Azovské moře
V dnešním světě se Azovské moře stal tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už jde o dopad na společnost, vliv na populární kulturu, význam v historii nebo potenciál pro budoucnost, Azovské moře upoutal pozornost jednotlivců ze všech oblastí života. Od akademiků přes milovníky zábavy až po profesionály z různých oblastí se zdá, že každý najde nějakou hodnotu v dalším zkoumání a pochopení fenoménu Azovské moře. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů a pohledů kolem Azovské moře s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
| Azovské moře | |
|---|---|
 Azovské moře, satelitní snímek | |
| Maximální hloubka | 15 m |
| Rozloha | 39 000 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 46°0′0″ s. š., 37°0′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Černé moře, Atlantský oceán |
| Podřazené celky | žádné |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Ukrajina,  Rusko |
| Přítoky | Don, Kubáň |
 | |
Azovské moře (ukrajinsky Азовське море / Azovs’ke more, rusky Азовское море / Azovskoje more, krymskotatarsky Azaq deñizi) je považováno za část Černého moře, s nímž je spojeno Kerčským průlivem. Leží mezi Krymem (na jihozápadě), jižní Ukrajinou (na severu) a ruskou Kubání (na východě). Rozloha této vodní plochy je kolem 39 000 km². Azovské moře je nejmělčí na světě, jeho maximální hloubka dosahuje 14 metrů. Díky tomu teplota vody velmi kolísá, v létě může dosáhnout místy přes 30 °C, v zimě moře na několik měsíců zamrzá. Voda Azovského moře je brakická, tj. velmi málo slaná, její salinita je cca 11 ‰, (průměrná salinita moří je cca 36 ‰). Hlavní přítoky jsou Don a Kubáň.
Do Azovského moře vybíhá z Krymského poloostrova Arabatská kosa.
Název moře se odvozuje od starobylého města Azov, ležícího nedaleko ústí Donu. V Azovském moři jsou dva významné ukrajinské přístavy Berďansk a Mariupol a ruský přístav Taganrog.
Přístup do Azovského moře
Již v říjnu 2003 se stal Kerčský průliv předmětem sporu mezi Ukrajinou a Ruskem, poté co Rusko začalo se stavbou hráze z Tamanského poloostrova k malému ostrovu Tuzla.[1]
V roce 2018 byl otevřen Krymský most, překlenující průliv, jehož výstavba byla započata v roce 2016, krátce po ruské anexi Krymu.[2]
Současná lodní doprava v průlivu je poznamenána problematickými rusko-ukrajinskými vztahy a de facto je pod kontrolou Ruska. Ačkoli je plavební režim upraven bilaterální smlouvou z roku 2003, která lodím pod ukrajinskou vlajkou i pod vlajkami jiných států zajišťuje právo na volný přístup do Azovského moře. Ruské úřady však mohou všechna plavidla podrobit inspekci. V roce 2018 ukrajinská pohraniční služba ohlásila, že Rusko během několika měsíců zastavilo celkem 150 ukrajinských plavidel směřujících do azovských přístavů Berďansk a Mariupol. Rusko-ukrajinská námořní hranice v oblasti průlivu není dodnes (2018) upravena žádnou bilaterální smlouvou.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ MURPHY, Kim. Russia-Ukraine Ties Founder on the Shore of Tiny Isle. Los Angeles Times . 2003-11-03 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rusko slavnostně otevřelo most na Krym, Putin po něm přejel v kamazu. iDNES.cz . 2018-05-15 . Dostupné online.
- ↑ Pouze s ruským doprovodem. Ukrajina vyslala dvě válečné lodě skrz Kerčský průliv. iROZHLAS . Český rozhlas, 2018-09-23 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Azovské moře na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Azovské moře ve Wikislovníku- (rusky) Web kamera na břehu Azovského moře Archivováno 16. 7. 2015 na Wayback Machine. Fedotova kosa
- (rusky) Web kamera na břehu Azovského moře Kirillovka
