Následující článek se bude věnovat tématu William John Macquorn Rankine, které v současnosti vyvolalo velký zájem a debatu. William John Macquorn Rankine je již dlouhou dobu předmětem studia a analýz odborníků v této oblasti a jeho dopad zasáhl různé sféry společnosti. Při této příležitosti se pokusíme důkladně analyzovat nejrelevantnější aspekty William John Macquorn Rankine a také se zabývat různými pohledy, které nám umožňují porozumět jeho důležitosti a dopadu. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy má nabídnout komplexní pohled na William John Macquorn Rankine, aby čtenáři poskytl široké a úplné pochopení tohoto tématu.
William John Macquorn Rankine | |
---|---|
![]() | |
Narození | 5. července 1820 Edinburk |
Úmrtí | 24. prosince 1872 (ve věku 52 let) Glasgow |
Alma mater | Edinburská univerzita Ayr Academy Scottish Naval and Military Academy |
Povolání | inženýr, fyzik, stavební inženýr, vysokoškolský učitel a vynálezce |
Zaměstnavatel | Glasgowská univerzita |
Ocenění | Keithova cena (1851) člen Královské společnosti společník Edinburské královské společnosti |
Funkce | Regius Professor of Civil Engineering and Mechanics (1855–1873) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
William John Macquorn Rankine (5. července 1820, Edinburgh – 24. prosince 1872, Glasgow) byl skotský inženýr a fyzik. S Rudolfem Clausiem a Williamem Thomsonem (lord Kelvin) spoluzaložil obor termodynamiku. Vypracoval komplexní teorii parního stroje a obecně všech tepelných motorů. Jeho manuály v oblasti vědy a techniky se užívaly dlouhá desetiletí po zveřejnění v 50. a 60. letech 19. století. Publikoval několik set prací, věnoval se vědě a technice, jeho zájmy ale v mládí zasahovaly i botaniku, hudební teorii a teorii čísel, ve zralém věku většinu hlavních oborů vědy, matematiky a techniky. Byl nadšeným amatérským zpěvákem, klavíristou a violoncellistou a skládal si vlastní humorné písně.