prostřednictvím podrobné analýzy se podíváme na to, jak se dnes Reakcionářství stal určujícím faktorem a jak jeho přítomnost zanechá stopy i v budoucnu.

Pojem reakcionářství neboli zpátečnictví[1] se vztahuje na jakékoli politické či sociální hnutí usilující o návrat do předchozího stavu (status quo ante). Termín pochází z Velké francouzské revoluce k označení kontrarevolucionářů, kteří chtěli návrat ke starému režimu (Ancien Régime). V 19. století jsou jako reakcionáři označováni ti, kdož chtěli zachovat feudalismus a aristokratická privilegia proti nastupující industrializaci, republikanismu, liberalismu a socialismu. Dnes je reakce uváděna jako charakteristika pravice,[2] termín je používán hlavně levicí pro hanlivé označení názorů, jež jsou považovány za zastaralé a proti pokroku. V Česku lze za reakcionáře také považovat skupinu lidí, která tvrdí, že "za komunistů bylo lépe", jelikož tito lidé tvrdí, že minulý režim měl pro ně více pozitiv než ten současný.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reactionary na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0982-5. S. 649. 
  2. ↑ HEYWOOD, Andrew. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-95-5. S. 270. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.