Téma Biskajský záliv je široce diskutované a vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. Po desetiletí je Biskajský záliv předmětem diskusí mezi odborníky z různých oborů a je také předmětem zájmu široké veřejnosti. Jeho význam je nepopiratelný a jeho dopad zasahuje do různých oblastí společnosti. V průběhu let prošel Biskajský záliv významnými změnami, které poznamenaly jeho vývoj a jeho vliv v současném světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Biskajský záliv, od jeho původu až po jeho dnešní dopad, s cílem nabídnout komplexní a aktualizovanou vizi tohoto velmi relevantního tématu.
Biskajský záliv | |
---|---|
![]() Biskajský záliv | |
Maximální hloubka | 5120 m |
Rozloha | 194 000 km² |
Zeměpisné souřadnice | 45°30′0″ s. š., 4°24′0″ z. d. |
Nadřazený celek | Atlantský oceán |
Sousední celky | Atlantský oceán |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() ![]() |
Přítoky | Garonna, Adour, Vilaine |
Biskajský záliv (španělsky Mar Cantábrico nebo Golfo de Vizcaya, francouzsky Golfe de Gascogne, baskicky Bizkaiko Golkoa) je záliv v Atlantském oceánu, nacházející se mezi Pyrenejským a Bretaňským poloostrovem. Je pojmenován podle Biskajska, které se na jeho břehu nachází.
Hranici Biskajského zálivu tvoří spojnice mezi mysem Ortegal 43°46′ s. š., 7°52′ z. d. ve Španělsku a bodem Penmarch IPA 47°48′ s. š., 4°22′ z. d. ve Francii.
Záliv je známý velmi nepokojným mořem, častými proudy, bouřkami a vlnami. Loví se tu zejména ryby (sardinky a tuňáci) a chovají ústřice.
Automobilové trajekty z Portsmouthu do Bilbaa a z Plymouthu do Santanderu jsou jedním z nejpohodlnějších způsobů, jak uvidět velryby v evropských vodách. Nejlepší oblast je část hluboké vody mimo kontinentálního šelfu. Běžná je třídenní okružní výletní plavba, na které je kromě velryb možné vidět i několik druhů mořských ptáků.
V dubnu 1970 zde došlo k havárii, při které se potopila sovětská ponorka K-8.