V dnešním světě se Leukippos z Milétu stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a prostředí. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro globální ekonomiku, Leukippos z Milétu vyvolal debaty a kontroverze v různých oblastech. Když se ponoříme do tohoto vzrušujícího tématu, je důležité porozumět jeho mnoha aspektům a zvážit různé pohledy, které na věc existují. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Leukippos z Milétu, analyzujeme jeho vliv na moderní svět a jeho potenciál utvářet budoucnost.
Leukippos z Milétu | |
---|---|
![]() | |
Narození | 5. století př. n. l. Milét |
Úmrtí | 5. století př. n. l. |
Povolání | filozof a fyzik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leukippos z Milétu (řecky Λεύκιππος) (500–440 př. n. l.) byl starořecký filozof. Jako Démokritův předchůdce a učitel je zakladatelem atomismu.
Narodil se koncem 5. století př. n. l. v Mílétu, nebo v Abdérách, kde i zemřel. Vyjma toho, že byl Démokritovým předchůdcem a učitelem, není o jeho životě nic bližšího známo.
Žádné z děl, které by bylo možno připsal Leukippovi, se nezachovalo. Podle titulů známe asi 7 knih. U některých z více než sedmdesáti, které jsou přiřčeny Démokritovi, je možné Leukippovo spoluautorství. Ani tyto knihy se nedochovaly.
Ve starověku byla nejvíce ceněna kniha Megas Diakosmos, neboli Velké uspořádání světa, připisovaná jak Leukippovi, tak Démokritovi, nebo oběma současně. Dále také Peri Nou, angl. On Mind.
Leukippovy myšlenky přešly do práce jeho slavnějšího následníka Démokrita. Dnes je téměř nemožné určit nějaké názory, v nichž by se oba filozofové neshodli. Následkem toho byla Leukippova práce natolik zastíněna Démokritovým věhlasem, že Epikúros pochyboval (podle Diogéna Laertského) o jeho existenci. Nicméně Aristotelés a Theofrastos z Lesbu vysloveně jmenují Leukippa jako původce atomismu.
Z Leukippova a Démokritova učení je nejvýznamnější tzv. atomická teorie (atomismus). Vznikla přehodnocením učení předchozích materialistických filozofů.
Podle ní existuje na světě nejen bytí, jež není jedno, ale mnohé, ale i nebytí neboli prázdno. Bytí je hmota, která se skládá z velkého množství jednolitých malých částeček, které se pohybují v prázdnu, neboli prostoru. Jsou to nejjednodušší části hmoty, nelze je dále dělit, nevznikají ani nezanikají a nepodléhají žádným vlivům. Vznik a zánik věcí, jejich změny a různorodost je důsledkem vzájemného spojování a oddělování těchto částeček.
Tyto malé částečky nazval Leukippos atomy, podle řeckého slova atomos - "nesmírně malý", "nedělitelný".
Leukippos a Démokritos si, vyvozeno z kontextu, zřejmě představovali tento proces jako mechanické seskupování a přeskupování, nemysleli si, že by tento proces řídila nějaká bytost.
Zachovala se jen jediná Leukippova myšlenka, vyjádřená jeho vlastními slovy:
Formuloval tedy zákon kauzality - nic nevzniká náhodou, vše má svůj důvod, na což navázal Démokritos.