V článku, který dnes představíme, se ponoříme do fascinujícího světa Velkopolsko (historické území). Od jeho počátků až po jeho dopad na dnešní společnost prozkoumáme každý aspekt související s Velkopolsko (historické území), abychom pochopili jeho význam v různých kontextech. V průběhu historie hrál Velkopolsko (historické území) zásadní roli v životech lidí, ovlivňoval jejich rozhodnutí, přesvědčení a interakce. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme snažit odhalit záhady obklopující Velkopolsko (historické území) a objevit jeho skutečný význam v současném světě.
Velkopolsko Wielkopolska | |
---|---|
![]() | |
Geografie | |
Status | historická země, region |
Souřadnice | 52°24′30″ s. š., 16°56′3″ v. d. |
Obyvatelstvo | |
Jazyk | polština |
Národnostní složení | Poláci |
Náboženství | římskokatolické |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velkopolsko (polsky Wielkopolska, latinsky Polonia Maior, německy Großpolen) je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní. Poznaň je také historickou metropolí Velkopolska.
Patronkou Velkopolska je kališská kněžna, blahoslavená Jolanta Helena Polská z uherské dynastie Arpádovců.[1]
Území ovládané Polany bylo zpočátku nazývané Polonia, později též Polonia Maior (jako rozlišení od Polonia Minor – Malopolsko). Prvním, kdo použil názvu „Velkopolsko“ (Polonia Maior), byl Matěj z Lubině, představený benediktinského kláštera v Lubini a kancléř knížete Boleslava Pobožného, jenž zmínil název Velkopolska (v původním významu „starší Polsko“) ve výnosu z 15. června 1257.[2]
Velkopolsko se rozkládá na Velkopolském pojezeří a Severovelkopolské nížině. Hranice regionu se během staletí měnily, což způsobuje problémy s určením jednoznačné historické hranice. Naproti tomu je často obecně uznáváno území tzv. vlastního Velkopolska (Wielkopolska właściwa), jejímiž nejvýznamnějšími městy jsou: Poznaň, Kališ, Konin, Piła, Ostrov Velkopolský, Hnězdno, Lešno. V širším smyslu se Velkopolsko dělí na[3][4]: