1980–1989

V tomto článku se ponoříme do tématu 1980–1989, problému, který v poslední době vyvolal zájem a debatu. 1980–1989 a jeho implikace v naší společnosti byly diskutovány z různých oblastí, proto je klíčové zabývat se tímto problémem vyčerpávajícím a objektivním způsobem. V tomto směru budeme analyzovat různé aspekty související s 1980–1989, prozkoumáme jeho původ, vývoj a dopady v současném kontextu. Podobně se zastavíme u různých úhlů pohledu, které existují kolem 1980–1989, s ohledem na názory a argumenty odborníků v této oblasti. V konečném důsledku je cílem tohoto článku osvětlit 1980–1989 a nabídnout podrobný a vyvážený pohled, který čtenáři umožní plně porozumět této záležitosti a vytvořit si o ní vlastní úsudek.

1970–1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990–1999


Roky 1980–1989, souhrnně zvané 80. léta 20. století, je možno charakterizovat celosvětovým důrazem na rozvoj materiálního blahobytu a ekonomické produkce. Technické i ekonomické zaostávání sovětského bloku bylo završeno jeho zhroucením na přelomu 80. a 90. let.

Sametová revoluce v roce 1989

Počátek 80. let byl v Česku a na Slovensku charakterizován pokračováním okupace sovětskými vojsky, totalitou sovětského typu, cenzurou, diktaturou Komunistické strany a nesvobodou. Utajováním černobylské havárie ztratil režim poslední zbytky důvěryhodnosti. Příchod perestrojky v druhé půlce 80. let neměl na normalizační Československo téměř žádný vliv. Rok 1989 byl charakterizován demokratickými změnami v sousedním Polsku, NDR a Maďarsku, které v listopadu 1989 následovalo sametovou revolucí i ČSSR.

Věda a technika

Rozvoj osobních počítačů se v 80. letech zrychlil a tyto stroje se staly dostupnějšími a výkonnějšími. Společnost IBM v roce 1981 představila svůj první osobní počítač IBM PC, který se stal standardem pro budoucí počítačové systémy. Tento počítač používal operační systém MS-DOS od společnosti Microsoft, což položilo základy pro dominanci Microsoftu v softwarovém průmyslu. O tři roky později, v roce 1984, představila společnost Apple svůj revoluční počítač Macintosh, který jako první masově dostupný počítač používal grafické uživatelské rozhraní (GUI) a myš. Tento přístup změnil způsob, jakým lidé interagovali s počítači.

První umělý srdeční implantát Jarvik-7 byl představen v roce 1982 a úspěšně použit u pacienta Barneyho Clarka. Tento přístroj otevřel nové možnosti v léčbě srdečních onemocnění. V tomto roce byl také schválen první lék vyrobený pomocí genetického inženýrství – lidský inzulin. Tento lék nahradil zvířecí inzulín a zlepšil léčbu diabetu. O tři roky později objevil americký chemik Kary Mullis techniku polymerázové řetězové reakce (PCR), která umožnila rychlé a přesné kopírování DNA. Tato metoda se stala klíčovou pro genetický výzkum, forenzní vědu a diagnostiku onemocnění. V roce 1987 byly na trh poprvé uvedeny statiny, léčiva snižující hladinu cholesterolu, který výrazně snížil riziko kardiovaskulárních onemocnění.

První mobilní telefonní systém 1G byl spuštěn v USA v roce 1983, což umožnilo masové používání mobilních telefonů. V roce 1989 představil britský informatik Tim Berners-Lee koncept World Wide Webu, který položil základy pro moderní internet. Tento vynález změnil způsob, jakým lidé komunikují, pracují a přistupují k informacím.

První raketoplán Columbia byl vypuštěn v roce 1981, čímž zahájil éru opakovaně použitelných vesmírných lodí. V roce 1986 došlo k tragédii, když raketoplán Challenger explodoval krátce po startu, což vedlo k přehodnocení bezpečnostních opatření. Sonda Voyager 2 proletěla v roce 1989 kolem Neptunu a poslala na Zemi detailní snímky této planety. Tato mise uzavřela éru průzkumu vnějších planet sluneční soustavy.

Výrazný pokles koncentrace ozonu nad Antarktidou v roce 1985 vedl k mezinárodnímu úsilí o omezení používání látek poškozujících ozonovou vrstvu. V roce 1987 byl podepsán Montrealský protokol, který zakázal používání chlor-fluorovaných uhlovodíků (CFC). Tato dohoda se stala jedním z nejúspěšnějších mezinárodních environmentálních opatření.

V roce 1981 byl ve Francii uveden do provozu první vysokorychlostní vlak TGV ve Francii a stal se symbolem moderní železniční dopravy.

80. léta v Československu

Československá kultura

V anketě Zlatý slavík o nejoblíbenějšího interpreta populární hudby se na první místa dostali Karel Gott, Hana Zagorová, Dalibor Janda, Petra Janů, Miroslav Žbirka, Peter Nagy, Iveta Bartošová a kapely Elán, Olympic, Katapult, Citron a Team. Vznikly kapely Kabát, Arakain, Tři sestry, Čechomor, Mňága a Žďorp, Turbo, Tata Bojs, Visací zámek, Orlík, Buty, Argema, Laura a její tygři, Stromboli a Nerez.

V tomto období měly premiéru filmy Jiřího Menzela (Vesničko má středisková, Slavnosti sněženek, Postřižiny), Ladislava Smoljaka (Jára Cimrman ležící, spící, Vrchní, prchni, Nejistá sezóna, Rozpuštěný a vypuštěný), Karla Kachyni (Smrt krásných srnců, Pozor, vizita!), Oldřicha Lipského (Tajemství hradu v Karpatech, Tři veteráni) nebo Juraja Jakubiska (Sedím na konári a je mi dobre, Tisícročná včela). Československá televize natočila televizní seriály jako Dobrodružství kriminalistiky, Vlak dětství a naděje, Arabela a Návštěvníci.

V roce 1984 byla básníku Jaroslavu Seifertovi udělena Nobelova cena za literaturu.

Československý sport

Na mistrovství světa v ledním hokeji v roce 1985 získali českoslovenští hokejisté zlatou medaili, v letech 1982 a 1983 stříbrné a 1981, 1987 a 1989 bronzové. Českoslovenští fotbalisté v roce 1980 na mistrovství Evropy v Itálii a získali bronzovou medaili.

Hlavy států a političtí lídři

Úmrtí

Během tohoto desetiletí z osobností zemřeli politici Leonid Iljič Brežněv, Nicolae Ceaușescu a Josip Broz Tito, umělci Jaroslav Seifert, Jan Werich, Vladimír Menšík, Louis de Funès, John Lennon, Salvador Dalí, Andy Warhol a Bob Marley.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu 1980–1989 na Wikimedia Commons