V dnešním světě je Kerstin Ekmanová téma, které se neustále vyvíjí a které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Ať už díky svému historickému významu, jeho dopadu na populární kulturu nebo jeho vlivu na každodenní život, Kerstin Ekmanová dokázal upoutat pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Kerstin Ekmanová, od jeho vzniku až po současnost, analyzujeme jeho důležitost a dopad na různé aspekty moderního života. Kromě toho prozkoumáme roli, kterou Kerstin Ekmanová hraje v dnešní společnosti a jak ovlivnil způsob našeho myšlení a jednání. Prostřednictvím hloubkové a komplexní analýzy budeme schopni lépe porozumět důležitosti Kerstin Ekmanová a jeho dopadu na svět kolem nás.
Kerstin Ekmanová | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Kerstin Lillemor Hjort |
Narození | 27. srpna 1933 (91 let) Finspång |
Povolání | spisovatelka a romanopiskyně |
Alma mater | Uppsalská univerzita |
Žánr | kriminální literatura |
Témata | próza a detektivní literatura |
Významná díla | Blackwater |
Ocenění | Sherlock-priset (1961) Cena za kulturu Národní organizace ve Švédsku (1975) Cena za literaturu Östersunds-Postenu (1975) Signe Ekblad-Eldh Award (1976) Cena Mårbacka (1980) … více na Wikidatech |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kerstin Lillemor Ekmanová (* 27. srpna 1933, Risinge, Östergötland jako Kerstin Hjorthová) je švédská spisovatelka.
Vystudovala Uppsalskou univerzitu a pracovala jako středoškolská učitelka. Jejím manželem byl historik Stig Ekman, rozvedli se v roce 1966. Vynikla především jako autorka detektivek, Černá voda vyhrála v roce 2012 anketu o nejlepší švédskou detektivku.[1] Do češtiny byla přeložena také její trilogie Vlčí kůže popisující život na jämtlandském venkově a lyrická novela o příbězích zaběhlého štěněte Pes. Podle její předlohy natočil Daniel Alfredson v roce 2008 filmový thriller Vlk.[2]
V letech 1978 se stala členkou Švédské akademie, v roce 1989 se přestala podílet na její činnost na protest proti tomu, že se akademie nezastala Salmana Rushdieho, na křeslo v akademii rezignovala až v roce 2018, kdy to nová pravidla umožnila.[3] V letech 1978 od roku 1993 je členkou výboru, který uděluje Velkou cenu Devíti. Získala Literární cenu Selmy Lagerlöfové (1989), Literární cenu Severské rady (1994) a cenu Litteris et Artibus (1998).[4] V roce 2007 jí Švédská univerzita zemědělských věd udělila čestný doktorát za citlivé zobrazení přírody v jejích knihách.