Boleslav Pobožný je téma, které v posledních letech vyvolalo zájem a diskusi. Toto téma, známé pro svůj význam v různých aspektech společnosti, upoutalo pozornost odborníků a lidí, kteří se zajímají o pochopení jeho dopadu. Jak se ponoříte hlouběji do Boleslav Pobožný, vyvstávají nové perspektivy a otázky, které vás zvou k prozkoumání jeho mnoha aspektů. Tento článek se snaží nabídnout komplexní pohled na Boleslav Pobožný, který se zabývá vším od jeho počátků až po jeho současné důsledky. Prostřednictvím podrobné analýzy a obohacujících úvah má čtenáři poskytnout širší a obohacující pohled na Boleslav Pobožný.
Boleslav Pobožný | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1225 Velkopolské vojvodství |
Úmrtí | 14. dubna 1279 (ve věku 53–54 let) Kališ |
Místo pohřbení | Bazilika svatých Petra a Pavla v Poznani |
Povolání | aristokrat |
Choť | Jolanta Polská (od 1256)[1] |
Děti | Hedvika Kališská Alžběta Kališská Anna Bolesławówna |
Rodiče | Vladislav Odonic a Hedvika |
Rod | velkopolští Piastovci |
Příbuzní | Přemysl I. Velkopolský, Salomena Odoničovna a Eufémie Polská (sourozenci) Kunhuta Lokýtkovna[2], Kazimír III. Veliký a Alžběta Polská (vnoučata) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boleslav VI. Pobožný (polsky Bolesław Pobożny; 1225 – 14. dubna 1279 Kališ) byl velkopolsko-kališský kníže.
Boleslav se narodil jako syn Vladislava Odonice z dynastie velkopolských Piastovců, velkopolského knížete v Kališi, v Poznani a Hnězdně, a jeho ženy Hedviky Pomořské z rodu Soběslavců (Samboridů).[3]
V roce 1257 se Boleslav oženil s Jolantou Helenou, královskou princeznou uherskou, dcerou krále Bély IV. z uherské královské dynastie Arpádovců. Spolu měli tři děti, Hedviku, Alžbětu a Annu Boleslavovnu, které svůj život zasvětily klášternímu životu.
Boleslav VI. byl v letech 1239–1247 knížetem velkopolským, v letech 1247–1249 knížetem kališským, v letech 1249–1250 knížetem hnězdenským, v letech 1253–1257 knížetem hnězdenským-Kališ, v letech 1257–1273 knížetem velkopolským a poznaňským, v letech 1262–1264 regentem knížectví mazovského, Płocku a Čersku, v letech 1268–1273 vládcem v Bydhošti, v letech 1271–1273 knížetem vratislavským a od roku 1273 až do své smrti knížetem hnězdensko-kališským.[4]
8. září 1264 vydal kníže Boleslav Kališský zákon, který definoval postavení židů ve Velkopolsku, čímž položil základ jejich relativně velkých svobod. Zákon například také stanovoval tresty pro nežidovské obyvatelstvo za poškození židovského hřbitova či synagogy, či definoval potrestání pro každého, kdo by židy obviňoval z rituální vraždy. Upravoval zásady obchodování židů a zajišťoval nedotknutelnost jejich života a majetku.
Boleslav VI. Pobožný zemřel v Kališi ze 13. na 14. dubna 1279 a byl pochován v poznaňské katedrále svatých Petra a Pavla.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bolesław VI. der Fromme na německé Wikipedii.