V tomto článku budeme podrobně analyzovat Transylvánská vysočina a jeho dopad na dnešní společnost. Transylvánská vysočina je v posledních letech velmi aktuální téma, které vyvolává debaty a kontroverze v různých oblastech. Je důležité porozumět důležitosti Transylvánská vysočina a tomu, jak se vyvíjel v průběhu času, a také různým úhlům pohledu, které na něj existují. Prostřednictvím zkoumání různých perspektiv a relevantních dat se snažíme osvětlit Transylvánská vysočina a jeho vliv na naši společnost.
Podișul Transilvaniei Erdélyi-medence | |
---|---|
![]() Județul Cluj | |
Nejvyšší bod | 749 m n. m. (Sighișoara) |
Nadřazená jednotka | Karpaty |
Sousední jednotky | Východní Karpaty, Jižní Karpaty, Rumunské Západní Karpaty, Východopanonská pánev |
Podřazené jednotky | Transylvánská plošina, Transylvánské sníženiny |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
![]() Transylvánská vysočina | |
Horniny | pískovec, jílovec |
Povodí | Someș, Mureș, Olt |
Souřadnice | 46°30′ s. š., 24°30′ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Transylvánská vysočina (rumunsky Podișul Transilvaniei, maďarsky Erdélyi-medence) je geomorfologická provincie v centrálním Rumunsku. Vysočina leží uvnitř historického regionu Sedmihradsko (Transylvánie) a je téměř zcela obklopena Vnitřními Východními, Jižními a Rumunskými Západními Karpaty. Její hlavní část tvoří Transylvánská plošina, na jihu a jihozápadě je lemována Transylvánskými sníženinami. Z geologického hlediska je vysočina tvořena usazeninami (pískovce, jílovce, případně vápence). Průměrná výška vrchů se pohybuje od 500 do 600 m n. m.[1]
Člení se na tyto geomorfologické subprovincie a oblasti:
Klima Transylvánské vysočiny lze charakterizovat jako kontinentální. Teploty se pohybují ve velkém rozmezí od vysokých letních teplot po velmi nízké zimní.[2]