V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Joram Aridor, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a jeho dopad na různé oblasti každodenního života. V tomto směru budeme analyzovat jak jeho původ, tak jeho vývoj v čase, přičemž podrobně prozkoumáme jeho vliv na současnou společnost. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory odborníků na Joram Aridor s cílem nabídnout komplexní a kompletní vizi tohoto vzrušujícího tématu. Od jeho významu ve vědě, kultuře a technice až po jeho dopad na náš každodenní život, budeme přistupovat k Joram Aridor z různých úhlů s cílem obohatit naše čtenářské znalosti a porozumění tomuto nesmírně důležitému tématu.
Joram Aridor יורם ארידור | |
---|---|
![]() | |
9. ministr financí Izraele | |
Ve funkci: 21. ledna 1981 – 15. října 1983 | |
Předchůdce | Jig'al Hurvic |
Nástupce | Jig'al Kohen-Orgad |
Stranická příslušnost | |
Členství | Likud (dříve Gachal) |
Narození | 24. října 1933 (91 let)![]() Britský mandát Palestina |
Kneset | 7.–11. |
Alma mater | Hebrejská univerzita v Jeruzalémě |
Profese | diplomat, politik a advokát |
Commons | Yoram Aridor |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Joram Aridor (hebrejsky: יורם ארידור, narozen 24. října 1933) je bývalý izraelský pravicový politik, člen Knesetu a ministr. Z ministerských postů zastával funkci ministra financí a ministra komunikací.
Narodil se v Tel Avivu a vystudoval právo na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Předtím než začal být aktivní v hnutí Cherut praktikoval právo. Poprvé byl zvolen do Knesetu ve volbách v roce 1969 za stranu Gachal (aliance Liberální strany a Cherutu). Po volbách v roce 1977 se stal náměstkem ministra ve vládě Menachema Begina.
Ministrem byl poprvé jmenován v roce 1981, kdy se stal ministrem komunikací. Významným počinem, který z této funkce učinil, bylo schválení zavedení barevného televizního vysílání.[1] O pouhé dva týdny později byl jmenován ministrem financí.[2] V této funkci například snížil daně na automobily a domácí spotřebiče, což bylo především levicí považováno za populistický krok.[3] I z toho důvodu bylo jeho období nazýváno „Merry Aridor Days“ (doslova „šťastné Aridorovy dny“, patrně s narážkou na Merry Christmas, tzn. Veselé Vánoce). Snížení inflace v izraelské ekonomice během jeho prvních let je z části připisována jeho politice, která vedla ke zvýšení vládního příjmu z daní. V následujících letech však inflace prudce rostla (ze 102 % v roce 1981 na 191 % v roce 1983) a jako protiopatření Aridor navrhl zavést pevný směnný kurz mezi izraelským šekelem a americkým dolarem. Na svou funkci rezignoval 15. října 1983 kvůli široké kritice jeho plánu na „dolarizaci.“[4]
V letech 1990 až 1992 byl stálým zástupcem Izraele při Organizaci spojených národů.[5] V roce 2002 byl jmenován ministrem komunikací Re'uvenem Rivlinem do představenstva společnosti Bezek.[6] V únoru 2004 byl jmenován předsedou komise zkoumající státní podporu veřejným institucím, kterou vytvořila ministerská komise pro záležitosti státních auditů.[7]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yoram Aridor na anglické Wikipedii.
Izraelský velvyslanec při Organizaci spojených národů | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jochanan Bein |
1990–1992 Joram Aridor |
Nástupce: Gad Ja'akobi |