V dnešní době se Alžběta Polská (1305–1380) stalo aktuálním tématem v různých oblastech společnosti. Jeho dopad se projevil v politice, ekonomice, kultuře a každodenním životě lidí. Od svého vzniku vzbuzuje Alžběta Polská (1305–1380) velký zájem a vyvolává debaty a diskuse o svém rozsahu a důsledcích. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Alžběta Polská (1305–1380), analyzovat jeho vliv v různých kontextech a nabízí komplexní pohled na jeho význam v současné krajině. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme řešit Alžběta Polská (1305–1380) z různých úhlů pohledu, čímž přispíváme k širšímu a obohacujícímu pochopení tohoto fenoménu.
Alžběta Polská | |
---|---|
Uherská královna | |
Alžběta Polská se syny. | |
Doba vlády | 1320–1342 |
Narození | 1305 |
Úmrtí | 29. prosinec 1380 |
Pohřbena | Budapešť, klášter klarisek |
Předchůdce | Beatrix Lucemburská |
Nástupce | Markéta Lucemburská |
Manžel | Karel I. Robert |
Potomci | Karel Ladislav Ludvík I. Uherský Ondřej Uherský Štěpán z Anjou |
Dynastie | Piastovci |
Otec | Vladislav I. Lokýtek |
Matka | Hedvika Kališská |
Příbuzní | Kazimír III. Veliký a Kunhuta Lokýtkovna (sourozenci) Kateřina Uherská, Marie Uherská a Hedvika z Anjou[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alžběta Polská, Alžběta Lokýtkovna, zvaná také Alžběta Uherská (polsky Elżbieta Łokietkówna,1305 – 29. prosinec 1380,[2] Buda) byla uherská a chorvatská královna a polská regentka z rodu Piastovců.
Alžběta byla dcerou Vladislava Lokýtka a Hedviky Kališské a sestrou krále Kazimíra III., posledního vládce piastovské dynastie.
20. července 1320[3] se ve svých 15 letech stala čtvrtou manželkou ovdovělého (tehdy 32letého) uherského krále Karla I. Roberta, kterému porodila vytouženého dědice a další čtyři syny. Z předchozích Karlových manželství zřejmě nevzešlo přeživší potomstvo, přinejmenším ne přeživší synové. Karlova druhá manželka Marie Bytomská mu možná porodila dcery Kateřinu a Alžbětu, jiní historici mají za to, že obě dívky byly dcerami Alžběty.
Alžbětin bratr Kazimír uzavřel roku 1339 s Karlem Robertem smlouvu o nástupnictví. Pokud by Kazimír zemřel bez mužských dědiců, stal by se polským králem Alžbětin a Karlův syn. Karel Robert zemřel roku 1342, na trůn usedl syn Ludvík. Kazimír Polský zemřel roku 1370, aniž by se dočkal dědice, a Ludvík se stal na základě dohody polským králem. V letech 1370–1375, 1376–1377 a 1378–1380 byla regentkou rodného Polska Alžběta. Zemřela jako pětasedmdesátiletá paní, syn Ludvík I. Uherský ji přežil o pouhé dva roky. Je pochována v Budapešti v klášteře klarisek.
Uherská a chorvatská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Beatrix Lucemburská |
1320–1342 Alžběta Polská |
Nástupce: Markéta Lucemburská |