V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Re'uven Šeri. Od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost se ponoříme do jeho historie, vývoje a významu v dnešním světě. Re'uven Šeri je téma, které časem vzbudilo zájem a zvědavost a v celém tomto článku se pokusíme osvětlit jeho nejvýznamnější aspekty. Prostřednictvím rozhovorů s odborníky, hloubkové analýzy a praktických příkladů se snažíme nabídnout komplexní a zasvěcený pohled na Re'uven Šeri, aby si naši čtenáři mohli rozšířit své znalosti a lépe porozumět jeho důležitosti v různých kontextech. Připravte se vstoupit do světa objevů a úvah o Re'uven Šeri!
Re'uven Šeri ראובן שרי | |
---|---|
![]() Re'uven Šeri na snímku z roku 1951 | |
náměstek Ministra dopravy Izraele | |
Ve funkci: 2. dubna 1951 – 8. října 1951 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Mapaj |
Vojenská služba | |
Služba | Hagana |
Narození | 7. dubna 1903![]() |
Úmrtí | 6. července 1989 (86 let)![]() |
Místo pohřbení | židovský hřbitov na Olivové hoře |
Kneset | 1., 2. |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Re'uven Šeri (hebrejsky: ראובן שרי, rodným jménem Re'uven Šreveman; 7. dubna 1903 – 6. července 1989) byl sionistický aktivista, izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Mapaj.
Narodil se ve městě Komrat v tehdejší Ruské říši (pak Rumunsko, dnes Moldavsko). Vystudoval židovskou základní školu, střední školu v Kišiněvě a právo na univerzitě. V roce 1925 přesídlil do dnešního Izraele. Byl aktivní v jednotkách Hagana.[1]
V mládí se zapojil do sionistické organizace Ce'irej Cijon, mezi jejíž zakladatele na území tehdejšího Rumunska patřil. Po přesídlení do dnešního Izraele byl v letech 1930–1934 tajemníkem zaměstnanecké rady v Kfar Saba, v letech 1934–1943 v Rechovotu a v letech 1943–1949 v Jeruzalémě. Byl členem ústředního výboru strany Mapaj. Během války za nezávislost v roce 1948 byl členem výboru sdružujícího Židy v obleženém Jeruzalému. V roce 1948 a v letech 1956–1958 zasedal v městské samosprávě v Jeruzalému, v letech 1948–1951 byl místostarostou tohoto města. V letech 1957–1968 zastával post na ministerstvu práce se zodpovědností za odborové vztahy.[1]
V izraelském parlamentu zasedl poprvé již po volbách v roce 1949, kdy kandidoval za Mapaj. Byl členem výboru mandátního, výboru pro veřejné služby a výboru pro záležitosti vnitra. Opětovně byl zvolen ve volbách v roce 1951, kdy kandidoval znovu za Mapaj. Byl členem parlamentního výboru práce, výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru finančního, předsedal podvýboru pro zákon o státním pojištění. Zastával i vládní pozice. V roce 1951 byl náměstkem Ministra dopravy Izraele.[1]