Chlor-fluorované uhlovodíky

V širokém a rozmanitém světě Chlor-fluorované uhlovodíky je možné prozkoumat a objevit nekonečné množství aspektů. Ať už jde o samotný Chlor-fluorované uhlovodíky, jeho dopady na společnost nebo jeho vývoj v čase, vždy je tu něco nového, co se lze naučit a o čem přemýšlet. Od svých počátků až po dnešní vliv zůstává Chlor-fluorované uhlovodíky tématem neustálého zájmu a debat. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Chlor-fluorované uhlovodíky, prozkoumáme jeho důležitost, výzvy a možné budoucí scénáře. Připojte se k nám na tomto průzkumu a pojďme společně objevit více o Chlor-fluorované uhlovodíky.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Molekuly freonů

Chlor-fluorované uhlovodíky (známy též pod anglickou zkratkou CFC z chlorofluorocarbon) jsou halogenderiváty uhlovodíků obsahujících atomy fluoru nebo chloru. Jejich nejznámější podskupinou jsou freony.

Vlastnosti

Chlorfluorované uhlovodíky jsou netoxické a stabilní. Nehoří, naopak se používaly jako hasicí médium. Nezpůsobují korozi a jsou vysoce inertní. CFC tvoří rozpouštědla pro čištění kovů. Některé CFC jsou těkavé – vypařují se a při pokojových teplotách opět kondenzují. Jsou dobrými tepelnými izolanty, protože mají nízkou tepelnou vodivost. Navíc, jejich příprava nebo výroba byla poměrně levná.

Využití

  • Chlor-fluorované uhlovodíky se využívaly jako tepelné izolanty ve stěnách (napuštěné do plastické pěny) nebo nádobách pro horké nápoje nebo pokrmy (termosky apod.).
  • Základ rozpouštědel kovů používaných od elektroniky přes nýty pro konstrukci letadel až po těžké strojírenství.
  • Ty CFC, které snadno kondenzují, se využívaly jako chladicí médium do chladniček, mrazniček a klimatizací (označení freony je obchodní název těchto chlor-fluorovaných uhlovodíků, který je s CFC často chybně ztotožňován).

Mezi nejrozšířenější chlor-fluorované uhlovodíky patřily CFC-11 (trichlorfluormethan) a CFC-12 (dichlordifluormethan). Nicméně i přes Montrealský protokol emise CFC-11 pokračují.[1]

Některé chlor-fluorované uhlovodíky

Jméno sloučeniny Chemické složení Potenciál ničení ozónu Použití Světová produkce v roce 1985 (t) Jak dlouho zůstává v atmosféře (roky)
CFC-011 CFCl3 1,0 chlazení, aerosoly, pěny 298 000 65-75
CFC-012 CF2Cl2 0,9-1,0 chlazení, aerosoly, pěny, sterilizace, mražení potravin, detektory tepla, poplašná zařízení, kosmetika, kompresory 438 000 100-140
CFC-013 CF3Cl 1,0 chlazení, klimatizace
CFC-113a CCl3CF3 0,8-0,9 rozpouštědla a kosmetika 138 000 100-134
CFC-114 CClF2CClF2 0,7-1,0 chlazení 300
CFC-115 CClF2CF3 0,4-0,6 chlazení, stabilizátor obalové drtě 500
HCFC-22 CHClF2 0,05 chlazení, aerosoly, pěny, hašení ohně 81 200 16-20
Halon 1301 CBrF3 10-13,2 hašení ohně 2600 110
Halon 1211 CClBrF2 2,2-3,0 hašení ohně 2600 110
trichlorethan CH3CCl3 0,15 rozpouštědlo 500 000 5,5-10
tetrachlormetan CCl4 1,2 rozpouštědlo 71 200 50-69

Odkazy

Reference

  1. ↑ Researchers discover the source of new chlorofluorocarbon emissions. phys.org . 2019-05-22 . Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Literatura