V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Frísové a budeme se zabývat různými aspekty souvisejícími s touto osobou/tématem/datem. Od jeho vlivu na společnost po jeho význam v populární kultuře, přes jeho nejpozoruhodnější úspěchy a výzvy, kterým čelil během své kariéry. Kromě toho budeme analyzovat jeho vliv ve specifických oblastech, jako je technologie, politika, umění, věda a další. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout komplexní a obohacující vizi Frísové a zveme čtenáře k zamyšlení a prohloubení znalostí o tomto vzrušujícím tématu.
Frísové | |
---|---|
Populace | |
cca 1,5 milionu | |
Země s významnou populací | |
Frísko (rozdělené do Německa a Nizozemska) | |
Jazyk(y) | |
fríština, nizozemština, němčina, dolnosaština | |
Náboženství | |
dříve pohané, později ve středověku křesťané Dnes protestanti, převážně kalvíny a luteráni; katolické menšiny; také nevěřící. | |
Příbuzné národy | |
Afrikánci, Nizozemci, Angličané, Vlámové, Němci |
Frísové jsou germánský národ žijící v dnešním Nizozemsku a Německu. Vzhledem k postupné diverzifikaci dnes mluví jedním ze tří dochovalých fríských jazyků. Jednotná fríština vymizela.
Frísové byli ve středověku významnými obchodníky a rejdaři. Jejich stát se nejdřív dostal pod kontrolu Franské říše, později Holandska. Později Frísko ztratilo trvale samostatnost, úředním jazykem se staly ostatní jazyky, fríské jazyky existovaly po několik staletí prakticky pouze v mluvené podobě. V posledních desetiletích začaly být ve všech zemích systematicky vyučovány, vydávají se v nich tiskoviny, rozvíjí se literatura (například nizozemský spisovatel Theun de Vries napsal některá svá díla ve západofríštině).
Stará fríština měla velmi blízko ke staré angličtině a i dnešní fríské jazyky jsou považovány za jazyky angličtině nejbližší. Např. anglickému green cheese (nezralý sýr) odpovídá západofríské griene tsiis, zatímco nizozemsky se totéž řekne groene kaas. Vzhledem k dlouholeté nadvládě ostatních národů však jejich jazyky zanechaly na fríských jazycích přece jen zřetelné stopy. Nejstarší dochované písemné památky jsou ze 13. až 16. století.