Miroslav Ivanov

V tomto článku prozkoumáme fascinující život Miroslav Ivanov, postavy, která zanechala svou stopu v historii lidstva. Od jeho neuvěřitelných úspěchů až po jeho výzvy a překážky se vydáme na cestu jeho odkazem, ve které objevíme nejdůležitější aspekty jeho kariéry. V tomto smyslu prozkoumáme jeho vliv na společnost, jeho přínosy světu a odkaz, který zanechal budoucím generacím. Připravte se na ponoření do vzrušujícího příběhu Miroslav Ivanov a objevte, v čem je tak výjimečný.

PhDr. Miroslav Ivanov
Narození10. dubna 1929
Josefov nad Metují
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí23. prosince 1999 (ve věku 70 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, literární historik, fotbalista, novinář, redaktor, publicista a přírodovědec
Alma materUniverzita Karlova
Tématapróza, žurnalistika, literatura faktu a dějiny
OceněníCena Egona Erwina Kische (1994)
Cena Egona Erwina Kische (1999)
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Ivanov (10. dubna 1929 Josefov nad Metují – 23. prosince 1999 Praha) byl český spisovatel a publicista, zabývající se především historií a literaturou faktu.

Život

Narodil se do rodiny legionáře a důstojníka Antonína Ivanova (1890-1942), původním příjmením Joba z Roznberku u Brna[1] – otec si příjmení změnil při pobytu legie v Rusku. Za účast v protifašistickém odboji byl při heydrichiádě Antonín Ivanov zastřelen.[2]

V roce 1948 odmaturoval Miroslav Ivanov na gymnáziu v Jaroměři. Rok pracoval v různých povoláních a poté začal studovat češtinu a dějepis na Univerzitě Karlově v Praze, kde promoval v roce 1953. Do roku 1960 byl asistentem na Filosofické fakultě UK. V šedesátých letech pracoval jako redaktor časopisu Hlas revoluce. V roce 1967 přešel na dráhu spisovatele z povolání. Věnoval se především kauzám z české historie – rukopisné spory, smrt svatého Václava a další. Byl dlouholetým předsedou Klubu autorů literatury faktu. Po roce 1989 se stal členem předsednictva Klubu Dr. Milady Horákové.

V Cibulkových seznamech je uveden jako důvěrník StB, krycí jméno Adne, evidenční číslo 15 065.[3]

Klub autorů literatury faktu spolu s rodinou Miroslava Ivanova vyhlašuje od roku 2001 cenu Miroslava Ivanova.[4]

V roce 1994 obdržel čestné občanství v rodné Jaroměři.[5]

Dílo

  • Bohové odešli, 1959
  • Lenin v Praze, 1960
  • Historie skoro detektivní, 1961
  • Slunce zašlo za mraky, 1963
  • Nejen černé uniformy, 1963 (později přeprac. jako Atentát na Reinharda Heydricha)
  • Modrá ozvěna, 1963
  • Bengt, tvůj kamarád ze Švédska, 1964
  • Anna proletářka a ti druzí
  • Gaston, tvůj kamarád z Francie, 1965
  • Noc hnědých stínů, 1966
  • Černý dostal mat, 1967
  • Tajemství RKZ, 1969
  • Lenin a Praha, 1970
  • Smrt na čekané, 1970
  • Záhada Rukopisu královédvorského, 1970
  • Labyrint, 1971
  • Akce Tetřev, 1974
  • Vražda Václava, knížete českého, k níž údajně došlo na dvoře bratra jeho Boleslava v pondělí po svátku svatého Kosmy a Damiána, 1975
  • Martova pole, 1974
  • Všude čeká dobrodružství, 1975
  • A hořel snad i kámen, 1975
  • Český pitaval aneb Kralovraždy, 1976
  • Důvěrná zpráva o Karlu Hynku Máchovi, 1977
  • Jak ledňáček bloudil Prahou, 1978
  • Přípitek na Šipce, 1978
  • Podivuhodné příběhy, 1979
  • Atentát na Reinharda Heydricha, 1979
  • Požár Národního divadla aneb Příliš mnoho náhod, 1981
  • Kdy umírá vojevůdce..., 1983
  • Novosvětská, 1984
  • Proč se vůbec scházíme aneb O literatuře faktu bez předsudků, 1985
  • Tajemství Rukopisů Královédvorského a Zelenohorského, 2000
  • Nepravděpodobné příběhy aneb Jak jsem dělal literaturu faktu, 1990
  • Justiční vražda aneb Smrt Milady Horákové, 1991
  • Zahrada života paní Betty (později Boženy N.), 1992
  • Čech v Kanadě, 1994 biografie Jiřího G. Corna
  • Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše, 1998

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/8382?image=216000010-000253-003381-000000-017725-000000-00-B03195-00620.jp2
  2. ↑ https://cs.isabart.org/person/144642
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.cibulka.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-26. 
  4. ↑ http://www.ucl.cas.cz/ceny/?c=23
  5. ↑ Čestní občané. město Jaroměř . . Dostupné online. 

Literatura

  • Čeští spisovatelé 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1985. S. 223–226. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 343–344. 
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 267. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 566. 

Externí odkazy