V dnešním světě je Piatra Craiului téma, které získalo nepopiratelnou relevanci. Od svého vzniku přitahuje pozornost odborníků i široké veřejnosti a vyvolává intenzivní diskuse a analýzy v různých oblastech. Význam Piatra Craiului spočívá v jeho dopadu na společnost, ekonomiku, životní prostředí, technologie a mnoho dalších oblastí. Protože zájem o Piatra Craiului stále roste, je nezbytné porozumět jeho rozsahu a důsledkům a také prozkoumat různé perspektivy, které kolem tohoto tématu existují. V tomto článku se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Piatra Craiului, abychom nabídli komplexní vizi, která čtenáři umožní ponořit se do tématu, které nepochybně označí budoucnost naší reality.
Piatra Craiului | |
---|---|
![]() hřeben Piatra Craiului z pohoří Iezer Păpușa | |
Nejvyšší bod | 2 239 m n. m. (La Om) |
Sousední jednotky | Fagaraš, Iezer Păpușa, Bucegi |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
![]() | |
![]() ![]() | |
Horniny | vápenec |
Povodí | Dâmbovița |
Souřadnice | 45°32′ s. š., 25°13′ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Piatra Craiului je pohoří v Jižních rumunských Karpatech. Leží nedaleko Brašova. Pohoří sousedí s pohořími Fagaraš a Iezer Păpușa na západě a s pohořím Bucegi na východě. Severní hranici tvoří říčka Birsa, západní hranice je sedlo Curmatura Foii, kde se Piatra Craiului stýká s Fagarašem, a taky řeka Dâmbovița. Východní a jižní hranice je nezřetelná, obecně se za ni považuje silnice E574. Nejvyšší vrchol La Om dosahuje výšky 2239 metrů. Prakticky celé pohoří je chráněno Národním parkem Piatra Craiului.
Název Piatra Craiului znamená v rumunštině „Královský kámen“, což odkazuje k výjimečnému postavení mezi ostatními horskými celky. Hlavní hřeben pohoří se táhne v severojižním směru, jako by se mělo postavit do cesty pohoří Fagaraš. Jeho geologická skladba je jurský vápenec. Skály spadají strmě do okolních údolí a zvlášť ze západu vypadá pohoří velice monumentálně. Ve vápenci se vytvořily četné krasové jevy, takže k vidění je mnoho propastí, soutěsek, jeskyní a škrapových polí.
Díky místním klimatickým a geologickým podmínkám se v pohoří se vyskytuje velké množství květin a živočichů z nichž mnohé jsou endemické.[1] [2] Ze zvěře jsou k vidění kamzíci, v nižších polohách pak i další zástupci karpatské zvěře, včetně medvědů.
Pohoří je celkem hojně navštěvováno, především z důvodu snadné dostupnosti. Optimální místo je chata Plaiul Foii, výstup na hřeben je ale značně náročný. Přechod hřebene je také extrémně náročnou akcí, i když ne příliš dlouhou. Lze ho stihnout za dva dny, je však třeba počítat s velmi exponovaným terénem a mnoha výstupy a sestupy. Na hřebeni i na jiných túrách v pohoří je časté železné jištění jako kramle a žebříky, přesto jsou i místa, kde chybí. Pohoří je tak vhodné jen pro zkušené turisty. Mimo pěší turistiky lze provozovat i horolezectví, chata Plaiul Foii je dobré východisko a vápencové stěny poskytují dostatek horolezeckých cest různé obtížnosti a délky.