Národní rada (Rakousko)
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Národní rada (Rakousko), prozkoumáme jeho různé aspekty a jeho dopad na různé aspekty dnešní společnosti. Národní rada (Rakousko) je již mnoho let předmětem studia a zájmu, a to jak pro svou historickou relevanci, tak pro svůj vliv v současném světě. V následujících řádcích budeme do hloubky analyzovat různé aspekty, které činí Národní rada (Rakousko) tématem debat a úvah, a také jeho relevanci v různých kontextech a scénářích. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na populární kulturu, Národní rada (Rakousko) zanechal hlubokou stopu v životech lidí a je nezbytné pochopit jeho důležitost, abychom lépe porozuměli světu kolem nás.
| Národní rada Nationalrat | |
|---|---|
| 28. volební období | |
 Mapa regionálních a zemských volebních obvodů | |
| Základní informace | |
| Typ | dolní komora |
| Sídlo | Budova Parlamentu, Vídeň |
| Vedení | |
| Předseda Národní rady | Walter Rosenkranz (FPÖ) od 20. prosince 2017 |
| Místopředseda | Peter Haubner (ÖVP) |
| Místopředsedkyně | Doris Buresová (SPÖ) |
| Složení | |
 | |
| Počet členů | 183 |
| Vláda (110) | ÖVP 51
SPÖ 41
NEOS 18 |
| Opozice (116) | FPÖ 57
Zelení 16 |
| Volby | |
| Volební systém | poměrný |
| Jednací sál | |
 | |
| Oficiální web | |
| https://www.parlament.gv.at/ | |
| Horní komora | |
| Spolková rada | |
Národní rada (německy Nationalrat) je dolní ze dvou komor parlamentu Rakouska se sídlem ve Vídni. Rada má 183 poslanců, volených přímou volbou na pět let. V čele Národní rady stojí předseda a dva místopředsedové. Předsedou je od roku 2017 Wolfgang Sobotka.
Sídlem Národní rady je budova Říšské rady, ve které sídlí i Spolková rada.
Volební systém
Volební systém do Národní rady je poměrný, mandáty jsou postupně rozdělovány na třech úrovních, a to na úrovni 39 volebních okrsků, 9 spolkových zemí a na federální úrovni. Nerozdělené mandáty z nižší úrovně jsou rozděleny v úrovni vyšší. Na prvních dvou úrovních jsou mandáty přiřazeny dle Hareo kvóty, na federální pak pomocí D'Hondtovy metody. Strana která nezískala žádný mandát na regionální nebo zemské úrovni získá na federální úrovni počet mandátů proporčně k získaným hlasům, pokud na federální úrovni překročí klauzuli 4 % hlasů.
Voliči mohou využít preferenční hlasy. Aby vybraný kandidát postoupil výše na kandidátce musí na federální úrovni získat hlasy 7 %, na zemské úrovni 10 % a na regionální úrovni 14 % hlasujích pro danou stranu.
Aktivní volební právo mají občané od 16 let, pasivní pak od 18 let (od roku 2007). Při posledních volbách v roce 2024 se do Národní rady dostalo pět politických stran.[potřebuje aktualizovat]
Pravomoci
Rada má zákonodárnou iniciativu, zákon schválený Radou je postoupen do Spolkové rady. Ta může zákon jako celek zamítnout, toto rozhodnutí však může Rada kvalifikovanou většinou přehlasovat. Přehlasování Spolkové rady není možné v otázkách: ústavních zákonů, zákonů nebo smluv zasahujících do pramovocí spolkových zemí a zákonů týkajích se samotné Spolkové rady.
Rada má také pravomoc vyslovit nedůvěru rakouské federální vládě jako celku či jednomu z jejích členů.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků National Council (Austria) na anglické Wikipedii a 2019 Austrian legislative election na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní rada Rakouska na Wikimedia Commons
