V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Baffinovo moře, prozkoumáme jeho různé aspekty, jeho důležitost v dnešní společnosti a jeho dopad na naše životy. Dozvíme se o jeho historii, jeho aplikacích a jak se vyvíjel v průběhu času. Baffinovo moře je téma, které vzbuzuje zájem mnoha lidí, protože jeho význam pokrývá různé oblasti, od vědy po populární kulturu. Doufáme, že prostřednictvím tohoto článku nabídneme komplexní přehled o Baffinovo moře a poskytneme našim čtenářům hlubší pochopení tohoto v současnosti velmi významného aspektu.
Baffinův záliv | |
---|---|
![]() Mapka znázorňující polohu Baffinova zálivu | |
Maximální hloubka | 2136 m |
Zeměpisné souřadnice | 74°0′4,86″ s. š., 67°59′47,11″ z. d. |
Nadřazený celek | Atlantský oceán, Severní ledový oceán |
Sousední celky | Baffinův ostrov, Grónsko, Ellesmerův ostrov, Davisův průliv |
Světadíl | Severní Amerika |
Stát | ![]() ![]() |
Poznámka | Kvůli ledovcům je většinu času nesplavný. |
Baffinovo moře (český normovaný název)[1], též Baffinův záliv (dánsky Baffin Bugten, dříve také Bylot- nebo Bilettbai, grónsky Avannaata Imaa, což znamená česky „moře (na) severu") je mořský záliv mezi Atlantským a Severním ledovým oceánem. V severojižním směru je dlouhé 1130 km, má rozlohu 690 tisíc km² a maximální hloubku 2136 metrů. Většinu roku je záliv nesplavný, důvodem je zalednění a plovoucí ledové kry. Loví se zde ryby a velryby.
Baffinovo moře je ohraničeno Baffinovým ostrovem na jihozápadě, Grónskem na východě, ostrovem Devon na západě a Ellesmerovým ostrovem na severu. Je spojeno s Atlantským oceánem prostřednictvím Davisova průlivu a se Severním ledovým oceánem Naresovým, Smithovým a Robesonovým průlivem. Tyto průlivy jsou celoročně pokryty polárním ledem.
Záliv byl objeven v roce 1585. Prvním Evropanem, který jej spatřil, byl britský cestovatel John Davis. Je však pojmenován po Williamu Baffinovi, prvním badateli, který se zde plavil v roce 1616.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baffinov záliv na slovenské Wikipedii.