V dnešním světě je Zdeněk Klanica tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Ať už kvůli svému významu v dnešní společnosti, jeho dopadu na historii nebo jeho vlivu na populární kulturu, Zdeněk Klanica se stal pro mnohé bodem zájmu. V průběhu let vyvolal debaty, výzkumy a protichůdné názory, což vedlo k většímu zájmu o pochopení jeho rozměrů a důsledků. V tomto článku důkladně prozkoumáme Zdeněk Klanica a jeho význam v dnešním světě a poskytneme úplný a objektivní pohled na toto velmi relevantní téma.
Doc. PhDr. Zdeněk Klanica, DrSc. | |
---|---|
Poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 1992 – 1992 | |
Poslanec Poslanecké sněmovny | |
Ve funkci: 1996 – 2002 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ KSČM (LB) |
Narození | 28. listopadu 1938 Troubsko ![]() |
Úmrtí | 29. července 2014 (ve věku 75 let) Brno |
Alma mater | UJEP Brno |
Profese | politik, archeolog a vysokoškolský učitel |
Ocenění | Cena Jihomoravského kraje (2009) medaile Za zásluhy ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Klanica (28. listopadu 1938 Troubsko[1] – 29. července 2014[2] Brno) byl český archeolog specializující se na období Velké Moravy a politik KSČM, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, v 90. letech poslanec Poslanecké sněmovny.
Narodil se 28. listopadu 1938 v Troubsku u Brna v rodině učitele.[3] Vyrůstal v Dolních Věstonicích na Mikulovsku.[4] Maturoval v Mikulově, pak vystudoval archeologii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita), kde promoval roku 1960. Nastoupil jako odborný asistent do Archeologického ústavu Československé akademie věd.[3]
V letech 1960–1990 působil jako archeolog na výzkumu slovanského hradiště v Mikulčicích, přičemž roku 1963 se stal zástupcem vedoucího a od roku 1975 byl vedoucím tamních archeologických prací.[3] Podílel se na mnoha nálezech v této lokalitě, včetně významných sakrálních staveb. Vedl také výzkumné práce v Nechvalíně, Mutěnicích, Prušánkách a dalších lokalitách.[3] Podílel se také na přípravě výstav o Velké Moravě a vydal několik monografií o této historické etapě.[5]
V 70. letech byl agentem, důvěrníkem a tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti.[6][7]
Po roce 1989 se politicky angažoval. Ve volbách roku 1992 byl za KSČM, respektive za koalici Levý blok, zvolen do české části Sněmovny národů (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][8]
Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998. V dolní komoře českého parlamentu setrval do roku 2002. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 neúspěšně kandidoval za KSČM do EP.[9]
Působil po jistou dobu i jako místopředseda ÚV KSČM.
V roce 2009 mu hejtman Michal Hašek udělil Cenu Jihomoravského kraje.[10][11] Zemřel v Brně 29. července 2014.[12] Krátce po Klanicově smrti, dne 28. října 2014, mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně in memoriam.[13]