V dnešním světě se Žeňa Tversky stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, kulturnímu významu nebo vlivu na různé aspekty každodenního života, Žeňa Tversky upoutal pozornost milionů jedinců po celém světě. Od svého vzniku až do současnosti byl Žeňa Tversky předmětem debat, analýz a studií odborníků v různých oblastech, což dokazuje jeho význam v současném kontextu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Žeňa Tversky a jeho dopadem na současnou společnost, abychom poskytli širší a úplnější vizi tohoto velmi relevantního tématu.
Žeňa Tversky ז'ניה טברסקי | |
---|---|
![]() Žeňa Tversky | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Mapaj |
Narození | 16. srpna 1904![]() |
Úmrtí | 9. dubna 1964 (ve věku 59 let)![]() |
Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
Kneset | 1., 2., 3., 4., 5. |
Děti | Amos Tversky |
Příbuzní | Tal Tversky[1] (vnuk) |
Alma mater | Varšavská univerzita |
Profese | politička, odborářka a sociální pracovnice |
Commons | Jenia Tversky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žeňa Tversky neboli Žeňa Tverská (hebrejsky ז'ניה טברסקי; 16. srpna 1904 – 9. dubna 1964) byla izraelská politička a poslankyně Knesetu za stranu Mapaj.
Narodila se ve městě Baranavičy v tehdejší Ruské říši (dnes Bělorusko). Absolvovala ruskojazyčnou střední školu, vystudovala Varšavskou univerzitu a sociální práci v Berlíně. V roce 1923 přesídlila do dnešního Izraele.[2]
Angažovala se v sociálních službách. V letech 1932–1942 řídila centrum sociálních služeb v Haifě, pak v letech 1942–1948 v Jeruzalému. Byla aktivní členkou strany Mapaj a členkou výkonného výboru odborové centrály Histadrut. V roce 1945 byla vyslankyní k přeživším holokaustu v Evropě.
V izraelském parlamentu zasedla poprvé už po volbách v roce 1949, ve kterých byla kandidátkou strany Mapaj. Mandát ale získala až dodatečně, v únoru 1951, jako náhradnice. Do činnosti parlamentu už se po zbytek volebního období výrazněji nezapojila. Mandát obhájila za Mapaj ve volbách v roce 1951. Usedla jako členka do parlamentního výboru pro veřejné služby, výboru House Committee a výboru práce. Předsedala podvýboru pro zákon o státním pojištění. Zvolení se dočkala na kandidátce Mapaj i po volbách v roce 1955, ovšem pouze jako náhradnice, která do Knesetu nastoupila až v červenci 1959, jen pár měsíců před volbami. Aktivně již se neprojevovala. Za Mapaj uspěla ve volbách v roce 1959. Byla členkou výboru pro veřejné služby a výboru pro ústavu, právo a spravedlnost. Znovu se v Knesetu objevila po volbách v roce 1961, kdy kandidovala opět za Mapaj. I tentokrát ale mandát získala až jako náhradnice, v listopadu 1963, po smrti předchozího poslance Me'ira Argova. Umírá po několika měsících strávených ve funkci poslankyně. V parlamentu ji nahradil Aharon Jadlin.
Zemřela v roce 1964 ve věku 59 let a je pochována na jeruzalémském hřbitově Har ha-Menuchot.