Anna Hannoverská

V dnešním článku se ponoříme do tématu Anna Hannoverská, otázky, která v poslední době vyvolala velký zájem. Od svých počátků až do současnosti je Anna Hannoverská předmětem debat a analýz v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy, které byly Anna Hannoverská v průběhu času dány, a také jeho dopad a význam v současném světě. Prostřednictvím vyčerpávající a přísné analýzy se budeme snažit osvětlit toto vzrušující a složité téma s cílem poskytnout našim čtenářům komplexní a aktualizovanou vizi Anna Hannoverská.

Anna Hannoverská
Princess Royal
oranžská kněžna
Portrét
Anna Hannoverská
Doba vlády1734–1751
Narození2. listopad 1709
Herrenhausen, Hannover
Úmrtí12. ledna 1759
(ve věku 49 let)
Haag
PohřbenaNieuwe Kerk (Delft)
PředchůdceMarie Luisa Hesensko-Kasselská
NástupceVilemína Pruská
ManželVilém IV. Oranžský
PotomciKarolína
Anna
Vilém
DynastieHannoverská dynastie
OtecJiří II.
MatkaKarolina z Ansbachu
PříbuzníLuisa Hannoverská, Marie Hannoverská, Amélie Sofie Hannoverská, Karolina Alžběta Hannoverská, Frederik Ludvík Hannoverský, Jiří Vilém Hannoverský, Vilém August Hannoverský a Johann Ludwig, Reichsgraf von Wallmoden-Gimborn (sourozenci)
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský, Amálie Šarlota Vilhelmína Louisa Nasavsko-Weilburská, Henrietta Nasavsko-Weilburská, Jiří Vilhelm Belgikus Nasavsko-Weilburský, Augusta Karolína Marie Nasavsko-Weilburská, Vilhelmína Louisa Nasavsko-Weilburská, Karolína Louisa Frederika Nasavsko-Weilburská, Karl Ludvík Nasavsko-Weilburský[1], Karl Fridrich Vilhelm Nasavsko-Weilburský, Vilhelm Karl Ludvík Flamand Nasavsko-Weilburský[1] a daughter1 von Nassau-Weilburg[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna, královská princezna a kněžna z Oranžska (2. listopadu 1709, Herrenhausen u Hannoveru – 12. ledna 1759, Haag),[2] byla druhé dítě a nejstarší dcera krále Jiřího II. Britského a jeho manželky Karoliny z Ansbachu. Byla manželkou Viléma IV., knížete z Oranžska, prvního dědičného místodržitele všech sedmi provincií severního Nizozemska. Od roku 1751 až do své smrti v roce 1759 byla regentkou Nizozemska a vykonávala rozsáhlé pravomoci jménem svého syna Viléma V. Byla známá jako anglofilka díky své anglické výchově a rodinným vztahům, ale nedokázala přesvědčit Nizozemskou republiku, aby vstoupila do sedmileté války na straně Britů.[zdroj?] Princezna Anna byla druhou dcerou britského panovníka, která měla titul královská princezna.[pozn. 1] V Nizozemsku byla oslovována jako Anna van Hannover.

Biografie

Anna se svými mladšími sestrami Amélií a Karolinou (1721)

Anna se narodila jako druhé dítě a nejstarší dcera pozdějšího krále Velké Británie Jiřího II. a jeho manželky Karoliny z Ansbachu. Narodila se v kurfiřtském paláci Herrenhausen u Hannoveru; pět let poté, v roce 1714, se její děd (Jiří Ludvík, hannoverský kurfiřt) stal králem Anglie jako Jiří I. Anna se stala brunšvicko-lüneburskou princeznou. V roce 1727 britský trůn zdědil její otec jako Jiří II.

30. srpna roku 1727 Jiří II. udělil Anně jako své nejstarší dceři titul Princess Royal. V roce 1642 tehdejší král Karel I. Stuart udělil tento titul své nejstarší dceři Marii (pozdější oranžská kněžna, matka Viléma III. Oranžského). Poté se titul přestal užívat až do panování Jiřího II.

Manželství

25. března roku 1734 se Anna provdala za Viléma IV. Oranžského, oranžského knížete, prvního dědičného místodržícího Republiky Spojených provincií nizozemských. Anna se zřekla všech anglických titulů a začala užívat tituly svého manžela. Z manželství vzešlo pět potomků, čtyři děvčata a nejmladší chlapec, z nich pouze třetí dcera a syn se dožili dospělosti:

Regentka Fríska

Annin manžel zemřel v roce 1751 a Anna se stala regentkou ve jménu jejich tříletého syna Viléma V. Zpočátku byla dobrou správkyní jeho dědictví, dokázala činit rychlá a dobrá rozhodnutí, posléze se však stala despotickou a nepředvídatelnou. Regentkou zůstala až do své smrti v roce 1759. Po ní se regentkou stala její tchyně Marie Luisa Hesensko-Kasselská a když v roce 1765 zemřela i ona, nahradila ji Vilémova starší sestra Karolina. V roce 1766 dosáhl Vilém věku 18 let a funkce regenta zanikla jako nepotřebná.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
 Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
 Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 Jiří I.
 
 
 
 
 
 
 Fridrich Falcký
 
 
 Žofie Hannoverská
 
 
 
 
 
 
 Alžběta Stuartovna
 
 
 Jiří II.
 
 
 
 
 
 
 Joachim Arnošt Oettingenský
 
 
 Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
 Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská
 
 
 Žofie Dorotea z Celle
 
 
 
 
 
 
 Alexandr II. Desmier d'Olbreuse
 
 
 Éléonore Desmier d'Olbreuse
 
 
 
 
 
 
 Jacquette Poussard de Vandré
 
Anna Hannoverská
 
 
 
 
 
 Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský
 
 
 Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
 Žofie Solmsko-Laubachská
 
 
 Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
 Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 Žofie Markéta Oettingenská
 
 
 
 
 
 
 Éléonore d'Olbreuse
 
 
 Karolina z Ansbachu
 
 
 
 
 
 
 Vilém Sasko-Výmarský
 
 
 Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
 Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská
 
 
 Eleonora Sasko-Eisenašská
 
 
 
 
 
 
 Arnošt Saynsko-Wittgensteinský
 
 
 Johana Saynsko-Wittgensteinská
 
 
 
 
 
 
 Lujza Juliana Erbašská
 

Poznámky

  1. ↑ Princezna Marie (* 1631), dcera Henrietty Marie a Karla, se stala první královskou princeznou v roce 1642.

Reference

  1. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ Anne, princess royal (1709–1759), princess of Orange, consort of William IV. Oxford Dictionary of National Biography . . DOI: 10.1093/ref:odnb/68369. Dostupné online. doi:10.1093/ref:odnb/9780198614128.001.0001/odnb-9780198614128-e-68369;jsessionid=cebfb3a4cf32ae45685924cacbb7a626. (anglicky) 
  3. ↑ Nassau-Dietz. geni_family_tree . . Dostupné online. 
  4. ↑ Stillborn daughter von Nassau-Diez (1739-1739) -.... www.findagrave.com . . Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Princess Carolina Wilhelmine of Orange-Nassau. geni_family_tree . . Dostupné online. 
  6. ↑ Person Page. thepeerage.com . . Dostupné online. 
  7. ↑ Princess Anna van Oranje-Nassau, Prinses. geni_family_tree . . Dostupné online. 
  8. ↑ Willem V van Oranje-Nassau, Prince, Stadtholder of the United Provinces. geni_family_tree . . Dostupné online. 
  9. ↑ Friederike Sophia Wilhelmina von Brandenburg, Prinzessin von Orange. geni_family_tree . . Dostupné online. 

Externí odkazy

Oranžská kněžna
Předchůdce:
Marie Luisa Hesensko-Kasselská 		1734–1751
Anna Hannoverská 		Nástupce:
Vilemína Pruská
Princess Royal
Předchůdce:
princezna Marie 		1727–1759
Anna Hannoverská 		Nástupce:
princezna Šarlota
Britské princezny
Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul.
1. generace
2. generace
3. generace
4. generace
5. generace
6. generace
7. generace
8. generace
9. generace
10. generace
11. generace
12. generace
Princezny, kterým byl titul odebrán, a způsobilé ženy, které tento titul nepoužívají, jsou zobrazeny kurzívou.