Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky

V dnešním světě je Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky téma, které je stále aktuálnější. Od svého dopadu na společnost až po vliv na životní prostředí, Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky je aspekt, který nemůžeme ignorovat. V průběhu let vzbudil velký zájem a vyvolal debaty v různých oblastech. To je důvod, proč v tomto článku prozkoumáme Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky do hloubky, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho roli v dnešním světě. Ať už na osobní, sociální nebo globální úrovni, Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky má významný dopad, který si zaslouží být plně pochopen.

Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky
Vznik1930
Zánik1939
Mateřská organizaceSpolečnost národů
OceněníNobelova cena za mír (1938)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky (Office international Nansen pour les réfugiés, zkratka NIOR) byla mezinárodní organizace Společnosti národů, která působila v oblasti pomoci uprchlíkům. V roce 1938 obdržela Nobelovu cenu za mír.[1]

Vznikla v roce 1930 jako pokračovateka činnosti Hlavní komise Společnosti národů pro uprchlíky, kterou spoluzaložil Fridtjof Nansen roku 1921. První úspěch komise zaznamenala při repatriaci půl milionu německých a rakouských zajatců. Společnost také pomáhala uprchlíkům po Říjnové revoluci v roce 1917 v Rusku. Tito uprchlíci přicházeli bez dokladů a tudíž neměli nárok na udělení azylu. Nansen toto vyřešil vydáváním tzv. Nansenových pasů. NIOR se postarala o množství uprchlíků a zajistila jim azyl v nových zemích. Za tuto humanitární činnost získala v roce 1938 Nobelovu cenu míru, přesto o rok později ukončila svou činnost. Finanční odměnu Nansenův úřad předal nově vzniklé mezinárodní organizaci pro uprchlíky.

Odkazy

Reference

  1. SODOMKA, Lubomír; SODOMKOVÁ, Magdaléna; SODOMKOVÁ, Markéta. Kronika Nobelových cen II. 1. vyd. Liberec: Adhesiv, 2002. 2 svazky (291 s.). ISBN 80-239-3240-3. Kapitola Laureáti v letech 1931-1940, s. 150–153. 

Externí odkazy