V dnešním světě se Milan Rúfus stal tématem neustálého zájmu a debat. S rozvojem technologií a sociálních sítí převzal Milan Rúfus v naší společnosti významnou roli. Ať už je Milan Rúfus osobou, historickou událostí, přírodním jevem nebo vědeckým objevem, jeho dopad je cítit ve všech oblastech života. V tomto článku dále prozkoumáme důležitost Milan Rúfus a analyzujeme, jak různými způsoby formoval náš svět. Kromě toho prozkoumáme různé perspektivy a názory, které existují kolem Milan Rúfus, a analyzujeme jeho vliv na naši současnost a budoucnost. Čtěte dále a zjistěte více o tomto vzrušujícím tématu!
Milan Rúfus | |
---|---|
![]() Milan Rúfus (1964) | |
Narození | 10. prosince 1928 Závažná Poruba ![]() |
Úmrtí | 11. ledna 2009 (ve věku 80 let) Bratislava ![]() |
Povolání | jazykovědec, básník, překladatel, spisovatel a esejista |
Alma mater | Univerzita Komenského v Bratislavě |
Ocenění | Řád Tomáše Garrigua Masaryka ![]() Řád Ľudovíta Štúra ![]() Pribinův kříž ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milan Rúfus (10. prosince 1928, Závažná Poruba, Československo – 11. ledna 2009, Bratislava, Slovensko) byl slovenský básník, literární historik, překladatel a esejista.
Narodil se v rodině zedníka a vzdělání získal v lidové škole ve svém rodišti, na gymnáziu v Liptovském Mikuláši, kde v roce 1948 úspěšně maturoval. V letech 1948-1952 studoval slovenštinu a dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Po ukončení vysokoškolských studií zůstal na Filozofické fakultě Univerzity Komenského jako pedagog. Přednášel zde dějiny slovenské a české literatury. V školním roce 1971-1972 působil na univerzitě Instituto Universitario v Neapoli, kde přednášel slovenský jazyk a literaturu.
První básně publikoval v časopisech Prameň, Nový rod, Mladá tvorba a Borba. Debutoval básnickou sbírkou Až dozrieme, která znamenala výrazný posun dobového chápání poezie. Jeho tvorbu ovlivnil symbolismus, měl silné sociální cítění a nechal se inspirovat i dílem fotografa M. Martinčeka. Inspiroval se slovenskou lidovou slovesností a díly vícero slovenských malířů. Kromě tvorby pro dospělé se věnoval také psaní knih pro děti a mládež. Svojí tvorbou patří k nejvýraznějším básnickým zjevům. Představil se jako básník s autonomním pohledem na životní a morální hodnoty lidského jednání, na lásku, pravdu, krásu, utrpení i tragiku člověka i světa druhé poloviny 20. století. Velmi vnímavě a citlivě hledá smysl a podstatu lidského života. Hluboko nazřel do jeho starostí, bolestí, nejistot, radosti, štěstí i vzdoru. Je to poezie vysokých ideových, morálních a estetických hodnot zakotvená v mnohorozměrném prostoru lidského světa.
Kromě vlastní tvorby též přebásnil Dobšinského prostonárodní pověsti a věnoval se překladům z norštiny, španělštiny, ruštiny a češtiny. Jeho díla vyšla v angličtině, bulharštině, češtině, francouzštině, maďarštině, němčině, norštině, polštině, ruštině, italštině a dalších jazycích.
Od roku 2002 vychází ve vydavatelství MilaniuM Souborné dílo Milana Rúfuse (dosud vyšlo: Dielo I., Dielo II., Dielo III., Dielo IV., Dielo VI., Dielo VII., Dielo VIII, Dielo IX, Dielo XIV).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Rúfus na slovenské Wikipedii.