Albrecht III. Achilles

Albrecht III. Achilles
Narození	9. listopadu 1414 Tangermünde
Úmrtí	11. března 1486 (ve věku 71 let) Frankfurt nad Mohanem
Pohřben	Klášter Heilsbronn
Potomci	Jan Cicero Braniborský, Uršula Braniborská, Alžběta Braniborská, Markéta Braniborská, Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský, Amálie Braniborská, Barbora Braniborská, Sibylla Braniborská, Zikmund Braniborský, Dorotea Braniborská, Anastázie Braniborská, Wolfgang Barniborský, Bedřich Braniborský, Anna Braniborská, Albrecht Barniborský, Jiří Barniborský, Magdalena Braniborská a Albrecht von Hohenzollern
Otec	Fridrich I. Braniborský
Matka	Alžběta Bavorská
Příbuzní	Cecílie Braniborská, Markéta Braniborská, Magdaléna Braniborská, Dorothea Braniborská, Alžběta Braniborská, Jan Braniborský, Fridrich Altmarský a Fridrich II. Braniborský (sourozenci) Barbora Braniborská (neteř) Jan III. Norimberský (strýc) Albrecht III. Saský (švagr) Bedřich II. Saský (tchán) Jáchym II. Hektor Braniborský (pravnuk) Alžběta Dánská (prazeť) Markéta Habsburská (tchyně) Arnošt Saský (švagr) Jindřich I. starší z Minsterberka (zeť) Ludvík IX. Bavorsko-Landshutský (bratranec) Jan IV. Anhaltsko-Zerbstský (pravnuk) Jáchym I. Braniborský, Albrecht Braniborský, Anna Braniborská a Uršula Braniborská (vnoučata)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht III. Achilles (9. listopadu 1414, Tangermünde – 11. března 1486, Frankfurt nad Mohanem) byl braniborský kurfiřt, markrabě braniborsko-ansbašský a braniborsko-kulmbašský, krosenský kníže a slezský zemský hejtman pocházející z rodu Hohenzollernů.

Narodil se jako třetí syn Fridricha I. Braniborského. Původně papežský stoupenec přešel na stranu českého krále Albrechta II. Habsburského. Za své věrné služby byl v roce 1439 jmenován vrchním slezským hejtmanem.^[1] Aby potvrdil své postavení v této zemi, provdal své dcery Uršulu za minsterberského knížete Jindřicha I. Staršího (syna českého krále Jiřího z Poděbrad) a Barboru, hlohovskou kněžnu, poprvé za Jindřicha XI. Hlohovského a poté za Vladislava Jagellonského. Po smrti krále Albrechta II. mu plzeňský landfrýd nabídl českou korunu, Albrecht ji ale odmítl.^[2]

Po smrti hlohovského knížete Jindřicha XI. roku 1476 se rozpoutal boj o osiřelé Hlohovsko, do kterého se zapojil i Albrecht. Proti jeho nárokům se postavil zaháňský kníže Jan II. Šílený, podporovaný Matyášem Korvínem. V nastalé dlouhotrvající válce získal převahu slezský kníže a mírem z Kamence z roku 1482 připadlo Janovi Hlohovsko. Barbora si ponechala pouze Krosensko s tím, že po její smrti připadne Braniborsku, což se také stalo.^[3]

První manželkou Albrechta III. Achilla byla Markéta Bádenská (1431–1457), dcera Jakuba I. Bádenského. Z manželství vzešlo pět potomků:

• 1. Wolfgang (*/† 13. 4. 1450 Berlín)^[4]
• 2. Uršula (25. 9. 1450 Berlín – 25. 11. 1508 Vratislav)^[5]

  ⚭ 1467 Jindřich I. starší z Minsterberka (15. 5. 1448 Poděbrady — 24. 6. 1498 Kladsko), kníže minsterberský a olešnický a hrabě kladský od roku 1472 až do své smrti^[6]

• 3. Alžběta (29. 11. 1451 Ansbach – 28. 3. 1524 Nürtingen)^[7]

  ⚭ 1467 Eberhard II. Württemberský (1. 2. 1447 Waiblingen – 17. 2. 1504 Lindenfels), hrabě württembersko-stuttgartský v letech 1480–1496 a vévoda württemberský 1496–1498^[8]

• 4. Markéta (18. 4. 1453 Berlín – 27. 4. 1509 Hof), abatyše kláštera klarisek v Hofu v letech 1476–1490^[9]
• 5. Jan Cicero Braniborský (2. 8. 1455 Ansbach – 9. 1. 1499 Arneburg), braniborský kurfiřt od roku 1486 až do své smrti^[10]

  ⚭ 1476 Markéta Saská (1449 –13. 7. 1501 Špandava)^[11]

V roce 1458, záhy po smrti první manželky, se Albrecht Achilles oženil podruhé, a to s Annou Saskou, dcerou saského kurfiřta Fridricha II. Z manželství vzešlo třináct potomků:

• 1. Fridrich I. (8. 5. 1460 Ansbach – 4. 4. 1536 tamtéž), markrabě braniborsko-ansbašský od roku 1486 až do své smrti a markrabě braniborsko-kulmbašský v letech 1495–1515^[12]

⚭ 1479 Žofie Jagellonská (4. 5. 1464 Krakov – 5. 10. 1512 Ansbach)^[13]

• 2. Amálie (1. 10. 1461 Kulmbach – 3. 9. 1481 Baden-Baden)^[14]

⚭ 1478 Kašpar Falcko-Zweibrückenský (11. 7. 1459 Zweibrücken – 1527)

• 3. Anna (*/† 1462)^[15]
• 4. Barbora (30. 5. 1464 Ansbach – 4. 9. 1515 tamtéž)^[16]

I. ⚭ 1472 Jindřich XI. Hlohovský (1430/35 – 22. 2. 1476), hlohovský a krosenský kníže od roku 1467 až do své smrti^[17]

II. ⚭ 1476 Vladislav II. Jagellonský (1. 3. 1456 Krakov – 13. 3. 1516 Budín), král český od roku 1471 až do své smrti a uherský a chorvatský od roku 1490, sňatek papežem v roce 1500 anulován^[18]

• 5. Albrecht (*/† 1466)^[19]
• 6. Sibylla (31. 5. 1467 Ansbach – 9. 7. 1524 Kaster)^[20]

⚭ 1481 Vilém IV. z Jülichu (9. 1. 1455 Düren – 6. 9. 1511 Düsseldorf), vévoda z Bergu a Jülichu od roku 1475 až do své smrti^[21]

• 7. Zikmund (27. 9. 1468 Ansbach – 26. 2. 1495 tamtéž), markrabě braniborsko-kulmbašský od roku 1486 až do své smrti, svobodný a bezdětný^[22]
• 8. Albrecht (*/† 1470)
• 9. Dorotea (12. 12. 1471 Berlín – 13. 2. 1520 Bamberk), abatyše v Bamberku^[23]
• 10. Jiří (30. 12. 1472 Berlín – 5. 12. 1476 Cadolzburg)^[24]
• 11. Alžběta (8. 4. 1474 – 25. 4. 1507)^[25]

⚭ 1491 hrabě Hermann VIII. von Henneberg-Aschach (1470–1535)

• 12. Magdalena (29. 7. 1476 – 4. 2. 1480)^[26]
• 13. Anastázie (14. 3. 1478 – 4. 7. 1534)^[27]

⚭ 1500 hrabě Vilém VII. von Henneberg-Schleusingen (29. 1. 1478 – 24. 1. 1559)^[28]

• Seznam prací o Albrechtu III. Achillovi v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Encyklopedické heslo Albrecht v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Albrecht ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht III. Achilles na Wikimedia Commons
• http://thepeerage.com/p10880.htm#i108795

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Fridrich II. Braniborský

Kurfiřt braniborský 1471–1486

Nástupce: Jan Cicero Braniborský