Šanghajská organizace pro spolupráci

V dnešním světě se Šanghajská organizace pro spolupráci stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Od majitelů firem a profesionálů po akademiky a milovníky volného času, Šanghajská organizace pro spolupráci upoutal pozornost milionů jednotlivců po celém světě. Ať už pro svůj společenský dopad, svou historickou relevanci nebo důležitost v moderním světě, Šanghajská organizace pro spolupráci je téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Šanghajská organizace pro spolupráci, analyzujeme jeho význam, jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých oblastech společnosti.

Šanghajská organizace pro spolupráci
PředchůdceShanghai Five
Vznik14. června 2001
SídloPeking, Čína
Úřední jazykruština a čínština
Generální tajemníkVladimir Norov, Zhang Deguang, Bolat Nurgaliyev, Muratbek Imanaliyev, Dmitry Mezentsev, Rashid Alimov, Zhang Ming a Nurlan Yermekbayev
Oficiální websectsco.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šanghajská organizace pro spolupráci (zkráceně ŠOS; rusky Шанхайская организация сотрудничества, Šanhajskaja organizacija sotrudničestva (ШОС), čínsky 上海 合作 组织) je regionální mezivládní organizace, která byla založena 15. června 2001 představiteli Číny, Ruska, Kazachstánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu. S výjimkou Uzbekistánu byly všechny ostatní členské státy součástí Šanghajské pětky, organizace, která byla založena na základě podpisů smluv v letech 1996 a 1997 mezi Čínou, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Ruskem a Tádžikistánem o posílení důvěry ve vojenské oblasti a o snížení ozbrojených sil ve vzájemných příhraničních oblastech.[1] Indie a Pákistán se plnohodnotnými členy ŠOS stali 9. června 2017 na summitu v Astaně, předtím měli pozorovatelský status.[2] Írán se stal plnohodnotným členem 4. července 2023 na 23. summitu pod předsednictvím Indie.[3] Dříve měl pozorovatelský status.[4] Bělorusko se stalo plnoprávným členem 4. června 2024 během konference hlav členských států v Astaně. Dříve mělo pozorovatelský status.[5]

ŠOS není vojenská aliance (jako například NATO), ani otevřeným bezpečnostním fórem (jako například ASEAN), ale profiluje se do neutrální polohy. Hlavními cíli organizace byly vyhlášeny: posílení stability a bezpečnosti v širším prostoru, boj proti terorismu, separatismu a extremismu, boj proti obchodu s drogami, hospodářská spolupráce, partnerství v oblasti energetické, vědecké a kulturní spolupráce.[6]

Pozorovatelský status má Mongolsko. Afghánistán, který měl dříve pozorovatelský status, není aktivní. Partnerský dialog pak se Šanghajskou organizací pro spolupráci vedou Arménie, Ázerbájdžán, Kambodža, Nepál, Srí Lanka a Turecko.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šanghajská organizácia spolupráce na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ The Shanghai Cooperation Organisation . Šanghajská organizace pro spolupráci. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  2. ↑ India, Pakistan become full members of SCO. The Times of India . 2017-06-09. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Иран вступил в Шанхайскую организацию сотрудничества. tass.ru . TASS, 2023-07-04 . Dostupné online. (rusky) 
  4. ↑ Iran to become 'full-fledged' SCO member in July. thecradle.co. The Cradle, 2 June 2023. Dostupné online . 
  5. ↑ Беларусь стала членом ШОС. Belta . 2024-07-04 . Dostupné online. (rusky) 
  6. ↑ ROGOV, Dmitry. Šanghajská organizace pro spolupráci. 2015. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická, Katedra mezinárodního obchodu. Vedoucí práce Jaroslav Halík. Dostupné online.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.