Zdeněk Hojda

V dnešním světě je Zdeněk Hojda téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Zdeněk Hojda upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad a význam vyvolaly neustálou debatu a neustálý zájem o pochopení jeho důsledků. Od svých počátků až po současnou evoluci byl Zdeněk Hojda zdrojem studií, analýz a úvah. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Zdeněk Hojda a jeho vliv na současnou společnost.

doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc.
Zdeněk Hojda (2023)
Zdeněk Hojda (2023)
Narození17. října 1953 (71 let)
Praha
Povoláníarchivář, pedagog, historik umění, historik, učitel, publicista a vysokoškolský učitel
Alma materUniverzita Karlova (1973–1978)
Tématadějiny, dějiny umění, archivnictví a školství
OceněníMagnesia Litera 2015
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Hojda (* 17. října 1953 Praha) je český historik a pedagog.

Život

V letech 1973–1978 studoval na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory archivnictví a historii, zároveň pracoval v archivu UK. Po studiích působil až do roku 1990 jako vedoucí Archivu Národní galerie v Praze, od roku 1991 vyučuje na katedře PVH a archivního studia (od roku 2013 jako docent). V roce 1991 také krátce pracoval v Historickém ústavu ČSAV a mezi léty 1997 až 1999 vyučoval také na Technické univerzitě v Liberci.[1]

Zaměřuje se na témata raněnovověká (často s přesahem do 19. století). Pro toto období vyučuje nauku o pramenech, diplomatiku a dějiny správy. Zabývá se také výtvarnou kulturou, dějinami sběratelství, ikonografií, pražským měšťanstvem, dějinami cestování, též Skandinávií (dějinami a česko-skandinávskými vztahy).

Bibliografie

  • Collegia Nordica: Jejich vznik, vývoj a význam v protireformačních plánech na evropském severu (1578–1619), 1978 (disertační práce)
  • Výtvarná kultura pražského měštanstva v pozdním feudalismu, 1987
  • Pomníky a zapomníky, 1996 (s J. Pokorným)
  • Nájemníci na Starém Městě pražském roku 1608, 1997 (s J. Čechurou a M. Novozámskou)
  • „Kunstverein nebo / oder Künstlerverein?“ Hnutí umělců v Praze let 1830–1856 / Die Künstler-Bewegung in Prag 1830–1856, 2004 (s R. Prahlem)
  • Heřman Jakub Černín na cestě za Alpy a Pyreneje, 2014 (uváděn první v autorském kolektivu Z. Hojda, Eva Chodějovská, Milena Hajná, Alexandra Tesaříková)

Reference

  1. ↑ Profil na internetových stránkách Katedry pomocných věd historických Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Literatura

Externí odkazy