Islámský stát

Appearance přesunout do postranního panelu skrýt Islámský stát
الدولة الإسلامية‎
(ad-Dawla al-ʾIslámíja)
Účast na válce proti terorismu, povstání v Iráku, občanské válce v Sýrii, obč. válce v Libyi, obč. válce v Jemenu, válce v Afghánistánu, válce v severozápadním Pákistánu, nepokojích na Sinajském poloostrově, povstání v Nigérii, Mosambiku, na Filipínách a válce proti IS
Vlajka ISVlajka IS
Rozsah působení organizace IS v květnu 2015
Rozsah působení organizace IS v květnu 2015
Základní info
Aktivníod roku 1999–dosud pod různými názvy
3. ledna 2014 (vyhlášení chalífátu nezávislého na Irácké republice)
Vznik jako
  • Organizace monoteismu a džihádu (19992004)
  • Al-Káida v Iráku Al-Káida v Iráku (20042006)
  • Islámský stát v Iráku Islámský stát v Iráku (20062013)
  • Islámský stát Islámský stát v Iráku a Levantě (20132014)
Operační
území
Ideologie
Skupiny
  • provincie IS:
  • Alžírsko
  • Bengálsko
  • Kavkaz
  • Střední Afrika
  • Velká Sahara
  • Chorásán
  • Libye
  • Sinaj
  • Somálsko
  • Západní Afrika
  • Jemen
  • Alžírsko
  • Jižní Asie (Abú Sajjáf)
  • Ansar Chalífa Filipíny
  • Chalíd íbn al-Walíd
  • brigáda šejka Omara Hadída
  • neorganizované provincie IS:
  • Ázerbájdžán
  • Hind
  • Pákistán
  • Turecko
  • Saúdská Arábie
Velitel
ZákladnySýrie Rakka, Sýrie (vrchní velení)
Síla27 000–30 000 mužů
20 000–31 500 (září 2014 podle CIA)
cca 800 v Derně, Libye
Spojenci
Oponenti
Konflikty/boje

Islámský stát (arabsky: الدولة الإسلامية‎, ad-Dawla al-ʾIslámíja) zkratka IS, užívány také zkratky Daiš či Daeš, do 29. června 2014 Islámský stát v Iráku a Levantě (arabsky الدولة الإسلامية في العراق والشام‎), zkratka ISIL, případně „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ (kde arabské Šām označuje Sýrii v zemském slova smyslu, na rozdíl od moderního státu; Šām je tedy nejpřesnější překládat jako Levanta), zkratka ISIS, je název radikální islamistické sunnitské teroristické organizace původem z Iráku, původně irácké odnože teroristické sítě Al-Káidy.

V roce 2014 vyhlásili džihádisté (již odtržení od Al-Káidy) na dobytých území ve státech Irák a Sýrie samozvaný státní útvar zvaný Islámský stát, který poté nebyl mezinárodně uznán žádnou jinou zemí. Islamistické hnutí vyhlásilo toto území za chalífát, který si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy na světě a usiluje o vládu nad všemi muslimy obývanými územími. Cílem bylo obnovit chalífát na územích Iráku a Levanty (dřívější geografické označení zahrnující Sýrii, Palestinu, Jordánsko a Libanon), či dalších zemí, které byly někdy v historii pod muslimskou vládou.

Islamistické teroristické hnutí je známé svou přísnou wahhábistickou/salafistickou interpretací islámu a islámského práva šaría a stalo se nechvalně známým svým brutálním násilím páchaným na obyvatelstvu. Krutým perzekucím ze strany organizace čelí především příslušníci neislámských náboženských menšin a také ší'itští muslimové. Původně bylo napojené na teroristickou organizaci Al-Káida, ale v čele s Abú Bakrem al-Bagdádím odepřelo Al-Káidě poslušnost, když její vůdce Ajman az-Zaváhirí nařídil, aby ISIL přenechal v Sýrii operace tamní odnoži Al-Káidy, frontě An-Nusrá, a zaměřil se na působení v Iráku.

Ambiciózní představy džihádistů z IS o rozloze chalífátu

Kvůli působení v syrské občanské válce se hnutí rozrostlo a zesílilo, podle některých komentátorů díky údajné podpoře syrského prezidenta Asada, podle některých díky podpoře USA, jelikož k Islámskému státu přeběhlo mnoho členů a bojovníků Svobodné syrské armády. Dne 31. prosince 2013 obsadil ISIL některé části iráckých měst Fallúdža a Ramádí. Islamisté ovládli velkou část západoirácké provincie Anbár a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát. Ten nebyl dosud mezinárodně nikým uznán, neměl vyřešené vztahy se svými sousedy, ani pevné hranice. Jeho vůdcem se stal Abú Bakr al-Bagdádí, jenž si přisvojil čestný islámský titul emíra. Dne 29. června 2014 byl vyhlášen v obsazených částech Sýrie a Iráku chalífát „Islámský stát“. Současně s tím začal Abú Bakr Bagdádí pod jménem Ibrahím užívat titulu chalífy.

Příslušníci hnutí pochází z různých zemí. Kromě toho dochází k militarizaci dětí, pokud rodiče nesouhlasí s vojenským výcvikem, musí souhlasit alespoň s přítomností svých synů při výkladu Koránu.

Dne 23. března 2019 ztratil Islámský stát své poslední významné město, kterým byl Baghúz v Sýrii.

Historie

Vznik Organizace pro monoteismus a džihád

Islamističtí vzbouřenci v severním Iráku roku 2006

Skupinu založil v roce 1999 jordánský saláfistický džihádista Abú Musab az-Zarkáví pod názvem Jamāʻat al-Tawḥīd wa-al-Jihād (dosl. „Organizace monoteismu a džihádu“). V dopise, zveřejněném Koaličním prozatímním úřadem v únoru 2004, Zarkáví napsal, že džihádisté by měli použít bombové útoky k zahájení otevřené sektářské války, aby se sunnité z islámského světa mobilizovali proti atentátům prováděným ší'ity, konkrétně brigádou Badr, proti ba'athistům a sunnitům.

Al-Káida v Iráku (2004–2006)

Fotografie budoucího „chalífy“ al-Bagdádího („Ibrahíma“) z amerického internačního tábora Bucca v Iráku, 2004

V letech 20042006 se organizace nazývala „Bilád ar-Ráfidín“, ale známa byla spíše pod názvem „Al-Káida v Iráku“. Jejím vůdcem byl známý terorista Abú Musab az-Zarkáví, který v 80. letech bojoval proti Sovětům v Afghánistánu, a který měl na svědomí stětí amerického rukojmí Nicka Berga a mnoho teroristických útoků proti iráckým a americkým cílům během války v Iráku.

Většina lidí ze současného vedení Islámského státu byla po americké invazi do Iráku v roce 2004 zadržována v americkém vězeňském táboře Bucca, kde se mnozí z nich radikalizovali a přidali k islamistům.

Mudžáhidská rada šúry (2006)

Krátké období, kdy organizace působila v podobě menší povstalecké skupiny, později byla nahrazena Islámským státem v Iráku.

Islámský stát v Iráku (2006–2013)

Američtí mariňáci v Ramádí v květnu roku 2009, kdy jej Islámský stát v Iráku vyhlásil za své hlavní město

Vyhlásit samostatný stát na území Iráku se islamisté snažili již dříve (naposledy v roce 2006 během války v Iráku), tj. „Islámský stát v Iráku“ („Dawlat al-'Irák al-Islamíja“). Tehdy měl zahrnovat provincie Bagdád, Anbár, Dijála, Kirkúk, Saladdín i Ninive, tedy oblasti, kde mají převahu vyznavači sunnitské větve islámu, k tomu patřily i části provincií Babylón a Wásit, kde mají převahu spíše ší'ité. Historie tohoto islamisty vyhlášeného "státu" prakticky nikdy neskončila; Islámský stát v Iráku a Sýrii na něj kontinuálně navazuje, pouze s tím rozdílem, že nově vyhlášený stát by měl zahrnovat i Sýrii či jen její část. V roce 2011 byla ukončena okupace Iráku zahraničními vojsky a ozbrojenci z hnutí Islámský stát začali mimo jiné působit i v sousední Sýrii během občanské války. Zde získali východní část země.

Podle některých expertů, včetně bývalých poradců britského premiéra Blaira, ke vzniku Islámského státu přispěla invaze do Iráku v roce 2003. Bývalý americký ministr obrany a ředitel CIA Leon Panetta je toho názoru, že ke vzniku Islámského státu napomohlo stažení amerických vojsk z Iráku prezidentem Obamou v roce 2011, čímž se v Iráku vytvořilo „vakuum“, které bylo vyplněno islamisty.

Islámský stát v Sýrii (2009)

Vojenské cvičení americké armády poblíž Ramádí, listopad 2009

Někteří komentátoři viní režim prezidenta Asada ze vzestupu Islámského státu. Asad začal údajně spolupracovat se zástupci Islámského státu proti své opozici, před vypuknutím občanské války. Poté, co Islámský stát získal na síle, obrátil se proti režimu Asada, v rámci svých mocenských snah. Velká část bojovníků Islámského státu pochází z řad členů armády Saddáma Husajna. Britská stanice Sky News informovala o spolupráci mezi syrskou vládou a islamisty. Týká se předání vlády nad městem Palmýra nebo obchodu – například výměny ropy za hnojiva. Televize ale zároveň uvádí, že pravost kopií ručně psaných příkazů od vedení IS není možné spolehlivě doložit.

Někteří z jeho vzestupu viní USA, jelikož k Islámskému státu přeběhlo mnoho členů a bojovníků Svobodné syrské armády a dalších povstaleckých skupin, které od roku 2012 cvičila a vyzbrojovala americká CIA.

Islámský stát v Iráku a Levantě (2013–2014)

Organizace ISIL vznikala postupně jako irácká odnož Al-Káidy, která operovala během války v Iráku (v letech 2003–2011), která skončila úspěšným svržením autoritářského režimu Saddáma Husajna, zemi však zachvátilo sektářské násilí. Již od začátku se islámští ozbrojenci z hnutí ISIL netajili odvážným plánem vytvořit na území Iráku ryze islámský stát, ve kterém by platily pouze islámské zákony. ISIL byl jednou z mnoha vojenských organizací, které vedly záškodnické a teroristické operace proti americkým okupačním silám a jejich spojencům. Na konci roku 2013 se ozbrojencům podařilo ovládnout i velkou část západoirácké provincie Anbár, kterou obývají především sunnité, a dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát s centrem v irácké Fallúdži. Následovaly další boje s iráckou armádou, která usilovala o dobytí ztracených území Iráku.

Většina syrských milicí, bojujících v Sýrii proti vládě Bašára al-Asada – které jsou pravděpodobně účelově Syrskou vládou označovány jako teroristické, neméně účelově je však západní mocnosti nazývají opozičními silami, volíce jedni velmi nepěkná, druzí až přespříliš pěkná pojmenování –, tedy většina těchto milicí se od ISILu distancuje, dokonce s ISIL i bojují, nicméně je potřeba podotknout, že občanské nepokoje přispěly k tomu, že se ISIL rozšířil i na území Sýrie, také se k tomu sluší dodat, že ačkoliv členové milicí sice zastávají názor těchto skupin, mnoho jejich členů se přidalo na stranu ISIL.

ISIL pokračoval na dobytých území ve svém plánu zavést islámský stát s islámským právem ve prospěch muslimské větve sunnitů, přičemž následovaly tvrdé represe a teror, zejména proti náboženským menšinám, spojený s jejich vyhlazováním.

V září 2014 bylo v řadách Islámského státu 31 tisíc bojovníků, z toho bylo 3000 občanů evropských států. Podle některých odhadů Islámský stát získal v roce 2014 na daních a s pomocí vydírání 600 miliónů dolarů, 500 miliónů dolarů uloupil ze státních bank v Iráku po dobytí iráckých měst, 100 miliónů dolarů získal z prodeje ropy a 20 miliónů na výkupném z únosů.

Vyhlášení nezávislého chalífátu

Islámský stát
ad-Dawla al-ʾIslámíja
الدولة الإسلامية‎
 Irácká republika
 Syrská arabská republika
20142019 Irácká republika 
Syrská arabská republika 
Syrská opozice 
Rojava 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna أمتي قد لاح فجر‎, Ummatí, qad láha fajrun
Motto باقية وتتمدد‎, Báqija wa-Tatamaddad
(„Přetrvávající a expandující“)
Geografie
Mapa
Faktická maximální rozloha území pod IS
Hlavní město Rakka (20142017)
Al-Mayadin (2017)
Rozloha přibližně 6 milionů km² (srpen 2014)
Obyvatelstvo
Jazyky arabština
Náboženství sunnitský islám (oficiální)
perzekuované: ší'itský islám, křesťanské, jezídské
Státní útvar
Státní zřízení totalitní islámská teokratická monarchie (chalífát)
Měna irácký dinár (IQD), syrská libra (SYP)
Vznik 3. ledna 2014 – vyhlášení nezávislosti na Irácké republice
29. června 2014 – vyhlášení chalífátu
Zánik 23. března 2019 – IS ztratil své poslední území, kterým bylo město Baghúz v Sýrii.
Státní útvary a území
Předcházející
Irácká republika Irácká republika
Syrská arabská republika Syrská arabská republika
Následující
Irácká republika Irácká republika
Syrská arabská republika Syrská arabská republika
Syrská opozice Syrská opozice
Rojava Rojava

Vyhlášení nezávislosti islámského chalífátu předcházely nepokoje v západní irácké provincii Anbár (20132014). Vojenské střety na území provincie začaly 30. prosince 2013 poté, co irácké bezpečnostní síly zničily protestní tábor sunnitů v Ramádí. Kmenové milice vytlačily iráckou armádu z provincie Anbár, ta se musela stáhnout. Dne 3. ledna 2014 vyhlásili samostatný stát.

Ofenziva v severním Iráku roku 2014

Organizace ISIL v sobotu 4. ledna 2014 oznámila, že zcela ovládla město Fallúdža, a pod kontrolou měla částečně také Ramádí, hlavní město provincie Anbár, jež leží u hranice se Sýrií a zabírá přibližně třetinu iráckého území. Cílem islamistů na dobytém území je vytvoření oblasti řízené islámskými zákony. O totéž usilují islámští radikálové i z druhé strany hranice – v Sýrii, kde bojují proti vládě tamního autoritářského prezidenta Bašára Asada. Ve městě Ramádí se ozývala střelba. Irácké ozbrojené síly plánovaly ztracené území dobýt zpět. Irácké vojsko ostřelovalo Fallúdžu za pomocí minometů, údajně 8 lidí zahynulo a 30 lidí bylo zraněno. Mezi mrtvými se údajně nacházeli i někteří kmenoví vůdci. Spojené státy americké a Írán jsou ochotny poskytnout Iráku zbraně a výzbroj, nikoli však vojáky. Ministr zahraničí John Kerry je přesvědčen, že Irák by se měl s islamisty na svém území vypořádat sám, bez cizího vojenského zásahu. USA mimo jiné zvažuje i nabídku pomoci s výcvikem iráckých speciálních jednotek. Jejich výcvik by s největší pravděpodobností mohl probíhat na území Jordánska.

V červnu 2014 dobyl ISIL velkou část severního Iráku, včetně několika hraničních přechodů. Dobyt byl dvoumilionový Mosul, který padl do rukou islamistům poté, co vládní jednotky dezertovaly. Islamisté také vykradli banky ve městě, čímž se stali nejbohatší teroristickou organizací na světě. Před postupujícím Islámským státem uprchlo z Mosulu na 500 000 lidí. Na konci června již radikálové stanuli před branami Bagdádu. Probíhaly také boje o strategickou rafinerii v Bajdží.

V průběhu roku 2014 si násilnosti v Iráku a Sýrii vyžádaly skoro 100 000 mrtvých. Nárůst počtu obětí souvisí s ofenzívou Islámského státu v severním Iráku a Sýrii.

Islámský stát (od června 2014)

Dne 29. června 2014 byla organizace znovu přejmenována na Islámský stát, tentokrát však vyhlásila i obnovení islámského chalífátu. Její vůdce Abú Bakr al-Bagdádí prohlásil sám sebe za chalífu Ibráhíma.

Postup islamisté zastavili v Tikrítu, kde odrazili útok irácké armády, a namísto dalšího postupu se soustředili na boj s Kurdy. V srpnu 2014 dobyli město Sindžár obývané náboženskou menšinou jezídů poté, co se z něj kurdské milice pešmergů stáhly. Výsledkem byl exodus obyvatel z města, z nichž mnoho uvízlo na hoře Džabal Sindžár. Islamisté během útoku zabili nejméně 500 jezídů a některé i pohřbili zaživa, zajali také stovky žen, které drží jako otrokyně. Výsledkem rychlého postupu IS proti Kurdům byla americká intervence, americké letouny a drony podnikly několik náletů na pozice IS a shodily zásoby jezídským uprchlíkům uvízlým na Džabal Sindžáru.

Irácká armáda získala v červnu 2014 k boji proti Islámskému státu ruské bitevní stroje Su-25 a stíhací bombardéry Su-30.

V Islámském státě vznikla a rozvinula se funkční státní struktura. Na svém území vybírá daně, stará se o infrastrukturu, má vlastní soudy, úřady, dopravní policii i náboženskou policii Hisba. Státní zaměstnanci v místní správě, energetice, školství nebo zdravotnictví, kteří neuprchli, musí nyní pracovat pro Islámský stát. Řada místních sunnitů Islámský stát podporuje a je ochotna za něj bojovat. Křesťané nemusí konvertovat k islámu, pokud platí "daň z hlavy" tzv. džizju, která vychází z koránu. Německý novinář Jürgen Todenhöferov napsal o Mosulu: „130 000 křesťanů bylo z města vyhnáno, šíitské obyvatelstvo uprchlo, mnoho lidí bylo zavražděno. Přesto však život ve městě i nadále funguje a mnoho lidí je paradoxně rádo za současný klid, který jim IS přinesl."

Islámský stát v Libyi

Od začátku roku 2014 působí v libyjském městě Derna ozbrojenci z řad Islámského státu, vyhlašující oddanost Abú Bakru al-Bagdádímu. Dne 5. října 2014 je město pod úplnou kontrolou Islámského státu v počtu 800 bojovníků. Islamisté označují tuto oblast jako provincii (tj. vilájet) Barka (což je arabský název pro Kyrenaiku).

Islámský stát údajně posílá své bojovníky do Evropy na člunech spolu s uprchlíky, jichž každoročně k břehům Itálie a Řecka připlouvají statisíce. Před infiltrací stoupenců Islámského státu mezi uprchlíky varovaly v květnu 2015 i vlády Libye a Egypta.

Intervence Spojených států a spojenců

Letecké útoky na pozice Islámského státu ve městě Ajn al-Arab (Kobanî), sever Sýrie, říjen 2014

8. srpna 2014 americký prezident Barack Obama autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu a humanitární pomoc jezídským uprchlíkům v pohoří Sindžár. Cílem úderů byla kromě prevence genocidy také ochrana amerických zájmů v Iráku. Vojenská operace byla později rozšířena kvůli ochraně irácké infrastruktury a letecké podpoře irácké armády. Po rozšíření úderů proti Islámskému státu, byly kurdské a irácké jednotky schopné zvrátit islámistický postup a znovu obsadit Mosulskou přehradu, která je největším vodním dílem v Iráku. Podle aktuálních zpráv se Islámský stát zmocnil přehrady u města Ramádí a zavřel stavidla na místní přehradě na řece Eufrat. Pokud by nechali řeku bez přítoku delší dobu, hrozila by humanitární krize obrovských rozměrů. Někteří experti ovšem tvrdí, že IS chce takto usnadnit operaci svých jednotek.

Dne 10. září americký prezident Barack Obama oznámil, že autorizoval letecké údery na pozice Islámského státu v Sýrii, pokud je schválí americký kongres. Zároveň oznámil, že navýší počet úderů v Iráku. 19. září provedlo francouzské letectvo nálet na muniční sklad Islámského státu. 22. září provedly ozbrojené síly USA, Bahrajnu, Jordánska, Kataru, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů nálety na pozice Islámského státu v Sýrii.

K hnutí IS přeběhlo podle jeho vysoce postaveného velitele mnoho členů a bojovníků Svobodné syrské armády, největší protivládní síly v Sýrii, které od roku 2013 podle jeho slov cvičila a vyzbrojovala americká CIA k boji proti Asadovi. Svobodná syrská armáda jakožto skupina dlouhodobě bojuje proti ISIL a nelze věrohodně potvrdit, že by kdy došlo mezi nimi k uzavření spojenectví. Syrské povstalecké skupiny bývají často špatně organizované a né zcela táhnoucí za jeden provaz a je obtížné na jednání jednotlivců pozorovat, jaké smýšlení převládá ve velení a v nejpevnějším jádru té které skupiny.

Po atentátu na levicové prokurdské aktivisty ve městě Suruç na jihovýchodě Turecka v červenci 2015 podnikla turecká armáda letecké nálety na pozice Islámského státu v Sýrii, ale zároveň zaútočila i na pozice Kurdů, kteří proti Islámskému státu bojují.

Hořící ropné pole u Mosulu, které zapálil Islámský stát při svém ústupu v roce 2016

Royal Air Force provedlo v jednom roce 1300 útoků proti Islámskému státu z toho 300 náletů. Cílem útoků byly mimo jiné kamiony, bunkry, zákopy či budovy Islámského státu.

Dohoda s An-Nusrou

V listopadu 2014 uzavřeli představitelé Islámského státu a Fronty an-Nusrá, odnože Al-Káidy, dohodu o spolupráci. Obě organizace bojovaly doposud proti sobě. Frontu an-Nusrá podporují Saúdská Arábie a Katar, zajišťující zbraně a peníze dopravované do Sýrie přes turecké území.

Islámský stát v Jemenu

Část stoupenců Al-Káidy v Jemenu a Ansar al-Šaría přešla v únoru 2015 k Islámskému státu. V březnu 2015 zahájila Saúdská Arábie s logistickou podporou Spojených států vojenskou intervenci v Jemenu proti Hútíům. Proti Hútíům podnikají útoky také Al-Káida a Islámský stát, který se přihlásil k březnovému útoku na šíitskou mešitu v Saná, při kterém zemřelo přes 140 lidí. Podle některých komentátorů z chaosu v Jemenu a z intervence Saúdské Arábie budou těžit především jemenské odnože Al-Káidy a Islámského státu.

Ruská intervence

Osvobození Palmýry koalicí Ruska, Sýrie, Iráku a Íránu v březnu 2016 Mapa rozložení vojenských sil v červnu 2015 v Iráku a Sýrii (šedá barva – území pod kontrolou Islámského státu).

30. září 2015 zahájilo Rusko na žádost syrského prezidenta Bašára al-Asada intervenci v Syrské občanské válce, zahrnující letecké a raketové údery. Původně se sice zaměřovalo více na jiné povstalecké skupiny, jako jsou Svobodná syrská armáda a fronta an-Nusra, nicméně závažné škody působí i Islámskému státu. USA, Saúdská Arábie i Turecko se k ruským akcím staví odmítavě a odsuzují fakt, že Rusko útočí nejen na Islámský stát. Podle generála Pavla míří na Islámský stát jen asi 30 procent útoků Ruska. Po teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015 začala s Ruskem více spolupracovat Francie.

Od roku 2017 spolupracovalo Rusko v boji proti IS s Tureckem.

Úpadek IS

Zničená Rakka, hlavní město IS, v srpnu 2017

18. října 2016 zahájily irácká armáda a kurdské milice za mezinárodní letecké a logistické podpory ofenzivu na město Mosul na severu Iráku, největší město v držení Islámského státu. 18. ledna 2017 byla osvobozena jeho část na východ od řeky Eufrat. Západní část byla osvobozena v červenci 2017 dobytím starého města. Při bojích o Mosul zahynulo více než 10 tisíc lidí, podle některých odhadů mohlo v Mosulu zahynout až 40 tisíc civilistů a 700 000 obyvatel Mosulu přišlo o své domovy.

Koncem června 2017 kurdské a arabské jednotky podporované západem obklíčily Rakku, hlavní město samozvaného Islámského státu a v říjnu 2017 Rakku po dohodě o evakuaci některých zbývajících členů Islámského státu osvobodily. Devadesát procent města bylo zničeno při bojích o město a při náletech Američany vedené koalice. Při dělostřelecké palbě a náletech leteckých sil USA, Británie a Francie zahynulo v Rakce podle pozorovatelů přes tisíc civilistů.

Po dobytí Mosulu začalo zatýkání příbuzných džihádistů, které nyní irácká armáda sdružuje v uzavřených táborech. Na konci srpna 2017 osvobodila irácká armáda město Tal Afar. V tunelech pod městem vojáci našli i množství manželek islamistů, které pochází ze Západu, mezi nimi i 16letou německou studentku Lindu Wenzelovou. Ženy ze Západu bojují v konfliktu i na straně spojenců, Islámský stát na jejich dopadení vypsal milionové odměny.

V listopadu 2017 bylo osvobozeno město Rawa, poslední město v Iráku v držení Islámského státu, které ovládalo jen část pouště. Rovněž syrská armáda ovládla v listopadu 2017 s leteckou podporou Ruska město Dajr az-Zaur, které bylo posledním velkým městem v Sýrii a Iráku pod kontrolou Islámského státu. Dne 23. března 2019 ztratil Islámský stát své poslední významné město, kterým byl Baghúz v Sýrii. V říjnu 2019 byl zabit vůdce Islámského státu Abú Bakr al-Bagdádí, americké speciální komando ho zabilo v domě ve vesnici Bariša, nacházející se asi 25 km severně od města Idlib a 5 km od tureckých hranic.

Po ztrátě svých iráckých území přešla část bojovníků organizace do povstalecké skupiny Bílé vlajky, která je součástí teroristické skupiny Ansar al-Islám.

Územní nároky Islámského státu

Mapa aktuálního rozložení vojenských sil v Iráku, Sýrii a Libanonu
     Irácká republika     Syrská arabská republika     Libanonská republika     Syrská opozice     Syrský Kurdistán (Rojava)     Irácký Kurdistán     Syrská vláda spásy (an-Nusrá)     Islámský stát     Hizballáh     sporná území Mapa aktuálního rozložení vojenských sil v Libyi
     tripolská vláda (Vláda národní dohody)     tobrúcká vláda (Sněmovna reprezentantů)     Islámský stát     milice Tuarégů     lokální ozbrojenci Mapa aktuálního rozložení vojenských sil v Jemenu:
     Hútíové a stoupenci bývalého prezidenta Sáliha      stoupenci prezidenta Hádího      Al-Káida na Arabském poloostrově      Islámský stát

Organizace Islámský stát (IS) vznesla nárok na území v Sýrii, Iráku, Egyptě, Saúdské Arábii, Jemenu, Libyi a Alžírsku.

Na sociální síti Twitter byla v roce 2014 zveřejněna mapa, podle které chce islámský stát ovládnout severní Afriku, Blízký východ, Španělsko, Balkán, Krym, Kavkaz a část Indie. Pozdější verze mapy již zahrnovala i celou Indii, nicméně vytvoření a publikování jakýchkoliv variant této mapy včetně původní varianty přímo islámským státem bylo zpochybněno.

Geografické dělení IS

Velení Islámského státu užívá specifická geografická označení pro ta území, ve kterých organizace operuje, a označuje je termínem vilájet (arabsky ولاية- wilāyat, tj. ve smyslu provincie):

Zločiny

Na území islámského chalífátu je údajně přísně dodržováno islámské právo šaría. Islámský stát zveřejnil videozáznamy, které ukazují ukřižování mladíků za krádež, ukamenování nevěrné ženy nebo svržení gayů z městské věže. Ženy obviněné z čarodějnictví byly sťaty. Podle Mezinárodního svazu muslimských učenců jsou ale některé kroky IS nekompatibilní s právem šaría. Podle svazu není zabíjení a mučení nevinných lidí, jehož se IS dopouští u svých odpůrců, nic než zločin. Islámský stát například také zveřejňuje natočená videa vražd svých odpůrců, které využívá pro zastrašování a k propagandě. Mnoho z nich provedl například britský občan Mohammed Emwazi známý jako Džihádista John.

Islámský stát se dopouští násilí na etnických a náboženských menšinách v Iráku a Sýrii, včetně Turkmenů, Kurdů, křesťanů či šíitů. Při útoku Islámského státu a jeho spojenců z řad syrské opozice na alavitské vesnice v syrské provincii Lakátija zahynulo v srpnu 2013 několik stovek civilistů. OSN vyhodnotila útoky Islámského státu na náboženskou menšinu jezídů jako pokus o genocidu. V severoiráckém městě Sindžár a jeho okolí přišlo o život až 5000 jezídů při masakrech a útěku okolo 150 000 jezídů před postupem Islámského státu v srpnu 2014, tisíce jezídských žen a dívek byly bojovníky Islámského státu znásilněny a odvlečeny do otroctví.

Islámský stát se dopustil mnoha dalších zločinů, například v červnu 2014 jeho bojovníci zavraždili 1700 zajatých šíitských iráckých kadetů u Tikrítu, v srpnu 2014 zavraždili 250 zajatých syrských vojáků po dobytí základny Tabka, v listopadu 2014 povraždili přes 630 příslušníků sunnitského arabského kmene Albu Nimr v irácké provincii Anbár jako odplatu za jeho podporu irácké vládě, v květnu 2015 povraždili 400 lidí po obsazení syrského města Palmýra, v lednu 2016 bylo zavražděno až 300 lidí při útoku na syrské město Dajr az-Zaur, a v červenci 2018 zahynulo při útocích na menšinu Drúzů v syrském městě Suvajda na 250 lidí. Od počátku roku 2014 zahynulo v Iráku v bojích s Islámským státem přes 15 000 civilistů.

Islámský stát se také dopouští kulturních zločinů, kdy otevřeně ničí starobylé památky s odůvodněním, že jde o pohanské modly, ke kterým se lidé modlí místo k Alláhovi. V muzeu v Mosulu tak jeho stoupenci zničili až tři tisíce let staré asyrské a akkadské sochy nevyčíslitelné hodnoty. Vypálili také zdejší knihovnu s 8000 vzácnými svazky a se vzácnými artefakty, univerzitní knihovnu nebo divadlo. V provincii Anbár také vypalují knihovny a zničili tak už 100 tisíc svazků. Část ale propašovali za hranice a prodali.

Teroristické útoky

Islámský stát má na svědomí stovky teroristických útoků. V červnu 2015 se IS přihlásil k teroristickým útokům proti západním turistům v tuniském letovisku Súsa, dále k teroristickým útokům proti kurdským a levicovým aktivistům v tureckém Suruçu a v Ankaře, k sebevražedným atentátům proti šíitským civilistům v jemenském Saná, v libanonském Bejrútu a v iráckém Bagdádu. V říjnu 2015 se přihlásil k umístění bomby na palubu ruského airbusu zříceného na Sinaj v Egyptě a o měsíc později k teroristickým útokům v Paříži provedeným dne 13. listopadu 2015, které si vyžádaly 130 obětí a více než 350 zraněných. V lednu 2016 Islámský stát spáchal bombový útok v Istanbulu proti západním turistům a v březnu 2016 provedl teroristické útoky v Bruselu s několika desítkami obětí.

Islámský stát se přihlásil k útoku kamionem na vánočních trzích v Berlíně 19. prosince 2016, k sebevražednému bombovému útoku v Manchester Areně 22. května 2017, k teroristickým útokům v Katalánsku 17. srpna 2017 i k teroristickému útoku ve Vídni 2. listopadu 2020. Přiznal se také k útoku v ruském Krasnogorsku v březnu 2024, při kterém zahynulo nejméně 144 lidí.

Dabiq

Islámský stát vydával kromě jiných tiskovin také anglicky psaný občasník Dabiq. Jeho první číslo vyšlo v létě roku 2014 během vyhlášení chalífátu v Iráku a Levantě. Vydání číslo 13 detailně pojednávalo o teroristech z pařížských útoků v listopadu 2015. Islámský stát přestal časopis vydávat poté, co Tureckem podporovaní rebelové dobyli severosyrské město Dábik, podle kterého byl časopis pojmenován.

Seznam spojenců a oponentů

Vlajka IS a některých spřízněných skupin Mezinárodní vlajka džihádu

skupiny napojené na IS:

spojenci IS:

válka v Iráku (2003–2011):

povstání v Iráku (od 2011):

občanská válka v Sýrii (od 2011):

2. občanská válka v Libyi (od 2014):

válka v Afghánistánu (od 2001):

Sinajský poloostrov (od 2011):

saúdskoarabské hranice:

občanská válka v Jemenu (od 2015):

nepokoje v Nigérii:

v Jihovýchodní Asii:

ostatní:

globální koalice proti IS:

Odkazy

Poznámky

  1. V listopadu 2014 uzavřeli představitelé IS a Fronty an-Nusrá dohodu o spolupráci na setkání ve městě Atareb.

Reference

  1. Vojáci USA zabili nového vůdce Islámského státu, nástupce Bagdádího. Seznam Zprávy . Seznam.cz, 2022-02-03 . Dostupné online
  2. Islámský stát má mnohem víc bojovníků, než CIA původně odhadovala . zpravy.idnes.cz, 2014-09-12 . Dostupné online
  3. Írán prý několikrát upozornil Austrálii na útočníka ze Sydney. Deník.cz . 2015-12-16 . Dostupné online
  4. Jordánsko proti IS, na cestě k eutanázii. Literární noviny . 2015-02-06 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-18. 
  5. داعش تعلن تأسيس دولة الخلافة وتسميتها "الدولة الإسلامية" فقط دون العراق والشام والبغدادي أميرها وتحذر "لا عذر لمن يتخلف عن البيعة . Arabic CNN, 29 June 2014 . Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  6. Isis rebels declare 'Islamic state' in Iraq and Syria . BBC News, 30 June 2014 . Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. V digistopách teroru – islamisté prozrazují na sítích víc než chtějí. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online
  8. a b Los fanáticos musulmanes del Estado Islámico anuncian que van a conquistar España y Portugal en menos de cinco años. PERIODISTA DIGITAL . 2014-08-22 . Dostupné online. (španělsky) 
  9. Islámský stát . 2014. Dostupné online. Archivováno 24. 9. 2014 na Wayback Machine.
  10. a b Večer pod lampou - Islamský štát (HD). : Dostupné online
  11. a b c The terrorists fighting us now? We just finished training them.. The Washington Post. 1. května 2015. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  12. SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Islámský stát platí rodičům chlapců, které cvičí na dětské vojáky. iDNES.cz . 2015-03-01. Dostupné online
  13. a b ČTK, Iveta Nováková. Islámský stát byl poražen. SDF osvobodili Baghúz a dosáhli tak vítězství. iDNES.cz . 2019-03-23 . Dostupné online
  14. a b Archivovaná kopie. www.novinky.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-23. 
  15. a b SDF: Chalífát padl. Islámský stát byl poražen i ve své poslední baště. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online
  16. Zelin, Aaron Y. (červen 2014). Válka mezi ISIS a al-Káidou o nadvládu nad globálním džihádistickým hnutím Archivováno 20. 2. 2015 na Wayback Machine. (PDF). Výzkumné poznámky (zpráva). sv. 20. Washingtonský institut pro politiku Blízkého východu. (anglicky)
  17. DEPARTMENT OF STATE. THE OFFICE OF ELECTRONIC INFORMATION, Bureau of Public Affairs. Zarqawi Letter. 2001-2009.state.gov . 2004-02-12 . Dostupné online. (anglicky) 
  18. WEISS, Michael; HASSAN, Hassan. Islámský stát - uvnitř armády teroru. Brno: CPress, 2015. ISBN 978-80-264-0883-3. Kapitola Šech zabijáků, s. 35. 
  19. WEISS, Michael; HASSAN, Hassan. Islámský stát - uvnitř armády teroru. Brno: CPress, 2015. ISBN 978-80-264-0883-3. Kapitola Otec zakladatel, s. 21. 
  20. WEISS, Michael; HASSAN, Hassan. Islámský stát - uvnitř armády teroru. Brno: CPress, 2015. ISBN 978-80-264-0883-3. Kapitola Šejch zabijáků, s. 44. 
  21. Druhého teroristu světa Zarkávího zabil nálet . novinky.cz, 2006-06-08 . Dostupné online
  22. Kde se zrodil Islámský stát? V iráckém táboře Američanům před očima . novinky.cz, 2015-06-02 . Dostupné online
  23. a b ČTK, pei, iDNES cz. Iráčtí extremisté vyhlásili islámský stát. iDNES.cz . 2006-10-16 . Dostupné online
  24. Za Islámský stát může absurdní invaze USA do Iráku, shodují se experti. Lidovky.cz . 2015-01-26 . Dostupné online
  25. Saddámova odveta ze záhrobí. Bez jeho důstojníků by Islámský stát nebyl tam, kde je. Aktuálně.cz . 2015-12-04 . Dostupné online
  26. Former CIA Director: Obama ‘lost his way’ on national security . 2014-10-07 . Dostupné online. (anglicky) 
  27. Asad spolupracuje s Islámským státem. Dohodl s ním i osvobození Palmýry, tvrdí televize. Aktuálně.cz . 2016-05-03 . Dostupné online
  28. ČTK. Novináři popsali, jak americká CIA selhala v Sýrii. Bojovníci přeběhli k islamistům. Hospodářské noviny (HN.cz) . 2015-02-01 . Dostupné online
  29. U.S. has secretly provided arms training to Syria rebels since 2012. Los Angeles Times. 21. června 2013. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  30. Secret CIA effort in Syria faces large funding cut. The Washington Post. 12. června 2015. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  31. a b Islamisté popravili stovky jezídů. Některé pohřbili zaživa. Aktuálně.cz . 2014-08-10 . Dostupné online
  32. MÁNERT, Oldřich. Za islamisty bojuje už tři tisíce Evropanů, vedou Francouzi a Britové. iDNES.cz . 2014-09-26 . Dostupné online
  33. Do roka můžeme mít atomovku, prohlašuje Islámský stát. www.novinky.cz . 2015-05-23 . Dostupné online
  34. Islamic State loses a major base in Syria. CNBC . 2017-10-14 . Dostupné online
  35. Radikálové chtějí v Iráku islámský stát, USA zasahovat nebudou. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online
  36. Iráčtí radikálové vykradli banky a usilují o ropné rafinerie. Armáda bombarduje Mosúl. rozhlas.cz . . Dostupné online
  37. ČT24. Islamisté ovládli Tikrít, z Mosulu uprchlo půl milionu lidí. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online
  38. Kerry udělal "přepadovku" v Iráku. Svrhnou USA premiéra Málikího?. eurozpravy.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-06-26. 
  39. Irák: Povstalci prý ovládli strategickou rafinérii, Kurdové uvažují o odtržení. ceskatelevize.cz . . Dostupné online
  40. Násilí v Iráku a Sýrii si loni vyžádalo skoro 100 tisíc životů. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online
  41. Iraq crisis: Fighting in Tikrit after 'caliphate' declared . BBC News, 2014-06-30 . Dostupné online. (anglicky) 
  42. MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Islamisté vyvraždili už 500 jezídů a část pohřbili zaživa, tvrdí Bagdád. iDNES.cz . 2014-08-10 . Dostupné online
  43. Irácká armáda získala k boji proti islamistům ruské stíhačky. www.novinky.cz . 2014-06-29 . Dostupné online
  44. a b SEDLÁŘOVÁ, Barbora. Chalífát zapouští kořeny. Na trhy posílá hygienu a vydává „karty pokání“. iDNES.cz . 2015-06-18 . Dostupné online
  45. ‚Do poslední kapky krve.‘ Islámský stát změnil dobytý Mosul v pevnost. Lidovky.cz . 2015-02-06 . Dostupné online
  46. Osud iráckých křesťanů? Pro Islámský stát jsou zdrojem příjmů, říká arabista. Lidovky.cz . 2014-07-30 . Dostupné online
  47. "Alarmující zjištění novináře: Islámský stát chystá nevídané krveprolití Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine.". EuroZprávy.cz. 27. června 2015
  48. ANS. Bojovníci Islámského státu prý připlouvají do Evropy na lodích s uprchlíky. Hospodářské noviny (HN.cz) . 2015-05-17 . Dostupné online
  49. Útoky v „křižácké” Evropě: Islámský stát chce vyslat džihádisty přestrojené za uprchlíky. www.novinky.cz . 2015-02-18 . Dostupné online
  50. Islamisté míří do Evropy na lodích s uprchlíky, varuje Libye. Aktuálně.cz . 2015-05-17 . Dostupné online
  51. „Musíme odpovědět zbraněmi, nemáme na výběr,“ říká šéf izraelské opozice — ČT24 — Česká televize. www.ceskatelevize.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-13. 
  52. IDNES.CZ, ČTK. Obama povolil letecké údery proti islamistům v Iráku. iDNES.cz . 2014-08-08 . Dostupné online
  53. Kurdové dobyli klíčovou přehradu u Mosulu, pomohli Američané – Novinky.cz. www.novinky.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06. 
  54. Islámský stát zavřel stavidla přehrady na Eufratu, hrozí humanitární krize . novinky.cz, 2015-06-02 . Dostupné online
  55. Úder bez souhlasu je aktem agrese, reaguje Sýrie na Obamu. Aktuálně.cz . 2014-09-11 . Dostupné online
  56. Útoky USA proti Islámskému státu v Sýrii budou agresí, varuje Moskva i Damašek – Novinky.cz. www.novinky.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-25. 
  57. Francouzská letka poprvé udeřila na Islámský stát, OSN ho označila za teroristy — ČT24 — Česká televize. www.ceskatelevize.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-31. 
  58. REUTERS, Jan Wirnitzer, Věra Žilková, Michal Bělka. USA udeřily na islamisty v Sýrii stíhačkami, bombardéry i tomahawky. iDNES.cz . 2014-09-23 . Dostupné online
  59. ČTK. Tajná mise CIA na vyzbrojení syrských rebelů se nevydařila. Deník.cz. 2015-02-01. Dostupné online
  60. JAN JANDOUREK: Turci zaútočili nejen na Islámský stát, ale i na jeho kurdské protivníky. Reflex.cz . . Dostupné online
  61. KUŽVART, Jan. KOMENTÁŘ: Turecká hra s ohněm postrádá větší smysl i racionalitu. iDNES.cz . 2015-07-28 . Dostupné online
  62. CHORLEY, Matt. ISIS in the crosshairs: Britain is carrying out daily strikes in Iraq. Mail Online . 2015-09-08 . Dostupné online
  63. "Gulf allies and ‘Army of Conquest’ Archivováno 19. 9. 2015 na Wayback Machine.". Al-Ahram Weekly. 28. května 2015.
  64. Turci a Saúdové šokovali Západ, v Sýrii vsadili na džihádisty . novinky.cz, 2015-05-13 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-29. 
  65. REUTERS. Al-Qaeda Supporters in Yemen 'Pledge Allegiance to Islamic State'. Newsweek . 2015-02-11 . Dostupné online. (anglicky) 
  66. USA se angažují v Jemenu: Íránu pohrozily, Saúdskou Arábii vyzbrojí. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online
  67. "Saúdská Arábie dál bombarduje Jemen, do konfliktu vstupuje Islámský stát Archivováno 15. 7. 2015 na Wayback Machine.". EuroZprávy.cz. 23. dubna 2015
  68. Jihadis likely winners of Saudi Arabia's futile war on Yemen's Houthi rebels. www.theguardian.com. The Guardian, 7 July 2015. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  69. VESELÝ, Jan. Saúdové si v Jemenu kopou hrob. Hospodářské noviny (HN.cz) . 2015-03-31 . Dostupné online
  70. Rusko se o spolupráci s NATO nesnaží, na IS míří jen třetina jeho útoků, říká generál Pavel. Aktuálně.cz . 2016-01-21 . Dostupné online
  71. Francie se po teroru otáčí k východu, z Ruska je náhle žádaný spojenec . iDnes.cz, 2015-11-18 . Dostupné online
  72. Ruské a turecké letectvo provedly první společný útok v Sýrii. Aktuálně.cz . Economia, 2017-01-18 . Dostupné online
  73. Vojáci už slaví konec boje o Mosul, dobyli baštu Islámského státu . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-13. 
  74. VODIČKA, Milan. Krvavý účet za dobytí Mosulu, spojenecké bombardování zabilo 10 tisíc lidí. iDNES.cz . 2017-08-27 . Dostupné online
  75. Mosul: Krutá cena černobílého pohledu. www.novinky.cz . 2017-08-12 . Dostupné online
  76. a b Amnesty: Západ nebral v Rakce na civilisty příliš ohled. Novinky.cz . 6. června 2018. Dostupné online
  77. Rakka jako Drážďany v roce 1945? Porovnejte záběry z obou měst. www.novinky.cz . 2017-10-23 . Dostupné online
  78. Oko za oko. Obyvatelé Mosulu se mstí rodinám Islámského státu, útočí i na jejich děti. Info.cz. Dostupné online
  79. Mladá Linda utekla od českých hranic za džihádistou do Sýrie. Teď ji vyčerpanou našli v tunelech pod Mosulem. Info.cz. Dostupné online
  80. Německá islamistka Linda chce domů, není to ale tak snadné. 3 možné scénáře její další budoucnosti. Info.cz. Dostupné online
  81. „Chci domů, pryč od války,“ tvrdí Linda, která se přidala k Islámskému státu. Hrozí jí trest smrti. Info.cz. Dostupné online
  82. Zlomenou Lindu našli v Mosulu vedle mrtvého manžela. V náručí svírala podvyživené dítě. Info.cz. Dostupné online
  83. Dánská studentka zabila 100 teroristů z Islámského státu. Radikálové za její hlavu nabízejí miliony. Info.cz. Dostupné online
  84. Syrská armáda a Rusové dobyli Dajr az-Zaur, poslední velké město ovládané Islámským státem. Aktuálně.cz . Economia, 2017-11-03 . Dostupné online
  85. Pentagon zveřejnil první záběry ze zásahu proti vůdci IS Bagdádímu. iDNES.cz . 2019-10-31. Dostupné online
  86. Washington Free Beacon . 2018-03-14 . Dostupné online. (anglicky) 
  87. Islámský stát vyhrožuje Putinovi. Novinky.cz . 5.9.2014. Součástí článku je mapa území, která mají islamisté v plánu dobýt. Tato mapa byla zveřejněna na Twitteru.. Dostupné online
  88. KILBURN, Josh. Seriously, NBC? Station Posts ‘Terrifying ISIS Expansion Map’ Created By Neofascists on Twitter. AATTP . July 2, 2014. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-11. 
  89. ISIS’ five-year expansion plan map branded a fake. العربية Al Arabiya . 2 July 2014, rev. 2 March 2015. Dostupné online
  90. MÁNERT, Oldřich. Bojovníci Islámského státu shodili z věže dva gaye, zloděje ukřižovali. iDNES.cz . 2015-01-19 . Dostupné online
  91. IDNES.CZ, ČTK. Islámský stát poprvé sťal ženy, hlásí pozorovatelé. Kvůli čarodějnictví. iDNES.cz . 2015-06-30 . Dostupné online
  92. IUMS confirms that Islamic Khilafah announced by Iraqi state organization lacks any standards of legitimacy and realistic, and warns of chaos in jurisprudence.. iumsonline.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-11. 
  93. IUMS considers the displacement of Christians from some provinces of Iraq incompatible with the Islamic law. iumsonline.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-11. 
  94. Islámský stát podle učenců hrubě porušuje šaríu. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online
  95. "Francouzský premiér: Islámský stát vyhlazuje křešťany". E15. 25. dubna 2015.
  96. OSN: Násilnosti páchané IS na jezídech lze označit za genocidu. TÝDEN.cz . 2015-03-19 . Dostupné online
  97. Syrští rebelové zmasakrovali cíleně desítky žen a dětí. TÝDEN.cz . 2013-10-11 . Dostupné online
  98. ‚Nejhorší byl křik žen.‘ Příběh rodiny, která přežila zajetí Islámského státu. Lidovky.cz . 2015-04-14 . Dostupné online
  99. Iráčané odkryli masové hroby se stovkami obětí Islámského státu. Lidovky.cz . 2015-04-07 . Dostupné online
  100. Islámský stát povraždil desítky zajatých vojáků. www.novinky.cz . 2014-08-29 . Dostupné online
  101. "Iraq: Sunni tribe 'left for slaughter' by Islamic State". BBC. 10. listopadu 2014.
  102. IDNES.CZ, ČTK. Džihádisté zabili desítky členů kmene Albu Nimr. Odplata za odpor, tvrdí. iDNES.cz . 2014-11-01 . Dostupné online
  103. ČTK. Islamisté zavraždili v Palmýře čtyři stovky lidí. Údajně šlo o stoupence syrského prezidenta Asada. Hospodářské noviny (HN.cz) . 2015-05-24 . Dostupné online
  104. KOTALÍK, ČTK, Jakub. Islámský stát po masakru v Dajr az-Zauru unesl údajně stovky lidí. iDNES.cz . 2016-01-17 . Dostupné online
  105. Islámský stát v Suvajdě povraždil až 250 lidí, unesl ženy i děti. Novinky . 30. července 2018 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-01. 
  106. V bojích s IS zahynulo v Iráku už 15 000 civilistů. Aktuálně.cz . 2015-07-13 . Dostupné online
  107. ; ČTK. Palice a sbíječky. Islámský stát zničil asyrské sochy staré tisíce let. Novinky.cz . 2015-02-26 . Dostupné online
  108. Turecko vs. Islámský stát? Ankara netušila, jaké monstrum podporuje, vysvětluje expert. Lidovky.cz . 2015-07-29 . Dostupné online
  109. Islámský stát se přihlásil k pátečnímu útoku na tržiště v Iráku. Zemřelo při něm nejméně 120 lidí . iHned.cz, 2015-07-18 . Dostupné online
  110. PROFIL: Údaje o Islámském státu a výběr útoků této organizace - ČeskéNoviny.cz. web.archive.org . 2016-03-06 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-06. 
  111. K útoku v Berlíně se přihlásil Islámský stát. Česká televize . 20. prosince 2016. Dostupné online
  112. ISIS Claims Deadly Ariana Grande Concert Bombing That Killed 22. Vocativ . 2017-05-23 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-02. (anglicky) 
  113. Islamist terrorism in Catalonia leaves the Spanish wondering why. The Economist . 18. srpna 2017. Dostupné online
  114. K pondělnímu teroristickému útoku ve Vídni se přihlásil Islámský stát. Atentát provedl ‚voják chalífátu‘. Lidovky.cz . 3. listopadu 2020. Dostupné online
  115. BAUER, Vojtěch. Islámský stát: Útok v Rusku je součástí války se zeměmi bojujícími proti islámu. Novinky.cz . 2023-03-23. Dostupné online
  116. ClarionProject.org . ClarionProject.org . Dostupné online. (anglicky) 
  117. Islámský stát a jeho časopis Dabiq česky (audio)
  118. Islámský stát zveřejnil údajně poslední prohlášení pařížských útočníků . iDNES.cz, 2016-01-24 . Dostupné online

Literatura

Související články

Externí odkazy

Portály: Islám | Válka a vojenství