Zemský hejtman

V dnešním článku prozkoumáme Zemský hejtman, téma, které v posledních letech získalo velký význam. Zemský hejtman upoutal pozornost odborníků i nadšenců a vyvolal diskuse a debaty v různých oblastech. Od svého dopadu na průmysl až po jeho důsledky pro společnost se Zemský hejtman stal bodem zájmu pro ty, kteří chtějí lépe porozumět světu kolem nás. V tomto článku budeme podrobně zkoumat mnoho aspektů Zemský hejtman, analyzovat jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých kontextech. Připravte se na vzrušující cestu objevování a úvah o Zemský hejtman.

Zemský hejtman (německy Landeshauptmann) je označení zemského představeného, dnes především předsedy vlády rakouských spolkových zemí a italské autonomní provincie Bolzano (Jižní Tyrolsko). Ve Vídni se obdobná funkce označuje jako starosta (Bürgermeister). V Česku toto označení používá ve své vnitřní organizaci politická strana Koruna Česká.

Historie

Označení zemských správců jako hejtmanů (capitaneus) přinesl do střední Evropy z Itálie Friedrich II. a v českém prostředí zdomácnělo již během 13. století. Prvním hejtmanem byl olomoucký biskup Bruno, kterého Přemysl Otakar II. jmenoval hejtmanem v nově nabytém Štýrsku. Za Václava II. se označení ujalo i na Moravě. Ve 14. století se k jejich správní funkci přidala i funkce finanční. Protože byli hejtmani vybíráni především z místní šlechty, stali se zástupci jak krále tak i stavů a přísahali tedy obvykle panovníkovi i zemi. Označení hejtman se v té době přeneslo i na fojty Horní a Dolní Lužice, Braniborska, Míšeňska a Durynska a rozšířilo se i do Slezska.[1]

Postupně nabýval hejtmanský úřad více stavovské povahy, zvláště na Moravě, kde mělo obsazení úřadu zemského hejtmana v důsledku trvalé nepřítomnosti krále nepřetržitý charakter. V Čechách naopak byli hejtmani jmenováni jen příležitostně, v jeden čas mohlo být pověřeno správou země i více osob. Počátkem 16. století hejtmanský úřad z Čech úplně mizí. Ve Slezsku se potom vyvinula instituce vrchního hejtmana příslušného pro všechna knížectví, některá knížectví však měla i hejtmany vlastní.[2]

Na Moravě se stal zemský hejtman na základě Obnoveného zřízení zemského opět královským úředníkem, po správních reformách 30. a 40. let 17. století předsedal Královskému tribunálu, novému nejvyššímu zeměpanskému správnímu úřadu na Moravě, zároveň však stál nadále v čele zemské stavovské obce, z jejíhož středu byl vybírán. Podobně byl reformován úřad vrchního hejtmana ve Slezsku, který stanul v čele kolektivního vládního orgánu – slezského vrchního úřadu.[3]

Po tereziánských reformách stanul moravský zemský hejtman v čele nově zřízeného gubernia, v čele stavovské obce stál z pozice předsedy zemského výboru. Po ústavních reformách v roce 1861 předsedal zemský hejtman moravskému zemskému sněmu a zůstal jím až do zániku monarchie.

Podobně jako na Moravě existovala v letech 1861–1918 funkce zemského hejtmana také v některých historických zemích Rakouska-Uherska, a to ve Slezsku, Bukovině, v Horním Rakousku, ve Štýrsku, Korutansku, Kraňsku, Salcbursku, ve Vorarlbersku, Tyrolsku a v Přímoří. Byl tak označován předseda zemského sněmu dotyčné země, který byl vybírán císařem z řad poslanců zemského sněmu.

V Českých zemích funkci zemského hejtmana oživila politická strana Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska), která prosazuje návrat k zemskému zřízení a odráží to i ve své vnitřní organizaci, rozčleněné podle tří historických zemí (Čechy, Morava, Slezsko). Zemští hejtmani Koruny České jsou pak nejvyšší představitelé těchto tří zemských organizací strany.

Seznam rakouských zemských hejtmanů a autonomní provincie Bolzano

Spolková země Jméno Politická strana
Vídeň Michael Häupl SPÖ
Burgenlandsko Hans Niessl SPÖ
Štýrsko Franz Voves SPÖ
Dolní Rakousy Johanna Miklová-Leitnerová ÖVP
Horní Rakousy Thomas Stelzer ÖVP
Korutany Peter Kaiser SPÖ
Salcbursko Wilfried Haslauer ÖVP
Tyrolsko Günther Platter ÖVP
Autonomní provincie Bolzano Arno Kompatscher SVP
Vorarlbersko Markus Wallner ÖVP

Odkazy

Reference

  1. ↑ KAPRAS, Jan. Právní dějiny zemí Koruny české. Díl druhý, Dějiny státního zřízení. Část první, Doba předbělohorská. Praha: Unie, 1913. 540 s. Kapitola §28. Hejtmané zemští, s. 206–214. 
  2. ↑ KAPRAS, Jan. Právní dějiny zemí Koruny české. Díl druhý, Dějiny státního zřízení. Část první, Doba předbělohorská. Praha: Unie, 1913. 540 s. Kapitola §54. Místodržitelé a hejtmané zemští, s. 428–435. 
  3. ↑ KAPRAS, Jan. Právní dějiny zemí Koruny české. Díl druhý, Dějiny státního zřízení. Část druhá, Doba pobělohorská. Praha: Unie, 1920. 232 s. Kapitola §15. Královští a stavovští úředníci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, s. 122–133. 

Související články

Externí odkazy