Claude Brasseur

Claude Brasseur
Claude Brasseur
	Claude Brasseur v roce 2011
Rodné jméno	Claude Pierre Espinasse
Narození	15. června 1936 ; Neuilly-sur-Seine; Francie
Úmrtí	22. prosince 2020 (ve věku 84 let) ; 14. pařížský obvod
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise
Alma mater	Simonův kurz; Juillijská kolej
Aktivní roky	1955–dodnes
Choť	Peggy Rocheová; Michele Cambonová
Děti	Alexandre Brasseur
Rodiče	Pierre Brasseur; Odette Joyeuxová
César
	Nejlepší herec; 1980 – Válka policajtů; Nejlepší herec ve vedlejší roli ; 1977 – Záletník
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Claude Braseur , rodným jménem Claude Pierre Espinasse (15. června 1936 Neuilly-sur-Seine – 22. prosince 2020^[1]) byl francouzský divadelní a filmový herec, dvojnásobný držitel ocenění César.

Život a kariéra

Pocházel z uměleckého prostředí, oba jeho rodiče, otec Pierre Brasseur i matka Odette Joyeuxová, byli významní francouzští herci. Hercem se stal i jeho syn Alexandre Brasseur.

Původně vůbec nechtěl být hercem a toužil se stát novinářem. Nicméně rodinné předpoklady se nakonec nezapřely. Po absolutoriu pařížské konzervatoře začal hrát v řádném angažmá nejprve na divadle.

Ve filmu se poprvé objevil už v roce 1956 ve snímku Země, odkud přicházím, nicméně poměrně dlouhou dobu hrál spíše drobnější a epizodní role. Do hlavních rolí se začal prosazovat až v 70. letech 20. století. Jeho herecký projev byl charakteristický střízlivostí, neokázalostí, uměřeností a civilním projevem, který se dobře uplatnil jak v úlohách charakterních, tak i v rolích komické povahy.

Jednalo se také o sportovce, reprezentoval Francii na Zimních olympijských hrách 1964 v Innsbrucku v jízdě na bobech, v roce 1983 se zúčastnil Rallye Paříž-Dakar, kde dělal 2. pilota Jackymu Ickxovi.

Filmografie (výběr)

1956: Země, odkud přicházím (Le Pays, d'où je viens), režie Marcel Carné
1959: Luční ulice (Rue des Prairies), režie Denys de La Patellière
1960: Oči bez tváře (Les Yeux sans visage), režie Georges Franju
1962: Desátník smolař (Le Caporal épinglé), režie Jean Renoir
1963: Germinal (Germinal), režie Yves Allégret
1963: Banánová slupka (Peau de banane), režie Marcel Ophüls
1964: Banda pro sebe (Bande à part), režie Jean-Luc Godard
1966: Rvačka v Panamě (Du rififi à Paname), režie Denys de La Patellière
1972: Hezká holka jako já (Une belle fille comme moi), režie François Truffaut
1974: Ledová ňadra (Les Seins de glace), režie Georges Lautner
1975: Agrese (L'Agression), režie Gérard Pirès
1976: Záletník (Un éléphant ça trompe énormément), režie Yves Robert
1976: Barocco (Barocco), režie André Téchiné
1978: Peníze těch druhých (L'Argent des autres), režie Christian de Chalonge
1978: Docela obyčejný příběh (Une histoire simple), režie Claude Sautet
1979: Válka policajtů (La Guerre des polices), režie Robin Davis
1980: Večírek (La Boum), režie Claude Pinoteau
1980: Bankéřka (La Banquière), režie Francis Girod
1981: Mužská záležitost (Une affaire d'hommes), režie Nicolas Ribowski
1981: Černý talár pro vraha (Une robe noire pour un tueur), režie José Giovanni
1982: Legitimní násilí (Légitime violence), režie Serge Leroy
1983: Zločin (La Crime), režie Philippe Labro
1985: Mistři gagu (Les Rois du gag), režie Claude Zidi
1985: Detektiv (Détective), režie Jean-Luc Godard
1986: Sestup do pekel (Descente aux enfers), režie Francis Girod
1986: Cikánka (La Gitane), režie Philippe de Broca
1990: Vražedný tanec (Dancing Machine), režie Gilles Béhat
1993: Cukr, káva, limonáda (Un, deux, trois, soleil), režie Bertrand Blier
1999: Rozvrat (La Débandade), režie Claude Berri
2000: Herci (Les Acteurs), režie Bertrand Blier
2006: Le Héros de la famille (Le Héros de la famille), režie Thierry Klifa
2006: Sedadla v parteru (Fauteuils d'orchestre), režie Danièle Thompson

Ocenění

César

Ocenění

1977: César pro nejlepšího herce ve vedlejší roli za film Záletník
1980: César pro nejlepšího herce za film Válka policajtů

Nominace

1979: César pro nejlepšího herce za film Docela obyčejný příběh
1993: César pro nejlepšího herce za film Le Souper

Molièrova cena

Nominace

2000: Molièrova cena pro herce za představení À torts et à raisons

Reference

↑ L’acteur Claude Brasseur est mort. Le Monde.fr. 2020-12-22. Dostupné online . (francouzsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Claude Brasseur na Wikimedia Commons
Claude Brasseur v Česko-Slovenské filmové databázi
Claude Brasseur na Kinoboxu
Claude Brasseur v Internet Movie Database (anglicky)
Claude Brasseur v databázi AlloCiné (francouzsky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] L’acteur Claude Brasseur est mort. Le Monde.fr. 2020-12-22. Dostupné online . (francouzsky)

[1]

Držitelé Césara pro nejlepšího herce

1976–1979	1976 Philippe Noiret (Stará puška) • 1977 Michel Galabru (Soudce a vrah) • 1978 Jean Rochefort (Krab bubeník) • 1979 Michel Serrault (Klec bláznů)

1980–1989	1980 Claude Brasseur (Válka policajtů) • 1981 Gérard Depardieu (Poslední metro) • 1982 Michel Serrault (Svědek) • 1983 Philippe Léotard (Práskač) • 1984 Coluche (Ahoj, tajtrlíku!) • 1985 Alain Delon (Náš příběh) • 1986 Christopher Lambert (Podzemka) • 1987 Daniel Auteuil (Jean od Floretty a Manon od pramene) • 1988 Richard Bohringer (Velká cesta) • 1989 Jean-Paul Belmondo (Cesta zhýčkaného dítěte)

1990–1999	1990 Philippe Noiret (Život a nic jiného) • 1991 Gérard Depardieu (Cyrano z Bergeracu) • 1992 Jacques Dutronc (Van Gogh) • 1993 Claude Rich (Le Souper) • 1994 Pierre Arditi (Smoking / No Smoking) • 1995 Gérard Lanvin (Nejmilejší syn) • 1996 Michel Serrault (Nelly a pan Arnaud) • 1997 Philippe Torreton (Kapitán Conan) • 1998 André Dussollier (Stará známá písnička) • 1999 Jacques Villeret (Blbec k večeři)

2000–2009	2000 Daniel Auteuil (Dívka na mostě) • 2001 Sergi López (Harry to s vámi myslí dobře) • 2002 Michel Bouquet (Comment j'ai tué mon père) • 2003 Adrien Brody (Pianista) • 2004 Omar Sharif (Můj učitel Ibrahim) • 2005 Mathieu Amalric (Králové a královna) • 2006 Michel Bouquet (Le Promeneur du Champ-de-Mars) • 2007 François Cluzet (Nikomu to neříkej) • 2008 Mathieu Amalric (Skafandr a motýl) • 2009 Vincent Cassel (Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog)

2010–2019	2010 Tahar Rahim (Prorok) • 2011 Éric Elmosnino (Serge Gainsbourg: Heroický život) • 2012 Omar Sy (Nedotknutelní) • 2013 Jean-Louis Trintignant (Láska) • 2014 Guillaume Gallienne (Kluci a Guillaume, ke stolu!) • 2015 Pierre Niney (Yves Saint Laurent) • 2016 Vincent Lindon (Zákon trhu) • 2017 Gaspard Ulliel (Je to jen konec světa) • 2018 Swann Arlaud (Chovatel) • 2019 Alex Lutz (Guy)

2020–dodnes	2020 Roschdy Zem (Slitování) • 2021 Sami Bouajila (Syn) • 2022 Benoît Magimel (De son vivant) • 2023 Benoît Magimel (Pacifiction) • 2024 Arieh Worthalter (Případ Goldman)

Držitelé Césara pro nejlepšího herce ve vedlejší roli

1976–1979	1976 Jean Rochefort (Ať začne slavnost...) • 1977 Claude Brasseur (Záletník) • 1978 Jacques Dufilho (Krab bubeník) • 1979 Jacques Villeret (Robert et Robert)

1980–1989	1980 Jean Bouise (Horká hlava) • 1981 Jacques Dufilho (Špatný syn) • 1982 Guy Marchand (Svědek) • 1983 Jean Carmet (Bídníci) • 1984 Richard Anconina (Ahoj, tajtrlíku!) • 1985 Richard Bohringer (Zúčtování) • 1986 Michel Boujenah (Tři muži a nemluvně) • 1987 Pierre Arditi (Mélo) • 1988 Jean-Claude Brialy (Les Innocents) • 1989 Patrick Chesnais (Předčitatelka)

1990–1999	1990 Robert Hirsch (Hiver 54, l'abbé Pierre) • 1991 Jacques Weber (Cyrano z Bergeracu) • 1992 Jean Carmet (Děkuji, živote) • 1993 André Dussollier (Srdce v zimě) • 1994 Fabrice Luchini (Tout ça… pour ça!) • 1995 Jean-Hugues Anglade (Královna Margot) • 1996 Eddy Mitchell (Le bonheur est dans le pré) • 1997 Jean-Pierre Darroussin (Rodinný průvan) • 1998 Jean-Pierre Bacri (Stará známá písnička) • 1999 Daniel Prévost (Blbec k večeři)

2000–2009	2000 François Berléand (Můj malý podnik) • 2001 Gérard Lanvin (Někdo to rád jinak) • 2002 André Dussollier (Důstojnický pokoj) • 2003 Bernard Le Coq (Se souvenir des belles choses) • 2004 Darry Cowl (Na ústa ne) • 2005 Clovis Cornillac (Lži a zrady) • 2006 Niels Arestrup (Tlukot mého srdce se zastavil) • 2007 Kad Merad (Neboj, jsem v pořádku) • 2008 Sami Bouajila (Svědci) • 2009 Jean-Paul Roussillon (Vánoční příběh)

2010–2019	2010 Niels Arestrup (Prorok) • 2011 Michael Lonsdale (O bozích a lidech) • 2012 Michel Blanc (Ministr) • 2013 Guillaume de Tonquédec (Jméno) • 2014 Niels Arestrup (Zamini) • 2015 Reda Kateb (Hippocrate) • 2016 Benoît Magimel (Hlavu vzhůru!) • 2017 James Thierrée (Monsieur Chocolat)• 2018 Antoine Reinartz (120 BPM) • 2019 Philippe Katerine (Utop se, nebo plav)

2020–dodnes	2020 Swann Arlaud (Chvála Bohu) • 2021 Nicolas Marié (Sbohem, blbci!) • 2022 Vincent Lacoste (Ztracené iluze) • 2023 Bouli Lanners (Noc 12.) • 2024 Swann Arlaud (Anatomie pádu) • 2025 Alain Chabat (L'Amour ouf)