V dnešním světě je Elie Wiesel vysoce relevantní téma, které ve společnosti vyvolalo rozsáhlou debatu a diskusi. Od svého vzniku upoutal Elie Wiesel pozornost lidí z různých oblastí a byl předmětem analýzy a úvah odborníků v této oblasti. Jeho dopad na různé aspekty každodenního života, jak individuálně, tak kolektivně, vyvolal rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků a důsledků. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Elie Wiesel, analyzujeme jeho vývoj, jeho výzvy a příležitosti a také jeho možné důsledky do budoucna.
Elie Wiesel | |
---|---|
Elie Wiesel (24. dubna 2012) | |
Rodné jméno | Eliezer Wiesel |
Narození | 30. září 1928 Sighetu Marmației, Rumunské království |
Úmrtí | 2. července 2016 (87 let) New York, USA |
Místo pohřbení | hřbitov Kensico Sharon Gardens Cemetery |
Povolání | spisovatel, politický aktivista, judaista, romanopisec, autor autobiografie, vysokoškolský učitel, překladatel, novinář, humanista a filozof |
Alma mater | Fakulta umění Pařížské univerzity |
Významná díla | Svítání, Noc, Pátý syn, Všechny řeky jdou do moře, moře se však nenaplní, Šílená touha tančit, Soudci, Paměti, všechny řeky spějí do moře |
Ocenění | Cena Médicis (1968) Bordinova cena (1972) Knižní cena Interu (1980) Velká literární cena města Paříže (1983) Nobelova cena za mír (1986) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Marion Wiesel |
Děti | Elisha Wiesel |
Rodiče | Shlomo Wiesel[1] a Sarah Feig[1] |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Elie (Eliezer) Wiesel, KBE (30. září 1928 Sighetu Marmației – 2. července 2016, New York[2]) byl židovský prozaik, esejista, dramatik, filozof, humanista, politický aktivista, náboženský myslitel a nositel Nobelovy ceny za mír.
Narodil se v Sighetu ležícím v dnešním Rumunsku v ortodoxním a chasidském prostředí. Během druhé světové války se město Sighet stalo součástí Maďarska. Roku 1944 Německo okupovalo Maďarsko, čímž se Holocaust rozšířil i na tuto, před tím pro Židy relativně bezpečnou, zemi. V roce 1944 úřady deportovaly celou židovskou komunitu do koncentračního tábora Auschwitz II – Birkenau, který se nacházel na území Polska. Wiesel prošel také koncentračním táborem Buchenwald a z celé rodiny přežil jen on a dvě jeho sestry. Po válce odjel do Francie, kde studoval na Sorbonně a poté se živil jako novinář.
Posléze žil v USA a přednášel humanitní vědy na univerzitě v Bostonu. V roce 1987 založil, společně se svojí ženou Marion, Nadaci Elieho Wiesela pro humanitu (Elie Wiesel Foundation for Humanity). V roce 1996, společně s Václavem Havlem a Yoheiem Sasakawou, založil „brainstormingovou“ konferenci Forum 2000. Angažoval se v propagování odkazu holokaustu.
V roce 1958 vydal svoji první knihu – Noc – novelu, která popisuje jeho zážitky a zkušenosti z koncentračních táborů. Celkově napsal přes čtyřicet románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina věnovala holocaustu.
Jako novinář s instinktem po jasném pojmenování událostí byl první, kdo začal systém nacistické perzekuce a koncentračních táborů označovat anglickým termínem holokaust (naprosté zničení, úplná katastrofa, masakr).[3][4]
„ | Jak se dá vysvětlit, že ani Hitler ani Himmler nebyli exkomunikováni z církve? Že Pius XII. nikdy nepovažoval za nutné, neřeknu-li nezbytné, odsoudit to, co se dělo v Osvětimi a v Treblince? Že velká část příslušníků SS byli věřící, kteří byli svým církvím věrní až do konce? Že někteří zabijáci chodili ke zpovědi, když právě nemasakrovali? A že ti všichni pocházeli z křesťanských rodin a měli křesťanské vzdělání? [5] | “ |
V roce 1986 mu byla udělena Nobelova cena míru za dlouholetou aktivitu v boji na obranu lidských práv a za uměleckou tvorbu. Kromě té získal za svoji práci řadu ocenění, např.:
Byl i držitelem maďarského státního vyznamenání, které se však v červnu 2012 rozhodl Maďarsku vrátit, protože se mu nelíbilo, že se členové maďarské vlády účastnili obnoveného pohřbu nacisty Jozsefa Nyira.[6]