V tomto článku se budeme zabývat problémem Lars Saabye Christensen, který je dnes nanejvýš důležitý. Lars Saabye Christensen vyvolal velký zájem o různé oblasti, od vědy po kulturu, přes politiku a společnost obecně. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty Lars Saabye Christensen a také jeho dopad na náš každodenní život. Doufáme, že osvětlíme tento velmi relevantní problém a nabídneme čtenáři jasný a úplný pohled na Lars Saabye Christensen.
Lars Saabye Christensen | |
---|---|
![]() | |
Narození | 21. září 1953 (71 let) Oslo |
Povolání | spisovatel, romanopisec, scenárista, básník a dramatik |
Alma mater | Univerzita v Oslu Berg Upper Secondary School |
Témata | norská literatura a literatura pro děti a mládež |
Ocenění | Cena Tarjei Vesaase (1976) Cappelenprisen (1984) Rivertonova cena (1987) Sarpsborgprisen (1988) Cena norských knihkupců (1990) … více na Wikidatech |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lars Saabye Christensen (* 21. září 1953, Oslo) je norský spisovatel.
Patří mezi nejpopulárnější a hojně překládané současné norské beletristy. Debutoval v roce 1976 sbírkou básní Příběh o Gly (Historien om Gly) a od té doby napsal nejen řadu úspěšných románů, ale i povídky, divadelní hry a sbírky poezie. První velký úspěch zaznamenal s románem Beatles (1984, česky 2009) vyprávějící příběh nezbedných kluků vyrůstajících v Oslu. Jeho knihy se většinou odehrávají v Oslu padesátých a šedesátých let dvacátého století a vyznačují laskavým humorem a jemnou sentimentalitou.
Za své dílo obdržel řadu literárních cen. Dosud zřejmě nejvyššího ocenění se mu dostalo za román Poloviční bratr (Halvbroren, 2001, česky 2004), jenž byl ověnčen cenou Severské rady za literaturu.
Chet tady nezahraje, překlad Jarka Vrbová, in: Pět severských her, Divadelní ústav 2013, ISBN 978-80-7008-297-3