Tento článek podrobně prozkoumá Alí ibn al-Athír a bude se zabývat jeho mnoha aspekty a možnými důsledky. Alí ibn al-Athír je dnes velmi aktuální téma, které zaujalo akademiky, odborníky i širokou veřejnost. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy budou prozkoumány různé perspektivy a přístupy související s Alí ibn al-Athír s cílem poskytnout úplnou a obohacující vizi na toto téma. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost se tento článek bude snažit osvětlit Alí ibn al-Athír a podnítit informovanou a promyšlenou debatu.
Alí ibn al-Athír | |
---|---|
Narození | 12. května 1160 Cizre |
Úmrtí | 1. června 1233 (ve věku 73 let) Mosul |
Bydliště | Mosul |
Národnost | Arabové |
Povolání | historik, životopisec a teolog |
Nábož. vyznání | islám |
Příbuzní | Diyā' ad-Dīn Ibn Athir a Majd ad-Dīn Ibn Athir (sourozenci) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Alí ibn al-Athír (1160 Cizre–1233 Mosul) byl v Turecku narozený a v Iráku a Sýrii působící historik a životopisec islámského zlatého věku. Jeho hlavním dílem byla jedenáctidílná historie světa Al-Kamil fi at-Tarikh (v překladu: Úplná historie). Dlouho byla považována za základní dílo islámské historiografie, až ve 20. století byla objevena její odvozenost.[1] Kniha Usd al-ghabah fi marifat al-Saḥabah je životopisem Mohameda a 7554 jeho současníků. Byl znám též jako odborník na hadíthy (ústně uchovávané výpovědi o činech a skutcích Mohameda, základní pramen sunny). Uvádí se, že pocházel z arabského kmene Banu Bakr[2], jiné zdroje hovoří o jeho kurdském původu.[3] Žil především v Aleppu, Damašku, Bagdádu a Mosulu, kde i zemřel. Jeho hrobka byla znesvěcena členy Islámského státu v Iráku a Levantě v červnu 2014.[4] Významnými osobnostmi byli i jeho bratři Majd al-Dīn ibn al-Athīr (1149–1210) a Ḍiyāʾ al-Dīn ibn al-Athīr (1163–1239), známý autor, který pracoval pro Saladina a stal se vezírem Saladinova syna Al-Malik al-Afḍala.[1]