Obnovené zřízení zemské

V dnešním článku se ponoříme do vzrušujícího světa Obnovené zřízení zemské. Od jeho počátků až po jeho dnešní relevanci prozkoumáme všechny aspekty související s Obnovené zřízení zemské, abychom pochopili jeho důležitost a jak ovlivnil různé oblasti. V průběhu tohoto psaní budeme analyzovat jeho různé aspekty, projdeme jeho historické důsledky, jeho vliv na současnou společnost a její budoucí perspektivy. Obnovené zřízení zemské je vzrušující téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky, a v tomto článku se snažíme ponořit do všech relevantních aspektů, abychom nabídli kompletní a obohacující vizi Obnovené zřízení zemské.

Úvodní list tištěného Obnoveného zřízení zemského (pro Čechy)

Obnovené zřízení zemské (německy Verneuerte Landesordnung, celým název Verneuerte Landesordnung des Erbkönigreichs Böhaimb resp. Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Markgrafthums Mähren) je název pro historické zemské ústavy Čech (z 10. května 1627) a Moravy (z 10. května 1628).

Názvem Obnovené zřízení zemské se někdy označuje též návrh zemského zřízení pro Opavské knížectví ze 60. let 17. století.

Vydání a tisk

Český král a moravský markrabě Ferdinand II. obě zemská zřízení oktrojoval, tj. vydal bez souhlasu sněmu, na základě vítězství nad stavy v občanské válce a teorie o propadlých právech. Na závěrečné redakci zřízení se podíleli olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna a pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu.

První vytištěné exempláře českého zemského zřízení byly k dispozici koncem května 1627. Byly vydány německy (autentické znění) pod názvem Verneuerte Landesordnung des Erbkönigreichs Böhaimb. Ačkoliv oficiálně Obnovené zřízení zemské stanovilo rovnost češtiny s němčinou, fakticky došlo k určení podřadné role češtině, o čemž svědčilo nedokončené vydávání úředního překladu (tisk zastaven u folia 135, litery F 1). České vydání je evidováno v Knihopisu pod číslem K02447 a odlišná verze K02447a.

Znalost zemského zřízení byla pro státní úřady nezbytná, proto vydání bylo provedeno ve vysokém nákladu a vznikala také celá řada rukopisných opisů (např. jen z nedokončeného českého vydání, kterému ve své době nebyla věnována velká pozornost, se dodnes dochovalo na čtyřicet tisků).

Jeden z českých rukopisů daroval Česku ruský prezident Putin v listopadu 2017 v Soči do rukou prezidenta Zemana.[1] Podle tvrzení ruské strany a mluvčího prezidenta se má jednat o cennější rukopis (údajně „...jde o jediné kompletní Obnovené zřízení zemské z roku 1627. Ve Strahovském klášteře je druhý exemplář, tomu ale chybí šest stran.“). Dle slov Hedviky Kuchařové z knihovny Strahovského kláštera je však zajímavý především svou historickou hodnotou.[2] Není možné vyloučit, že se jedná o jeden z mnoha českých opisů, které mají cenu ještě nižší. Není známá ani provenience rukopisu, podle sdělení mluvčího Ovčáčka ho Rusko získalo od německého sběratele.[2][3]

Hlavní ustanovení

  • Místo dosavadního stavovského systému byl uzákoněn panovnický absolutismus.
  • Země koruny české prohlášeny za dědičné (nepřestaly tedy existovat) v panovnickém rodě (habsburském) až do vymření mužského i ženského potomstva (posílena moc české královské dvorské kanceláře ve Vídni). ("týmž stavům a obyvatelům království tohoto volení krále dříve nepřináleží, lečby žádného víceji dědice z královského kmene, rodu, semene a krve, mužského neb ženského pohlaví, před rukama, ani v očekávaní nebylo")
  • Katolické náboženství bylo prohlášeno za jediné povolené vyznání v českých zemích (ti, kteří se nechtěli „srovnat“ s panovníkem ve víře, museli se vystěhovat ze země, ovšem s výjimkou poddaného lidu, který musel přestoupit ke katolictví po dobrém nebo po zlém).
  • Duchovenstvo zaujalo první místo v zemském sněmu (za ním teprve stav panský, rytířský a královská města – ta měla na sněmu jen jeden hlas). Pražský arcibiskup, coby nejvyšší církevní autorita v zemi, získal čestný titul Primas Bohemiæ.
    Vystěhovalci čeští (výjev po vydání Obnoveného zřízení zemského roku 1627, ilustrace J. Scheiwla, Česko-moravská kronika, 1891)
  • Jazyk německý byl zrovnoprávněn s českým (ve skutečnosti mu však byl nadřazen).[4]
  • Stavům bylo ponecháno povolování, rozvrhování a vybírání daní.
  • Zemské úředníky směl jmenovat pouze panovník (jemu byli také zodpovědní).
  • Ústní řízení nahrazeno písemným.

Obnovené zřízení zemské obsahovalo ustanovení státního, soukromého a trestního práva, předpisy týkající se soudního a deskového řádu, připojena byla Svatováclavská smlouva z roku 1517 a Narovnání o hory a kovy z roku 1534 (a z roku 1575). V roce 1640 (1650 na Moravě) bylo doplněno Královskými deklaratorii a novelami, sbírkou královských rezolucí, vysvětlení a nových ustanovení. Obnovené zřízení zemské právně utvrzovalo podřízení českých zemí habsburskému absolutismu. Jde o důležitý pramen českého státního práva.

Jeho vydání spustilo masivní emigrační vlnu protestantského obyvatelstva českých zemí.[5] Ustanovení Obnoveného zřízení zemského se udržela až do roku 1848 (snahy české šlechty o podstatnou revizi a zmírnění Obnoveného zřízení zemského během 1. poloviny 18. století se nezdařily).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zeman se v Soči setkal s Putinem. Od vládce Kremlu dostal originál Obnoveného zřízení zemského. Aktualne.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b PATROVSKÝ, Ondřej. Putinův dar Česku? I kdyby se jednalo o originální rukopis, neměl by výraznou cenu, míní historička. Lidovky.cz . 2017-11-23 . Dostupné online. 
  3. ↑ OPPELT, Robert. Hrad se chlubí originálem rukopisu od Putina. Je to opis, míní historici. iDNES.cz . 2017-11-23 . Dostupné online. 
  4. ↑ „Nový zákoník byl vytištěn německy, tisk český zůstal nedokončen nepochybně s cílem podpořit germanizační tendence a znemožnit široké veřejnosti přístup k novému zákoníku, jehož text se musel hluboce dotýkat politického sebevědomí obyvatel.“ (MALÝ, Karel, a kol. Dějiny českého a československého práva do r. 1945. Praha: Linde, 1999. ISBN 80-7201-167-7. S. 131. )
  5. ↑ Pobělohorská emigrace.. www.zlate-mince.cz . . Dostupné online. 

Literatura

  • MATĚJEK, František. Účinky Obnoveného zřízení zemského z roku 1628 na naše země. Vlastivědný věstník moravský. 1990, roč. 42, čís. 3, s. 327–336. ISSN 0323-2581. 

Digitalizované tisky

  • Obnowené Práwo a Zřjzenj Zemské Dědjčného Králowstwj Cžeského. Praha: , 1627. Dostupné online. 
  • Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Markgrafthums Mähren : 1628. V Brně: , 1890. Dostupné online. (německy/česky) 

Edice OZZ

  • Obnovené právo a Zřízení zemské dědičného království Českého. Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Königreichs Böhmen. 1627. (ed. Jireček, Hermenegild). Praha, 1888. digitalizovaný text
  • Verneuerte Landes-Ordnung des Erb-Markgrafthums Mähren. Obnovené zřízení zemské dědičného markrabství moravského. 1628. (ed. Jireček, Hermenegild). Brno, 1890.