Problém Jižní Karpaty je dnes jedním z nejdůležitějších problémů. Jeho dopad pokrývá různé aspekty společnosti, od ekonomiky po politiku, včetně kultury a technologie. V tomto článku analyzujeme Jižní Karpaty do hloubky, prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho se blíže podíváme na debaty a kontroverze kolem Jižní Karpaty a také na možné budoucí důsledky tohoto jevu. Doufáme, že touto podrobnou analýzou poskytneme úplný a bohatý pohled na Jižní Karpaty, který čtenáři umožní lépe porozumět jeho významu v dnešním světě.
Carpații Meridionali | |
---|---|
![]() Munții Făgărașului | |
Nejvyšší bod | 2 544 m n. m. (Moldoveanu) |
Nadřazená jednotka | Karpaty |
Sousední jednotky | Rumunské Západní Karpaty, Transylvánská vysočina, Východní Karpaty, Dolnodunajská nížina |
Podřazené jednotky | Fagarašské hory, Iezer Păpușa, Piatra Craiului, Cozia, Căpățâni, Lotru, Șureanu, Parâng, Retezat, Godeanu, Țarcu, Vâlcan, Mehedinți, Cerna |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Povodí | Dunaj |
Souřadnice | 45°36′ s. š., 24°43′48″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jižní Karpaty (rumunsky Carpații Meridionali) (čti ), známé též jako Transylvánské Alpy, tvoří nejvyšší část karpatského oblouku v Rumunsku. Jejich východní konec navazuje v sedle Predeal (mezi městem Brašov a údolím řeky Prahovy) na Východní Karpaty. Podle Čížka a kol.[1] se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahovy a posunuje se do údolí řeky Dâmbovițy a kuloáru Rucar – Bran“. Na západě se Jižní Karpaty stýkají s (rumunskými) Západními Karpatami, přičemž hranice probíhá údolími řek Cerna a Timiș. Na severu spadají do Transylvánské vysočiny, na jihu do Dolnodunajské nížiny.
Nejvyšším vrcholem Jižních Karpat je Moldoveanu (2 544 m n. m.)
Pod Jižní Karpaty patří následující horské celky: