Alois Švehlík

V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Alois Švehlík, téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. _Var1 je zajímavý koncept, který vyvolal debaty a diskuse v různých oblastech, od akademické sféry až po svět zábavy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Alois Švehlík a odhalíme jeho význam, důsledky a dopad na moderní společnost. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy se ponoříme do složitosti Alois Švehlík a poskytneme komplexní a multidisciplinární vizi, která našim čtenářům umožní plně porozumět tomuto fenoménu.

Alois Švehlík
Alois Švehlík (2019)
Alois Švehlík (2019)
Narození30. července 1939
Pardubice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí2. dubna 2025 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
ChoťFlorentina Švehlíková (1967–2025)
DětiTereza, rozená Švehlíková
David Švehlík
Andrea Pechlátová
PříbuzníJaroslav Švehlík (bratr)
Jana Švehlíková (švagrová)[1]
Jitka Schneiderová (snacha)
Sofie Anna Švehlíková (vnučka)
Martin Pechlát (zeť)
Vlastimil Vašinka (švagr)
Marcel Vašinka (synovec)
Podpis
Alois Švehlík – podpis
Umělecké ceny
1999 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Lepší už to nebude
2004 – Cena Divadelních novin za herecký výkon v roli On v Jandlově hře Z cizoty
2007 – Cena Františka Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu filmu Tajemství Santa Vittorie
2014 – Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu
2021 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra
2024 – Síň Slávy Národního divadla

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Švehlík (30. července 1939 Pardubice2. dubna 2025 Praha[2]) byl český herec a divadelní pedagog.[3][4]

Životopis

Narodil se do obchodnické rodiny, v dětství s rodiči často cestoval po trzích. Spolu se svým starším bratrem Jaroslavem už odmala tíhl k divadlu a hrál u Salesiánů[kde?]. Zároveň ministroval v pardubickém kostele svatého Václava a tady také začal ochotnicky hrát v chrámovém divadelním souboru. Vystudoval střední průmyslovou školu strojní v Chrudimi, maturoval v roce 1958. Po základní vojenské službě krátce pracoval v továrně, kde se seznámil se svou budoucí manželkou. Brzy ho ale definitivně zlákalo divadlo. Pokus dostat se na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU) byl neúspěšný, ale přesto nastoupil jako elév do Středočeského divadla v Kladně. Postupně prošel oblastními divadly v Mostě, Olomouci a Liberci.

Členem činohry pražského Národního divadla (ND) se stal v roce 1988. Za téměř třicet let se zde představil v dlouhé řadě rolí širokého hereckého rejstříku, např. jako Mlynář a Klásek v Jiráskové Lucerně, Jean ve Strindbergově Slečně Julii, Astrov v Čechovově Strýčku Váňovi, postava označená jako On v Mittererově Návštěvní době, Pemperer v Nestroyově komedii Tajné peníze, tajná láska, Baron di Ripafratta v Goldoniho Mirandolíně. V Millerově Smrti obchodního cestujícího hrál hlavní roli Willyho Lomana, v Gogolově Ženitbě Žvanikina, v O’Neillově Měsíci pro smolaře Phila Hogana, v Mášových Podivných ptácích Aleše Hrdinu, v Tylově Paličově dceři Kolínského, Ibsenova titulního Johna Gabriela Borkmana, hrdého a osamělého muže stále čekajícího na svůj opětovný vzestup. Dále ztvárnil například Pelopa ve Vrchlického a Fibichově melodramu Smrt Hippodamie, Leonata v Shakespearově komedii Mnoho povyku pro nic, Matěje Šumbala ve Stroupežnického Našich furiantech, Millera v Schillerových Úkladech a lásce, Alfreda Doolittla v Shawově Pygmalionu, Maxe ve Stoppardově Rock’n’Rollu, Hraběte z Glostru v Shakespearově Králi Learovi, prof. Špačka v Levínského Dotkni se vesmíru a pokračuj, Generála v Medkově Plukovníku Švecovi nebo Andreje Pjosu v Hordubalovi. V roce 2024 byl uveden do Síně slávy Národního divadla.[5]

Hostoval i na dalších pražských scénách – v Činoherním klubu, divadelním spolku JEDL, Divadle Viola, Divadle Na Jezerce, Dejvickém divadle nebo Divadle Na zábradlí, kde za výkon v Jandlově hře Z cizoty získal v roce 2005 Cenu Divadelních novin. Za stejnou roli byl nominován i na Cenu Thálie a Cenu Alfréda Radoka. V roce 2021 převzal Thálii za celoživotní mistrovství.[6]

Od poloviny 70. let se začal objevovat v menších filmových a televizních rolích. Zahrál si např. ve válečných snímcích Sokolovo a Osvobození Prahy, ve filmech Dým bramborové natě, Mladý muž a bílá velryba či Koncert na konci léta. Větší roli ztvárnil v dětské sci-fi Odysseus a hvězdy. V 80. letech získal role v seriálech Dobrá Voda a Bylo nás šest, ve snímku Smrt krásných srnců byl obsazen do role rozvědčíka.

V 90. letech se začal více prosazovat v televizní tvorbě. Jeho filmografie dnes zahrnuje desítky titulů pro film a televizi. Objevil se například v televizní povídce na motivy Karla Čapka Ukradený kaktus, v zajímavé inscenaci Pilát Pontský, onoho dne nebo jako jeden z důstojníků v Černých baronech.

Výrazné uplatnění nachází v dabingu, daboval populární zahraniční krimiseriály jako Profesionálové, Schimanski nebo Dempsey a Makepeacová, kde namluvil policejního šéfa Spikingse. Jeho hlasem z mnoha filmů promlouvají Jack Nicholson, Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro nebo Burt Lancaster. Jeho hlasem mluví postavy z filmů Starman, Návrat do budoucnosti II, ve Válce Roseových daboval Dannyho DeVita. Je jedním z hrstky herců, kteří cenu za mistrovství v dabingu získali opakovaně. Snad nejlepší výkon podal ale ve filmu Lepší už to nebude, kde namluvil hlavního hrdinu v podání Jacka Nicholsona.

V roce 1999 byl oceněn za nadabování Waltera Lloyda ve filmu Terč, další cenu obdržel za dabing Anthonyho Quinna v roli Bomboliniho ve snímku Tajemství Santa Vittorie. Za dabing Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude získal Cenu Františka Filipovského. V roce 2014 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.[7]

Od roku 2004 vyučoval činoherní herectví na pražské DAMU.

V roce 2006 mu lékaři diagnostikovali rakovinu štítné žlázy, z nemoci se vyléčil. V roce 2013 se mu rakovina vrátila, opět ji úspěšně překonal.

V roce 2010 začal natáčet rodinný seriál Cesty domů.

V prosinci 2011 havaroval nedaleko obce Lštění na Domažlicku poblíž své chaty s 1,35 promile alkoholu v krvi. Při nehodě utrpěl lehčí zranění. V únoru 2012 mu soud na dva roky odebral řidičský průkaz a uložil trest šest měsíců vězení s podmíněným odkladem na rok a půl.[8]

Jeho starší bratr Jaroslav Švehlík (1930–1973) byl také herec. Jejich sestra byla několik let manželkou herce Vlastimila Vašinky, s nímž se později rozvedla. Jejich syn a tedy synovec Aloise Švehlíka je herec Marcel Vašinka.

Byl ženatý, jeho manželkou byla od roku 1967 ekonomka Florentina Švehlíková, rozená Štěpánová (* 1943), měli tři děti, dvě dcery, Terezu (* 1968) a Andreu (* 1977),[9] a syna Davida (* 1972), který je rovněž hercem. Jejich zeť je herec Martin Pechlát.[10]

Se svým synem Davidem hrál Alois Švehlík v divadelních představeních Svatá Jana (1986, Městská divadla pražskáDivadlo ABC), Z cizoty (2004–2007, Divadlo Na zábradlí, tato hra získala Cenu Alfréda Radoka v kategorii divadelní Inscenace roku 2004), Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete (2005–2007, Letní shakespearovské slavnosti) a Král Lear (2011–2013, Národní divadlo, v tomto představení hráli otce a syna). Zahráli si spolu ve filmech … a stoupej do slunce!, Bolero, I ve smrti sami, Operace Silver A a Alois Nebel a v seriálech Letiště – v dílech Nebezpečná známost, Mrtvý muž letí a Holky na krku – a Já, Mattoni, v rozhlase spolu účinkovali v dramatu Loupežníci a spolu s herečkou Danou Černou namluvili v roce 2009 audioknihu U řeky Piedra jsem usedla a plakala od brazilského spisovatele Paula Coelha. V dabingu seriálu Roswell a filmu Můj syn namluvili postavy otce a syna. Dále se v dabingu sešli u filmů Hon na ponorku, Muž proti muži, Generál Eisenhower: Velitel invaze, Ronin a Tajemství Santa Vittorie a seriálu Wallander.

Filmografie

Film

Dokumentární

Televize

Dabing

Rozhlas

Divadlo

Přehled angažmá

Vybrané divadelní role

Divadelní pedagog

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. Zmíněno v dokumentu ČT Neobyčejné životy: Alois Švehlík
  2. BURIAN, Jan. Zemřel pan Alois Švehlík. Národní divadlo . 2025-04-02 . Dostupné online. 
  3. Alos Švehlík na webu damu.cz. www.damu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-08. 
  4. Muž, který se zlomil. Byl jemný a raněný, říká o Aloisi Švehlíkovi kolegyně herečka. Svět Tomáše Koloce | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz . . Dostupné online. 
  5. Alois Švehlík. archiv.narodni-divadlo.cz . Národní divadlo, 2021 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-06-17. 
  6. Profil osoby: Alois Švehlík. Národní divadlo . Národní divadlo, 2025-04-02 . Dostupné online. 
  7. DVOŘÁK, Tomáš. Kdo nejlépe daboval? Oldřich Vlach s Eliškou Balzerovou. Deník.cz. 2014-09-22. Dostupné online . 
  8. Herec Alois Švehlík dostal podmínku za nehodu v opilosti. iDNES.cz . 2012-02-08 . Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. old.xantypa.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. Inicia sesión o regístrate para verlo. es-la.facebook.com . . Dostupné online. (španělsky) 
  11. SPÁČILOVÁ, Mirka. Jiřího Bartošku v seriálu Já, Mattoni, nahradí Alois Švehlík. iDNES.cz . 2015-02-12 . Dostupné online. 
  12. Milostný život Budimíra Trajkoviče / Ljubavni život Budimira - Dabingforum.cz. dabingforum.cz . . Dostupné online. 
  13. Bílá vrána / Bělyj voron - Dabingforum.cz. dabingforum.cz . . Dostupné online. 
  14. S muži to není lehké / Nije lako s muškarcima - Dabingforum.cz. dabingforum.cz . . Dostupné online. 
  15. Kainovo znamení / Czarny wąwóz - Dabingforum.cz. dabingforum.cz . . Dostupné online. 
  16. Dárek černého čaroděje / Dar od zlého kouzelníka / Podarok.. - Dabingforum.cz. dabingforum.cz . . Dostupné online. 
  17. a b Perry Mason / Perry Mason - Dabingforum.cz. dabingforum.cz . . Dostupné online. 
  18. Smrt pod ochranou církve / Death In Holy Orders - Dabingforum.cz. dabingforum.cz . . Dostupné online. 
  19. Miliónové Vánoce / Christmas in Wonderland - Dabingforum.cz. dabingforum.cz . . Dostupné online. 
  20. Herkules: Zrození legendy na Dabingforum.cz. www.dabingforum.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-13. 
  21. Zloba – královna černé magie na Dabingforum.cz. dabingforum.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-13. 
  22. Tvůrčí skupina Drama a literatura. A pak že nejsou hastrmani. Humorná pohádka Jana Drdy o vodnickém čarování a vodnících všeho druhu . Český rozhlas, 2021-06-06 . Dostupné online. 
  23. VENCLOVÁ, Renata. Eugene O´Neill: Tak trochu básník . Český rozhlas, 2016-03-12 . Dostupné online. 
  24. VELÍŠEK, Martin. Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Leonardo da Vinci. Vltava . Český rozhlas, 2019-07-14 . Dostupné online. 
  25. Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby. George Tabori: Jak být šťastný a neuštvat se . Český rozhlas, 2016-03-08 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. 
  26. Dramatické pořady na ČRo – 11. týden. scena.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  27. Dramatické pořady na ČRo – Vltava 20. týden. scena.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  28. PEKÁREK, Hynek. William Shakespeare: Julius Caesar . Český rozhlas . Dostupné online. 
  29. Cyrano z Bergeracu - Národní divadlo | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz . . Dostupné online. 
  30. Naši furianti - Národní divadlo | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz . . Dostupné online. 
  31. Radúz a Mahulena - Národní divadlo | i-divadlo.cz. www.i-divadlo.cz . . Dostupné online. 
  32. Král Lear na stránkách Národního divadla. www.narodni-divadlo.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-18. 
  33. Do Komedie vtrhli Kanibalové. iDNES.cz . 2003-04-07 . Dostupné online. 
  34. Ceny Thálie převzali Janžurová, Švehlík, Kačer či Molavcová. Novinky.cz . Borgis . Dostupné online. 

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 66, 266, 305, 327, 540.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 397–399. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 449–451. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 668. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 716. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 332. 

Externí odkazy